Hovory s TGM

Miloval som Československo, ale Hovory s TGM pre mňa nie sú jeho esenciou, či odkazom. Verím, že práve tým chcel byť tento film, a preto si myslím, že sa nepodaril. Konverzačka, ktorá sa čo najviac drží téz nesfilmovateľnej knihy, vhodná do klubových kín. Dnes sú konverzačné filmy odsúdené na divácky nezáujem. Každý, koho TGM zaujíma, sa s jeho názormi už oboznámil. Ak film uvidí niekto, koho to až tak nezaujíma, bude sa nudiť. A to napriek tomu, že to Kosatík obohatil perličkami zo súkromia oboch protagonistov. Už samotný fakt, že film môžete vidieť na Cinemaxe 2, bašte artových a nezávislých kúskov, indikuje, že jeho autori asi niekde urobili chybu. (17.04.2019)

Na to, že film pozostáva len z dialógov ubehol neskutočne rýchlo. Po vizuálnej stránke čosi naozaj nevšedné, už dlho som v kine nevidel film v rozlíšení 4:3 a ešte tak umne zafarbený v štýle vtedajších kolorovaných fotografií (len v dvoch scénach to pôsobí vyslovene umelo). Film odporúčam však najmä tým, čo už majú načítané základné informácie o Masarykovi, vzniku 1. ČSR (možno Peroutku), keďže sa skôr zameriava na menej zobrazované odtienky Masaryka, zo samotnej knihy sa cituje len veľmi málo. Obaja herci výborní, veľký zážitok. (10.01.2019)

Byl jsem velmi zvědavý, dojem je nakonec spíš rozpačitý. Vlastně takový nemastno neslaný. Vzhledem k formátu je stopáž 80 minut možná zbytečně moc. Protože na začátku Čapek přijde za Masarykem, mluví spolu, pak Čapek odejde. A to je celé. Jistě, čekat něco jiného by bylo bláhové, ale tím, že filmu chybí jakýkoli dramatický konflikt (že se Masaryk na poslední chvíli zasekne a odmítne knihu Hovorů vydat, totiž konflikt vlastně nevyvolává, stejně jako to, že se po jedné prezidentské poznámce Čapek malinko urazí), je to jen o mluvení. Zajímavém mluvení, bezpochyby, ale jen mluvení, takže i pouhých 80 minut je příliš. Srovnání s Českým stoletím se už kvůli osobě scenáristy Kosatíka nebo představitele Masaryka Hovory s TGM nevyhnou - už proto, že jsou de facto pokračování prvního dílu Velké bourání. A mě Sedláčkův opus bavil o dost víc. Naopak je nutno vyzdvihnout oba herce, Martina Hubu a - pro mě osobně velmi překvapivě - i Jana Budaře. Jsou svým historickým předobrazům nejen mimořádně podobní (u Budařova Čapka se tomu nepřestávám divit ještě teď), ale i přesvědčiví v každém hnutí mysli. A moc mě bavil barevný filtr, díky němuž celá mizanscéna včetně postav vypadá jako ze starých, dodatečně kolorovaných fotografií a pohlednic. Sice lituju každého, koho nebaví formát "mluvících hlav" (protože právě třeba České století je perfektní), ale u Hovorů s TGM dokážu nižší hodnocení pochopit. Přestože je odkrývání osobností hlavně Masaryka, ale pak také Čapka zajímavé, zpracování už holt tolik zajímavé není. Ne na celovečerní kinofilm. Tohle mělo zůstat jen v televizi. (17.10.2018)

Moc jsem se zrovna nehrnula, abych tento snímek viděla. Čekala jsem, že to bude šíleně formální a zkostnatělé, jako zatím všechny pokusy o nahlédnutí do střev první republiky - ale naštěstí nebylo. Pavla Kosatíka miluju jako spisovatele, ale ruku na srdce - scénáře mu zrovna nikdy moc nešly, tenhle je asi nejpovedenější. (18.11.2019)

Mám rád historické filmy, mám rád filmy dle skutečnosti, mám rád české filmy, mám rád Martina Hubu a mám rád herectví Budaře ( ikdyž není můj oblíbenec ) mám rád práci pana Kosatíka, ale přesto nemůžu dát víc než slabší tři hvězdy. Komorní snímek o dvou lidech ( doslova !!! plus Lucia Siposová s Romanem Luknárem v komparzových pidi rolích ) a jejich rozhovoru. Dal jsem to, líbilo se mi to, ale jako film do kina trochu úlet. Formou spíš malý tv útvar. PS: Letní Topolčianky byly hezké. (24.02.2019)