Kliatba kvíliacej ženy

Jiný kraj, jiný démon. Když kupříkladu netikají fakani v Mexiku, uslyší fňukat uječenou pizdu s hornicky umouněným xichtem, že si ze žárlivosti utopila svá antikoncepční selhání, a ta následně soustředěným bubavým terorem a plíživým přiživováním všeobecného strachu zruší mamince CNS a dožene ji k diazepamu, načež si skákne s dětmi terminálně zaplavat a bude se u toho tvářit, jako by tím zoufalou matku zachránila od budoucích vyživovacích a edukačních starostí. Její kletba jen tak neustoupí a s trochou štěstí zabere jen deflorace krucifixem. To u nás mohou být děti úplně hodné, a stejně uslyší fňukat zmrdskou zlodějskou kundu se zločineckým xichtem, že vůbec není estébák a všechno je to jen lživá kampaň, a ta následně nesmyslným daňovým terorem a podvodným přiživováním se na dotacích zruší mamince živnost a dožene ji k diazepamu, načež nechá fakany zadarmo za naše prachy jezdit Leošem, a bude se tvářit, jako by tím hlady chcípající rodinu altruisticky spasila. Ti Mexičani se ale maj! Na tu naší kurvu totiž nezabere nic a neodstoupí, ani kdyby ji tisíc svědků a testy DNA nade vši pochybnost usvědčily z vraždění neviňátek. Až jednou natočí film El Bureš: Prokletý zkurvysyn, bude již pozdě, protože všechny naše prachy na kino budou dávno v prdeli. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „v Agrofertu“! Taxe lopaty, kurva, už konečně vzpamatujte a přestaňte tu maďarskou pekelnou svini furt vyvolávat. Každopádně tahle mexická pekelná svině se docela povedla, neokrade vás ani o peníze, ani o čas. Taková svižně odsejpající Žena v tortile, moc se s tím holka taky nesere, žádné zbytečné žvanění či rodinné hovnoty, žádné sáhodlouhé epikurejské homorozbory strachu, žádní černoši v tunelu, prostě přímočaré a pěkně nasvětlené intenzivní bubání od začátku do konce, přesně tak, jak to zdejší hororoví experti tolik nesnášejí. (19.06.2019)

Už když jsem si film pouštěl, bylo mi jasné, že nemůžu očekávat nic převratně nového, tím víc mě překvapilo, že jsem se u filmu vcelku slušně pobavil. Tvůrcům se podařilo vybudovat kvalitní atmosféru, nespoléhali jen na hloupé lekačky (přestože se jim nedokázali vyhnout) a přidali i solidní dávku napětí. Navíc se bojovalo hned se dvěma strašáky: mexickou nemrtvou bytostí a americkou sociálkou, a to už je pořádné sousto. // "Tadááá." (06.08.2019)

Po dost solidní ženě v černém tady přichází absolutně nezáživná žena v bílém, která dopadla daleko hůř, než jsem čekal. Co stojí za zmínku je celkem slušný nápad nějaké španělské máničky, co topí děti a brečí v koutě, no zbytek podle zajeté šablony a nic nového nepřináší. Lekačky, atmosféra - nula. Herecké výkony a dialogy mi postupem času přišly neskutečně strojené a umělé až hrůza. Napojení do Conjuring světa - nula. Hodnocení podobných filmů je třeba brát s rezervou, protože vytvořit snímek, který by v tomhle subžánru vyčníval a byl lepší, je čím dál tím težší vzhledem ke konkurenci, ale tohle byla tak odfláknutá blbost, že tady rozhodně víc nedám. (04.07.2019)

Michael Chaves je další z řady námezdných dělníku produkční společnosti Jamese Wana. Jeho krátký horor Maiden byl opravdu výborný, takže mu hned svěřili režii celovečerního hororu a na první pokus se s tím popasoval docela obstojně. La Llororna je paradoxně drsnější než třeba třetí Annabell, ve filmu se umírá, krvácí a démon je opravdu nasraný, ale ve finále to celé nedrží atmosféru a funguje to hlavně díky tomu, že se nám režisér snaží mrtvé matky dopřát co nejvíce, takže si její mrtvolný xicht a žluté oči užijete do sytosti a možná až moc. Děti v hlavních rolích v pohodě ale Linda Cardellini se do role zoufalé a vystrašené matky vůbec nehodí. Umím si jí představit v nepřůstřelný vestě s foťákem uprostřed války v Iráku jako novinářku BCC, ale tady je jako pěst na oko. Průměrná jednohubka která se napojila na vesmír Conjuringu jen jednou scénou, zřejmě jako příprava Chavese na režírování třetího Zajetí démonů a já si osobně myslím, že to volba dobrá nebyla. Dobrý horor, ale naprosto ničím, ničím nevyčnívající na který zapomenu deset minut po napsání komentáře.60%. (02.07.2019)

Má osobní encyklopedie všeho, co nemám rád na (mnou milovaných) hororech. Tuctové, šablonovité, s dokola (a dokola) stejným rytmem, snaha o děs vytvářená pouze prostřednictvím scén završených jump-scares, s nefunkčními postavami (wannabe badass renegade) a nulovým tahem na branku. Ale ano, ten film má své místo: středa, 23:45, Prima. A pokud počas filmu slyšíte někoho plakat, nebojte, jsou to jen diváci. (22.07.2019)