Creed II

Z filmu Creed II (2018) mohla vzniknout stejná pecka jako Rocky IV (1985), ale bohužel se to nepovedlo. Snímek je zbytečně dlouhý a ztrácí tempo. Ivan Drago (Dolph Lundgren) měl dostat mnohem větší prostor, aby dovyprávěl svůj životní příběh a chyběla alespoň malá pěstní konfrontace s Rockym (Sylvester Stallone). Brigitte Nielsen byla také docela nevyužitá. Trénik Adonise Creeda (Michael B. Jordan) v poušti se povedl. Skoro to vypadá, že Rocky Balboa se definitivně loučí, protože v boxerském ringu naučil mladého Creeda vše podstatné. (13.02.2019)

Já Slyovi rozumím. Taky strašně rád lezu do tý samý řeky klidně i podvacátý, a i když to třeba devatenáctkrát stojí za houby, jasně že tam skočím i příště, protože vzpomínky prostě někdy nestačej. Tak to ze strany Silvestera vnímám já. Takže i když mě to pomalu přestává bavit, čím dál tím víc mu rozumím. (Vancouver, Kanada) (28.12.2018)

Proti prvnímu dílu tematicky sevřenější, tudíž pro někoho velké plus, kdy mimo box a rodinu o moc nejde, pro někoho minus, protože pouliční vsuvky hlavní postavu a její snahu do jisté míry definovaly. Kvalitativně se ale rozhodně dolů nejde, jakkoli si Donnie tentokrát vydupe všechna myslitelná klišé i dějové zákruty, do kterých se kdysi dostal už jeho mentor. Parafrázuje se Rocky II, otevřeně se pokračuje v Rockym IV a obojí má za následek hutné množství té nejchutnější ingredience. Brumlající Stallone je opět pokladnicí nostalgie, chlapských slz i vzpomínek na křivdy i radosti. Nechovat se samotný Creed hned několikrát jako rozmazlený fracek (na což měl paradoxně mnohem větší právo minule), asi bych se nechal unést silou dokončení všech linek obou hlavních hrdinů i třeba Lundgrenovým pohledem, který dá jasně najevo, že Dragovic klan má nepochybně odžito leccos. Takhle za utěšené čtyři hvězdy pro čtyři šampiony. (22.11.2018)

Taxe má fundovaná predickce po prvním Negrorockym naplnila, satanžel s ne až takovým koncem, jaký jsem si vroucně přál. Ten nesympatický a totálně kožený mouřenín to zase rozchodil a Dragovci si uřízli ostudu i během Teplé války, tentokrát před Putinovým politbyrem. A je z toho jen leklý pokus o rymejk klasiky, která měla nesporný náboj a motivační drajv, až po ní nejeden gaučový olympionik zatoužil vyběhnout na Sibiř, popřevracet pár traktorových pneumatik, potahat pár klád a dát děsně na piču nějaké nasteroidované gorile. U tohohle prostě jen dopijete lahváče, hlasitě říhnete a otočíte se na druhý bok, protože toho necharizmatického vybouchaného negra máte od počátku úplně v prdeli, víte, že váš favorit ho za taťkou stejně nepošle, a dělnická moudra kolem z posledních sil pajdajícího pouťového filosofa s kontuzí mozku, dědy Silvestra, už jsou po těch letech kapku vyčpělá a spíše serou, jakož i hudební podkres dementních básniček, urputně recitovaných čokoládovými astrofyziky. Nicméně, bylo to o půl tuny otravných rodinných hovnot lehčí než ta první sračka, rohování vcelku ušlo, jako vždy sympatický Áda do toho ghetta vnesl i špetku nostalgie a šarmantně podržel šouravému Slájovi infuzní stojan, tudíž taková napuchlá omlácená trojka se zlomeninou horního oblouku se z toho vytřískat dá, navzdory mrazivému hororovému momentu ve druhé půlce. Exhumovat totiž bývalou alfazlatokopku Brigitu, která v kremačním věku dorostla do vskutku děsivého androgynního babochlapa, z toho tak trochu udělalo Rocky horror picture show a zombie apokalypsu. (26.11.2018)

Creed 2 je pro mne možná největším a nejpříjemnějším překvapením loňského roku. Jelikož už mě dost unavuje pravděpodobně jediný neustále používaný koncept sportovních filmů “první prohraješ, pak se vyburcuješ a na konci tě čeká fenomenální vítězství,” přistupoval jsem k dvojce znovu nastartované série striktně skepticky a možná i to byl hlavní důvod, proč jsem si film neskutečně užil. Jedničce jsem svého času napálil taktéž pětikvalt, ale pamatuji si, že co do konceptu těchto žánrých filmů je Creed Ryana Cooglera mnohem standardnější, a samozřejmě mimořádně natočený, proto byl i univerzálněji chválenější. Dvojka je ale dost jiná. Už od začátku. Neskutečně mě chytla atmosféra, a v druhé půlce jsem byl vlivem rodičovského elementu přímo dojat. A pak je tu samozřejmě finální souboj, který je opět skvěle natočený a já nedokážu pochopit, co je přesně Caplovi vyčítáno. Creed II je precizně a dojímavě natočen podle dalšího kvalitního scénáře, v patřičných momentech dokáže hezky udeřit na solar plexus a jindy zase emocionálně odrovnat Rocky (naposled) s Michaelem B. Jordanem do toho dali fyzicky naprosto vše (ať už jej můžu nebo ne, tohle přiznat musím). 10/10 a pocitově si dokážu představit, že na rozdíl třeba od Wrestlera si film rád pustím znovu. A teď mi dejte tu trojku s Mr. T, jelikož vrátit do hry rodinu Dragových byl vyloženě brilantní tah. (11.03.2019)