Réžia:
Emir KusturicaKamera:
Vilko FilacHudba:
Goran BregovičHrajú:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Lazar Ristovski, Mirjana Jokovič, Slavko Štimac, Ernst Stötzner, Srdjan Todorovič, Mirjana Karanovič, Milena Pavlovič (viac)Obsahy(1)
Belehrad, 1941. Priatelia Marko a Čierny sa zaoberajú obchodom so zbraňami, ktorými zásobujú partizánov. Keď sa Čierny musí začať skrývať pre Nemcami, Marko ho ukryje vo vlastnej pivnici spolu s ďalšími utečencami. Skupina ľudí v pivnici sa postupne rozrastá a buduje si vlastný svet. Keď sa vojna skončí, Marko ich aj naďalej udržuje v nevedomosti - stal sa totiž dôležitou osobou v povojnovej Titovej Juhoslávii a nechce sa s Čiernym deliť o zásluhy, ani o krásnu herečku Natáliu... Tragikomické podobenstvo Emira Kusturicu s vynikajúcim soundtrackom získalo Zlatú palmu na MFF v Cannes a mnoho ďalších ocenení. (STV)
(viac)Recenzie (172)
Poetika, obrazová malebnost, podobenství a vtip to vše tam je a některé i vynikající, ale často dost daleko od sebe. Neúnosná délka a nespád některých scén, zejména kolem těch scén s natáčením filmu, které pohromadě neudrží ani ty přiblblé gagy. Také scény ze skutečné války nejsou moc hluboké ani hořkovtipné. Tento balkánský guláš ale poukazuje na to, že Balkán nepatří do Evropy. Symbolický konec film trochu napravuje jak filmově, tak myšlenkově. Hudba z filmů Emira Kusturici je plně samostojná a dá se poslouchat i bez obrazů. ()
Masterpiece. Absolutni. ()
Celkový dojem z jinak výborného filmu, mi kazila nanervylezoucí hudba, která je zde všudypřítomná. Mnohým zde se líbí a já jim to neberu. Chápu, že podtrhuje charaktery postav, při jejich živelné nátuře a vůbec celý film s jeho bouřlivou atmosférou. Ale opravdu mi už lezla krkem a bez ní bych si film užil víc. Uvažoval jsem o vypnutí zvuku a pouze čtení titulků, ale taky to nebylo ono. Přežil jsem tedy otravné dechy a soustředil se na film. Kupodivu jsem se v něm neztrácel a dokázal jsem se v něm orientovat, což jsem v úvodu filmu nečekal. Občas docela psycho, ale příběh celistvý, držící pevně pohromadě ()
Revoluce v rytmu balkánské dechovky. Válka sice skončila, ale koho to sere. Parádně skloubená cikánská nátura s válečnými a historickými momenty. Bregovic s Kusturicou a Jugoslávií na jedné vlně. Tleskám, tři hodiny jsou ale moc. ()
Kusturica zvládl spojit spoustu malých příbehů do několika hlavních myšlenek, jak se ostatně v magickém realistmu sluší a patří. Srbská živelnost a bezprostřednost se pere s morálními problémy, horkokrevnost vede k opakování vlastních chyb. První část, snad nejvíce komická a nezatížená hlubšímy problémy, paroduje boj za svobodu jako snahu o získání srdce kolaborantky a tedy osobní prospěchářství. To se přenáší také do části další, kde je ovšem hlavním motivem podobenství komunismu a sklepa. Ostatněm jak praví jedna z epizodních postav: "Celý komunismus byl sklep." Sklep závislý na informacích jednoho zdroje, jenž tak nad sklepem vládl a využíval ho. Sklep, bez pravého světla a sklep, kde se děti nenaučily poznávat pravé hodnoty. V poslední partu dochází k tragickému zůčtování a vyrovnání se člověka se sebou samotným. A tedy částí, kde teprve začala válka, protože "Válka není válkou, dokud brat nevztáhne ruku na bratra." Společný mír pak nachází hlavní postavy až v smrti. ()
Film, který tíží. Dává zakusit pocity, které bych znovu snad ani zažít nechtěl. Do toho místy naprosto marzivá symbolika. Už ty léta pro kamarádovu lež v podzemí, hořící invalidní vozík kroužící kolem kříže v rozstřílené vesnici... A pak krásná hudba. ()
Osviežujúce podobenstvo, vykresľujúce, nemoralizujúce, satirizujúce, vtipné sekvencie sa striedajú s nudiacimi, vo výsledku 4,5*. ()
Nič proti Holywoodu, ale nie je snáď nič krajšie ako "východná" ukážka umenia, ktoré svojimi kvalitami výrazne prekračuje a svojím rozpočtom podhodnocuje svoje možnosti. Úžasne vtipný sociálny -experiment- zneužitý k vybudovaniu moci. Najnižšie ľudské túžby a pudy zahrané tým najreálnejším spôsobom podchytené dokonale vykresľujúcou a podmanivou hudbou. Na tomto veľdiele sa slabé články hľadajú veľmi ťažko. ()
Uřvaný balkánský zmatek, považovaný (pro mě nepochopitelně) za filmové veledílo. ()
Jugoslávský film underground je zajímavé nahlédnutí do balkánské kultury s poměrně zajímavým originálním dějem a nevšedním humorem. Základní premisou filmu je nahlédnutí na charakterové vady, jako je chamtivost nebo sobeckost, ale také se do filmu viditelně prolíná reflexe na události jugoslávské občanské války. Film ačkoliv se snaží ukazovat jugoslávskou historii není nikterak historicky přesný, ovšem tento fakt uvolňuje prostor pro mnohdy absurdní humor, který je kostrou filmu. Humor rozhodně nesedne každému, a mnohdy mi přišel až skoro jako trn v oku. Ve výsledku je film rozporuplnou záležitostí, protože z mě neznámého důvodu jsou ty nejméně zábavné části také ty nejdelší, jako příklad uvedu svatební scénu, která mě ke konci výslovně mořila, a jen tak tak jsem ji nějak překousl. Ale to co jsem překousnout nedokázal byly tunely, které spojovali celou Evropu, proč něco takového režisér zahrnul do filmu v životě nepochopím. Zajímavý, leč rozporuplný film, který doporučuji kvůli originalitě a náhledu na Balkán, nikoli kvůli přelomovým filmových technikám a předpokládám, že nesedne každému. ()
Hudba dobrá, příběh jako alegorie ujde, ale celé je to bohužel příliš dlouhé. Netřeba koukat znova. ()
Reklama