Heydrich: Muž so železným srdcom

Strašně rád bych měl možnost vkládat obrázky do komentářů. Konkrétně obrázek takový, kde tvůrčí tým okolo Jimeneze brutálně znásilňuje odkaz našich paragánů ze všech stran a do všech otvorů. První polovina filmu je ještě relativně zajímavá. Jakmile ale Kubiš s Gabčíkem přistanou v ČESKÝCH Alpách, tak začíná série dávících reflexů. Anthropoid je oproti tomuhle oscarové veledílo. (10.06.2017)

Ten film to bude mít u nás těžké, ale rozhodně je lepší než Anhropoid. Sice je míň historicky přesný, ale taky se mnohem víc snaží dodat kontext - proto jsou potřeba všechny ty zkratky. Kontext je navíc vyprávěn obrazem a v ději, ne jako náhodné expoziční seance u snídaně v Anthropoidu. Považoval bych nejen proto, ale i z principu za pitomost rámovat reflexi Smrtihlava jako výčet historických nepřesností, které beztak v porovnání třeba se Schindlerovým seznamem vůbec nejsou zásadní. Je jedno, jestli je klukovi deset místo osmnácti. Je jedno, že postavy umírají o deset metrů jinde, než umřely ve skutečnosti. Je, proboha, úplně jedno, jestli se na konci střílí z jiného typu zbraně. Tohle není ta historie, kterou historické filmy potřebují dodržovat, pokud se nedefinují jako dokudramata - fetišistické lpění na imitování každého detailu nemá žádný užitek, Nevadí mi ani mírná teatrálnost, která je nutná, když při té změti informací má divák zároveň něco cítit k postavám. Jediná vážnější výtka z mojí strany je, že když v polovině stopáže nastoupí parašutisti, Heydrichova linie se takřka opustí a dosavadní protagonista se přestane vyvíjet - ten přesun pozornosti sám o sobě byl ok nápad, ale nebyl dobře zrealizovaný a film tak působí jako dva díly válečného seriálu puštěné za sebou. Ale jinak ok - cítil jsem nějakou tu emocionální účast, což se mi u Ellise nestalo. I když bych samozřejmě radši syrovější drama s hlubokými postavami - ale člověk nemůže mít všechno.. 3 a 1/2 PS: Možná se natáčelo v Budapešti, ale na rozdíl od Anthropoidu ten film vypadá, že se odehrává ve skutečném prostoru, a ne dvou mrtvě vypadajících ulicích, kde lidé trpělivě čekají, až odjedou filmaři, aby se do nich mohl vrátit život. (08.06.2017)

Myslel jsem si, že když je film o studeném čumáku Heydrichovi podobně bez emocí, je to do jisté míry v pořádku. Jenže druhá půlka byla o Gabčíkovi s Kubišem a byla natočená úplně stejně. Takže filmaři natočili Prahu v Budapešti a udělali z toho kovbojku jak na divokém Západě. Kupodivu to byla docela nuda (50%, ale dát tomu třetí hvězdičku se mi příčí). (30.01.2020)

Kniha HHhH od Laurenta Bineta již drahnou řádku dní zdobí mou knihovničku, tudíž jsem se nemohl dočkat jejího filmového přepisu. Po výborném filmu "Anthropoid" zde tedy opět máme film zabývající se nechvalně proslulým pražským "Katem". Jak se povedl? Hned se začátku musím ocenit výběr herců, autentické vtahující reálie a soundtrack, který výborně dotváří broušenou atmosféru. Co mi však na snímku HHhH vážně vadilo, byla ta neuvěřitelná ignorace knižní předlohy, z níž si snímek bere je co uzná za vhodné a většinou ještě špatně. Kniha se totiž zabývá životem Reinharda Heydricha již od raného dětství, přes kariéru u námořnictva a konče osudným atentátem, který je prezentován jako závěr. Avšak film zhruba v půlce dosti nevybíravým způsobem "přeskočí" na příběh dvou parašutistů a celý životopisný námět začne mít vážné trhliny. Najednou totiž sledujeme poměrně laciný akční film se spoustou historických a technických nepřesností, kde je osoba Heydricha odsunuta na "vedlejší kolej", což mne, jakožto člověka, pro nějž je Druhá světová válka celoživotním koníčkem, vážně vadilo. HHhH je tedy dalším průměrným filmem, jehož potenciál zdaleka přesahoval možnosti scénáristů i samotného režiséra. A má rada na závěr? Přečtěte si raději knihu. (14.10.2017)

Více, než Anthropoid připomíná HHhH Cruisovu Valkýru. Ač koprodukční, je to spíše hollywoodský pohled na danou látku. A zatímco film s Cruisem v roli von Stauffenberga je skvělý zážitek těžící z propracovaného plánu převratu, HHhH je filmem, ve kterém vysvětlení pozadí atentátu jakoby chybí. Scénář není dost chytrý a pro diváky, pro které ty reálie nejsou automatické, musí být velmi matoucí. Problém jsou i herci, mezi nejvýraznější tváře patří Rosamund Pike jako Lina Heydrich a Mia Wasikowska jako Anna Nováková, přičemž Jason Clarke hraje Reinharda Heydricha jako robota, bez emocí, bez zájmu. A na zobrazení Liny Heydrich věrohodnost celku stojí a padá. Lina von Osten nebyla elegantní blondýnka z lepší společnosti, kterou za války trápil jen manželův nezájem. Lina von Osten byla typickým člověkem, kterého formoval vztah k půdě, pocházela ze zchudlého statku na ostrově Fehmarn a společně se svou rodinou našla koncem 20. let smysl v aktivitách spojených s NSDAP. Film se shoduje pouze v jejím vlivu na směřování kariéry Heydricha po vyhození od námořnictva. Její další osud byl velmi odlišný od zkratky, která je zde prezentována. Souhrnem tedy HHhH patří mezi ty slabé filmy inspirované atentátem. Totéž nutně neplatí o předloze Laurenta Bineta. (24.03.2021)