Pozri, Mupet, kto tu vraždí!

„Film“, od ktorého nesmiete nič čakať. Hlavne vtedy, keď dopredu viete, že to nebude patriť ani medzi tie lepšie priemerné filmy, čo ste videli. Ale aj tak sa na to pozriete. Dôvod (aspoň u mňa): zvedavosť. Po skončení filmu (dohromady s malou kyticou „pre/-titulkových“ scén) takmer všetky moje negatívne predpoklady sa stali realitou. Ale aj napriek tomu (aspoň ja) nemôžem povedať, že to bol ten najhorší film, čo som videl. (Je tu aspoň vidieť nejakú prácu s „figúrkami“.) Scenár, réžia aj „herecké výkony“ sú pod „určitou hranicou“, ale niektoré scény aspoň nejako fungujú (napríklad hádky Phila a Edwardsovej). M. McCarthy v tradičnej úlohe s tradičným výkonom. Osobné hodnotenie: 60% (**) (14.02.2019)

„Viete, čo urobia plyšákovi v base? Vyberú z neho plyš, strčia doňho ryžu a potom ho ošukajú tak, až z neho bude ryžový nákyp.“ Tento film už z trailerov budil dojem, že jeho najvýraznejšou zložkou budú vulgárni mupeťáci. A to sa potvrdilo. Nadávajúci, sexujúci a iné „protirodinné“ veci veselo stvárajúce potvorky sú najzábavnejšou zložkou snímky... ktorá však bohužiaľ čoskoro upadne do stereotypu. Pri 80. nadávke a 15. sexuálnom fóre sa prestanete chechtať a začnete letargicky pozerať na hodinky. Melissu McCarthy mám rád a páčila sa mi aj tu. Stavila na takú tú svoju klasiku, neprekvapujúcu, ale (minimálne na mňa určite) stále fungujúcu. So svojim mupeťáckym parťákom vytvorila dobrú dvojku a niektoré scény sú fakt drsné. Potešia aj zábavné hlášky („Nažer sa cukru, debil!“) a dialógy („Možno na to nevyzerám, ale som sexuálna dračica.“ – „A to znamená čo?“). Ale scenár je prekvapivo nezáživný, nudný a plný buddy klišé. Tvorcovia si asi mysleli, že keď „typický“ buddy movie noir scenár našraubujú na mupeťákov, nebude to vadiť, no ale ono to vadí a to tak, že dosť. Napriek tomu prižmurujem oči a dávam VEĽMI opatrných 60%, pretože zbožňujem, keď sú podobné kofotiny robené so smrteľne vážnou tvárou a ide sa do nich naplno. (18.06.2019)

Vypiplaná žánrovka rafinovaně si hrající se schématičností všech těch noiroidních příběhů o životem zvalchovaném (expolicejním) soukromém očku, který natrefí na ženskou a případ, který sahá hlouběji než se na první pohled zdá. Muppeťácký koncept, se spoustou promyšlených detailů, celou tuhle žánrovou hru samozřejmě podkopává, přiživuje, oživuje, rozvrací a akceleruje. Loutky zde nejsou prvoplánová atrakce která po patnácti minutách ztratí svou přitažlivost. Jsou tak zručně vydesignované a napsané, že je po chvilce člověk začne vnímat jako zcela plnohodnotné charaktery přestože se, díky pravidelným dávkám reálií z muppetího života, nikdy nevytratí to kouzlo absurdního kontrastu loutkového vs. lidského světa. (08.06.2019)

Jasně, když si odmyslíte muppety a výborné fóry, vyleze vám z toho ta nejotřepanější zápletka. Jenomže podoba světa sdíleného s živými loutkami mě donutila se smát nahlas jako dlouho žádný film předtím. Ať už to byly slovní přestřelky, cukr šňupající muppeti, stříkající muppeti, nebo transplantovaná "fluffy" ledvina, já se nad tím fungováním absurdního světa fakt bavila. (03.01.2020)

Strašná blbina, kterou zabilo nadměrné množství vulgarit slovních i situačních. Nejsem žádná prudérní matróna, ale prvoplánová oscénost a sprostota tam, kde není nutná ani pro příběh a ani pointu, se mi hnusí. Přitom jinak by to mohla být příjemná oddychovka pro zasmátí. Takto jedna hvězďule za nápad. (04.03.2021)