Underground

Kusturicu prý někteří salónní blbci na "západě" kárali za to, že jeho Underground je prý příliš prosrbský, zatímco některým domácím srbským kruhům se prý zdál zase málo vlastenecký. Všem lidem se holt člověk zavděčit nemůže. Tak snad potěšil aspoň některé filmové diváky. Na mě je Underground popravdě příliš afektovaný, je to zkrátka taková divoká balkánská fraška a já mám radši trochu jiný filmový jazyk. Ale Kusturicovy filmy mám rád taky, rozumím jim a konec Undergroundu se mi hodně líbí. (07.03.2014)

Rodina se rozhádá a země krvácí, trhá se na kusy. Rodina se hádá, ale alkohol teče proudem a všichni tančí. ___ Underground = sled podobenství ve zběsilém tempu. Divák se může snažit odhalit co všechno Kusturica za každý záběr schovává a místy si trochu loknout vody z moře vrstvících se rovin symboliky, nebo nechat působit jen samotný živel na povrchu, a to bez snahy o historický exkurz. V takovém případě bude nejspíš trochu rozezlen místní nesmyslností v návaznosti jednotlivých scén a v logice postav, hlavně ale ochuzen o 90% toho, co se film snaží předat. ___ Kusturica se snažil narvat do snímku hrozně moc a myslím, že to trochu přehnal - nehledě na to, jak úžasný snímek je, při sledování mě nejednou rozčiloval. Na jedno zhlédnutí se nedá pojmout a za druhé zhlédnutí mi asi stát nebude. ___ "Válka není válkou, dokud bratr nebojuje proti bratru." Události na území bývalé Jugoslávie tesknou notou prochvívají každý obraz. Láska k Balkánskému naturelu a smutek i radost nad místními osudy Kusturicovi nelze nevěřit, ať už je tato představa filmovým jazykem (a Kusturicovým náhledem) jakkoliv deformována. ___ Ten jde proti bratru. Jiný bratr hledá bratra - přes mrtvoly. Hrdina se zasekl v časech dávno minulých a stojí v konfliktu vedle pragmatika, který umí tahat za nitky. Syn následuje otce a válka slepých emocí pokračuje. Jednotky UN jsou často neužitečným důkazem bezzubosti a striktně pragmatického jednání světového společenství. Chorvati proti Srbům, Srbové proti Chorvatům, všichni proti Bosňákům, muslimové proti křesťanům, všichni proti všem. Takhle si představuji snímek točený s bolestnou láskou k vlasti (aniž by tvůrce příliš řešil, jestli jde o bývalou Jugoslávii nebo například o jeho rodnou Bosnu). A to nehledě na to, jaké mám na nacionální smýšlení názor, nehledě na vypravěčské lapsy a zmatenost. (02.10.2013)

Kusturica jde prostě mimo mě. Co na tom všichni vidíte? Co na tom je, když tři hodiny někdo neustále ječí, vzříská, chlemtá pálenku a do toho pořád zpívá nebo souloží s ženou. U Kusturici to všichni stihnou dohromady. Tak co bychom chtěli, od chovance Vávry? // 37. Letní filmová škola Uherské Hradiště 2011 (26.12.2011)

Natočit takhle komplexní film si vyžaduje odvahu a také mimořádný režijní talent a ten bezesporu absolvent pražské FAMU Emir Kusturica má. Jinak by z jeho Undegroundu vzniklo cosi na způsob Jakubiskových posledních filmů, tedy Nejasné zprávě o konci světa (nemluvím o propadáku Post Coitum, který je obsahově někde docela jinde...), tedy východní sága s velmi širokým záběrem, která ale Jakubiskovi nedrží při sobě a ve více než dvouhodinové stopáži se divákovi rozpadá. Underground je až překvapivě homogenní film, velká freska složitých jugoslávských dějin a zároveň podobenství o balkánské širé duši, o nemožnosti domluvy a kořenech neshod a nesvárů, které sahají až někam do druhé světové války a ještě i mnohem dál... V další rovině filmu ale Kusturica akcentuje čistě komediální peripetie drobných místních postaviček, svérázný životní styl obyvatel Balkánského poloostrova, vpravdě pábitelské životní etudy místních hrdinů a furiantství, které je spjato s životem ve společnosti, kde každý se musí starat především sám o sebe a maximálně ještě o svou rodinu a hlavně sebe i ji materiálně zabezpečit. A jako na českém venkově 19. století jde i tady především o velikost ,,gruntu", množství úspor a naspořeného majetku a také o to své bohatství náležitě prezentovat. Tenhle film je nejlepší politologická sonda (i když má hodnotu spíše paušalizujícího soudu) vysvětlující, proč se země bývalé Jugoslávie ještě dlouho nebudou moci emancipovaně integrovat do evropského společenství. Balkán jako prostě mořem symbolicky unášený ostrov kamsi daleko od břehů Evropy... Podobné filmy: Černá kočka, bílý kocour, Život je zázrak, Kdo to tam zpívá, Hezké vesnice hezky hoří, Taxidermia, A fost sau n-a fost? (24.01.2007)

Tak tohle je, přátelé, opravdu něco. Rozhodně nejlepší, co jsem od Kusturicy měl možnost k tomuto dni vidět. První půlka filmu ještě z druhé světové války neuvěřitelně rychle odsýpá, spousta neotřelého humoru a typického folklóru v doprovodu znamenité hudby. Druhá půle bych řekl pravda je trochu poslabší, ale vyrovnává to famózní závěr. U toho filmu se nedá nudit. Scény s opilou Nataljí anebo to jak někdo jen tak bezděky narazí do nějakýho trámu nebo něco, no super. (03.04.2009)