Spartakus

Nový počin seriálového všeuměla Ricka Jacobsona patří asi k tomu nejlepšímu, co jsme z jeho produkce mohli spatřit. Nedosahuje zdaleka kvalit Gladiátora ani 300, na druhou stranu je to hodně dobrý akční masakr, který si na nic nehraje, s ničím se nepáře, kotel cákanců krve, nadávky, nahé ženy, zaujme hlavně vizuální stránka v některých pasážích. Ke konci série se nám to dokonce pěkně zamotá a rozjede po příběhové lince. Výborné, extra krvavé a nelítosné zakončení první řady, už se nemůžu dočkat na další. Další řada začacala opět nášupem brutality, krve a sexu ^^ Druhá série žačala hodně slabě, hlavně absence Andyho Whitfielda nejvíce mrzí. (01.02.2010)

Zase jsem se po dlouhé době dočkal toho, že jsem se na nějaký seriál koukal se zaujetím a dokázal jsem ho dokoukat až do konce, aniž bych se u něj musel nudit a dělat tisíc věcí kolem. Tenhle příběh o tom, kterak se Spartacus vzepřel nechutnýmu, slizkýmu a povrchnímu Římu se totiž rozjel božsky. Chci jenom vidět, jak to tvůrci rozvhrnou dál. Takhle to s ním ale zatím vypadá opravdu dobře. Míchá se v něm totiž všecko možné. Z jedné strany podlé a nechutné intriky a la seriál Řím, z druhé strany pak hromada nahatejch prdelí, vystrčenejch bradavek a sexu a ze třetího úhlu pak parádní akční bitky, které ale nemusí každému sednout. Jsou totiž tak trochu komiksové a v tom je ten malý háček a rozdíl od obyčejných historických příběhů. Bitek je totiž hodně, teče v nich hodně krve a efekty jsou značně komiksové. Dost to zakrývá ve skutečnosti docela divný efekty, kterým se občas tvůrci nevyvarujou a vypadaji docela blbě. Jenže na co mě seriál nalákal, od toho jsem po čase opustil a zamiloval se hlavně do jednotlivých postav. Prožíval s nimi příběhy a klasicky prostě sledověl relativně normální seriál. Akce už mi přišla otravná a také jí ubylo. Ono se to ale zase všecko vrátí do původních hodnot a dopadne to tak, že seriálu plný počet nedám, ale určitě se budu těšit na další díly. Bavil jsem se u něj opravdu dobře. (26.05.2010)

Hodnocení po pilotu: Pět hvězd. Dostal jsem přesně, co jsem chtěl, možná i malinko víc. Seznam požadovaných rysů nového gladiátorského seriálu, na který jsem se půl roku (od ukázky) těšil, byl následující: chci 1) efektní souboje ala 300, 2) vymazlené zpomalovačky, 3) potoky krve, 4) spousty krásných nahotinek s bujnými poprsími, 5) alespoň nějaký "příběh", který seriál neshodí do mazlavého bláta v aréně. To všechno tu je, a tak si ode mne Andy Whitfield jako bezejmený bijec odnáší maximální hodnocení. Jako bonus je první díl šedesátiminutového kulervoucího pop-cornu doplněn sexy filtry a přepáleností - tentokrát jsou přehnané nejen počítačové efekty, ale i dabing herců a zvuk obecně. Prostě bomba, kouká se na to s rukou v kalhotech. Těším se na každý další pátek! Možná jednoho dne nakonec uvěřím, že má srdce. Až mu jej vyrvu z hrudi! Hodnoceni po čtyřech dílech: Pořád je to sice děsně candy, ale akční jízda z prvního dílu si vzala dovolenou plus seriál se snaží až moc okatě šokovat (erotika, brutalita), a to se nedělá. A nebo se to musí umět zamaskovat. Uvidíme na konci série, zatím trochu slabší 4 hvězdičky. Hodnocení po deseti dílech: WTF, seriál si slušně pohrává s dramatickou linkou a zvraty jsou nečekaně odzbrojující! Akce a kozy si pauzu rozhodně nedávají... jasných pět! Po komplet první sérii korunuji tento skvost na krále akčně-historicky-dramatických seriálů. Posledních dvacet minut závěrečného dílu jsem údivem nezavřel hubu. (24.01.2010)

33/33 (3x) Starz! se inspirovalo úspěchy HBO, FX a Showtime a natočilo nového Spartaka jako seriál plný akce, krve a nevázaného sexu. To celé v počátku zabalilo do úhledného digitálního balíčku a příběhů z gladiátorské školy, kde má každý své sny a cíle. To by samo o sobě možná bylo dostatečně zajímavé, pro mě ovšem již méně, ale musím se pozastavit nad vynikajícími herci v klíčových rolích. Protože ti jsou tím hlavním pikantním lákadlem. Dokonalý pár Batiata a Lucretie hrají John Hannah a Lucy Lawless, kteří společnými silami posilují to nejlepší ze svých kariér. John už dávno není jen tím poskokem z Mumií a Lucy Xenou. Ačkoli Xena byla postavou s tolika tvářemi, o které se jen každé herečce může zdát. Je skoro neuvěřitelné, jak přirozeně vyznívají veškeré scény, jejichž nedílnou součástí jsou zápasy na smrt a nikdy nekončící soulože mnoha způsobů... Nahota není pobuřující, akce je nezbytností. Lucy poodhaluje vše, aby dávala tušit ještě víc, jak jen je tohle možné? A samozřejmě velice na místě jsou intriky v podání Ilithye Vivy Biancy. Andy Whitfield v titulní roli z počátku vypadal, že bude tím nejslabším článkem, ale vyvíjí se spolu se svou postavou a postupně se také stává elitním oblíbencem celé show. Což by samozřejmě bylo na pováženou, kdyby se k tomu nedopracoval ani v polovině, i když samozřejmě jisté vývojové stupně jeho charakteru jsou méně uvěřitelné. Z režisérů stojí na absolutním vrcholu Michael Hurst, jehož interpretace přinašeče deště byla dech beroucí a souboj s obrem nejmýtičtější. Samozřejmě svůj vysoký standard potvrdil Joe LoDuca na postu hudebním. Díky dokonalému prequelu Gods of Arena jsem přečkala velice uspokojeně čekaní na novou sérii Spartacus: Vengeance a vyrovnala jsem se s úvodními díly Blood and Sand, které zdaleka ještě nedosahovaly rozkoše a ukojení z druhé poloviny série. Spartacus je cestou televizního dramatu nové doby. Příběh revoluce třetí neúspěšné vzpoury otroků v antickém Římě nepromlouvá k dnešku tolik jako vzdor nobility, intriky, ambice a chtíč. (07.09.2010)