Kliatba kvíliacej ženy

║Rozpočet $9miliónov║Tržby USA $54,733,739║Tržby Celosvetovo $123,233,739 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,733,349║ Tržby za predaj DVD v USA $3,834,780║ Prvá polovica sa dosť držala, malo to dobré napätie, aj lakačky sedeli, malo to tam správne miesto. Výber hercov fajn držali sa. Posledná tretina je až príliš ohraná schéma scén, ktorá proste dá film dole, doslova strereotypne to unudí. /videl v kine: 45%/ (16.05.2019)

Atmosféricky o něco slabší než Sestra, ale v samotné snaze o vyvolání strachu o trochu lepší. Zásadní problém tkví v tom, že kromě začátku se film drží celkem při zemi, a oproti nedávnému Řbitovu zviřátek nejde tak na dřeň, jak by ve své ryzí podstatě mohl. Legenda kolem La Llorony je totiž poměrně rozšířená a sama o sobě dost děsivá. Ne, že by Chaves odvedl špatnou práci, ale hlavní kámen úrazu je ve scénáři. Jde o to, že styl, jakým nám byl příběh byl předložen asi nebyl zvolen úplně šťastně. Větší důraz na kriminální zápletku (záhadná úmrtí dětí, podivné události v okolí) by dle mého názoru snímku prospěl více. Soudím tak proto, že například v Grimmovi (ke kterému jsme nutně museli v komentáři dospět) byla tématika uchopena o dost zajímavěji a o poznání mýtičtěji. Takhle jsme dostali jen řadový, nepatrnými detaily vybočující horror, který mohl k rozmanitosti žánru přispět větší měrou. Odkaz na Conjuring pak není nulový, ale asi 5-ti sekundový. Jako jednohubka a výplň Wanova producentského vesmíru však neurazí. Jen mám trochu pocit, že se začínáme točit v kruhu... (17.04.2019)

Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani ten nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60% (26.01.2020)

4/10 – Velice průměrná záležitost od režie přes scénář až po kameru a nezachrání to ani hudba, kterou ztvárnil perfektně znepokojující Joseph Bishara (nemyslím teď jeho vzhled), ani hororový mistr James Wan v produkci a bohužel ani scénářem zcela zdecimovaný Raymond Cruz, kterého si všichni pamatujeme z Breaking Bad jako trochu praštěného psychopata Tuca. Ostatně já mám pocit, že ho ta postava tak pohltila, že chudák hraje Tuca ještě dnes, necelých 13 let po natáčení. Směšnou, až absurdní karikaturu vymítače démonů, která místy nehezky překračuje hranici mezi hororem a tragikomedií, již ztvárnil, to ale pochopitelně neomlouvá. Je to částečně i jeho chyba, že jsem závěrečných 30 minut nevěděl, zda se mám smát, nebo brečet nad jednoduchostí konfliktu, plytkostí příběhu, stokrát ohraným provedením a tím, že se Patricia už podruhé někam záhadně teleportovala, ačkoliv ji na začátku filmu dali do vazby. Samotný démon Já Corona také stojí za starou bačkoru: neznáme její motivace, tj. nevíme, co s dětmi vlastně dělá. Není pořádně domyšleno to, že je především dětský bubák – měli by ji dospělí vidět? Plus mi v té mé makovici vážně nefachá, proč pořád všechny opruzuje, když chce vlastně jenom zabít ta děcka. Nebylo by snazší to prostě udělat? Krom toho její vizuál je vrchol všech hororových vykrádaček. Dokázal by ji někdo rozeznat od Ženy v černém? Ostuda. "Vážený Thorine Chavézo, nezapomněli jsme na ni a všichni víme, že jste design svojí sestry vytvořil zkratkou Ctrl C, Ctrl nechce sa mi premýšľať velmi." Otázka do tomboly: "Neměla by Já Corona strašit spíš důchodce? A co na to důchodci na Seznamu? A co na to důchodci na seznamce?" Typická konverzace ve dvě ráno: "Corona ve skutečnosti není virus, nýbrž gerontofilní sestra La Llorony." – "A co je teda očkování? Svěcená voda? A jak vysvětlíš to, že po něm někomu ochrnula ruka?" – "Bůh dává... a Bůh taky bere." Rada na závěr: "Dej mi bod, nebo se k tobě domů večer teleportuje Patricia a pověsí tě za koule do průvanu. Nevěříš? Pak si povíme..." (21.07.2022)

Inu, začínaj nám ty horory z Conjuring universa těžce tuctovatět a i přes slušně produkční kvality jim chybí něco, co by dokázalo alespoň trochu překvapit. La Llorona je tuctovka, která diváka neurazí, protože takový ten základ pro dobrý horor to má, ale zároveň si divák sem tam zívne, protože tohle už viděl prostě stokrát. (09.09.2019)