Spider-Man: Paralelné svety

Fascinující jak může zaujmout Animovaný film (tento) a nezaujmout hraný film (Aquaman). Oba vychází ze stejných komixových kořenů. Jeden ale potenciál komixu oslavuje, zdokonaluje a rozšiřuje, zejména svou stylizací nápaditostí a hravostí. Druhý se primárně snaží o Whooou efekt a vše ostatní zanedbává nebo na to prostě kašle. (21.12.2018)

Komiksové filmy jsou přežité, nenápadité, dávno spící na vavřínech stále toho samého, jakkoli mnohdy stále ještě, naštěstí, bývají dostatečně zábavné. Působí, že dojíždějí na volnoběh, kdy se z velkých hráčů na trhu bojí kdokoli cokoli změnit a všichni dělají to samé v bleděmodrém. A najednou, světe div se že zrovna ze stáje zaprděné Sony, přijde (i když díky zdejší energii platí, že spíše přiletí) hravostí, nápaditostí, svébytností a komiksovou esencí tryskající komiksárna s velkým (nejen) K, která ukazuje, kudy by se žánr mohl/měl ubírat. Ovšem i pokud si následovníky najde, tak se bude stěží překonávat. Jakkoli problémy nesporně má. Především se snaží být značně emocionální, ovšem ne vždy se to daří. Větší zádrhel je, že se snaží o pochytání snad všech spider-zajíců co jich jen na světě je. Což má za následek, že záporáci i většina paralelních Spideyů je trestuhodně nevyužitá či vyloženě do počtu a že to celé působí trochu přeplácaně (což však platí o všem pod záštitou dua Lord/Miller). I tak se však s přehledem jedná o nejlepší superhrdinskou komiksárnu od Velké šestky. (15.12.2018)

Pár měsíců zpátky, tenhle film ze všech stran, schytával jenom nenávist, jen málo lidí si zachovalo rozum a rozvahu, a počkali na kino a tam si udělali, na tento film svůj názor. Sem rád, že patřím do té druhé skupiny lidí, ale přesto ono nenávidět komiksovou postavu, jako je Miles Morales za to, že je černý a že by měl nedej bože nahradit Petra Parkera, dá přeci jenom dost práce, tak první skupinka lidí asi to kino nikdy nestihne. Nicméně, Miles Morales, nikdy neměl nahradit Petra Parkera, aspoň né v hlavním vesmíru, proto má Marvel, takovou šikovnou věcičku, která by se dala nazvat "paralelní světy" neboli "paralelní vesmíry" , které se v určitých ohledech liší, od toho hlavního, viz tento film. Co však Marvel zvládá na jedničku, oproti konkurenci, je to, že vezme nějakou postavu, která má svůj život, svoje starosti, má emoce, city, sny a žije si svůj život, a najednou se v jeho životě stane něco, co mu ho otočí o tři sta šedesát stupňů. Ať už je to kousanec od radioaktivního pavouka, smrt rodiny v parku, vymazání paměti, vzpomínek a všeho co ho dělalo vyjímečným a vhozením do světa, aniž by věděl kam patří, a o tom to je, to že je někdo superhrdina, ještě neznamená že nemá svoje problémy. Stan Lee, k tomuhle se vždycky snažil přistupovat lidsky, protože v každém člověku dřímá superhrdina, jde jenom o to ho v sobě najít. Miles Morales ho v sobě hledal, nenašel ho v sobě hned, nešlo to snadno a neobešlo se to bez ztrát, ale o to víc si tu masku zasloužil. (18.12.2018)

na začátku jsem si musel ověřit, jestli jestli se vážně koukám na verzi v nejvyšší kvalitě a že se mi jen neseká obraz, ale hned jsem si na zpracování zvykl. Každopádně jsem byl rozhodně nadšený tímto novým příběhem o spider-manovi a asi nejkomiksovějším filmem co jsem kdy viděl. Jediné co se mi na filmu nelíbilo byly do příběhu později dodané spidermanové postavy z jiných vesmírů, ale nebylo to tak hrozné aby to ovlivnilo moje hodnocení. (14.03.2019)

Překvapivě mnohem méně dětské, než to vypadalo, a o nic více než MCU filmy. Jenže strašně mě mrzí, že se pavoučí postavy nemohly podělit o děj à la Infinity War, všichni hrají druhé housle Milesovi. Skvělé vtípky a narážky, neokoukaný (!) styl, ale odvaha posunout to ještě dál - anime Peni, Spider-Noir - chybí a promarňuje šanci o potenciální revoluci. I tak v paměti zůstane mnohem víc, než klasický příběh jednoho amerického (no jo, afroamericko-portorického) teenagera. (24.04.2019)