Heydrich: Muž so železným srdcom

Anthropoid i Atentát se v lecčem zcela vědomě odchylují od faktů a je třeba respektovat tvůrčí licenci a ptát se nikoliv potom, proč má padák jinou barvu, ale jakou funkci tato změna ve filmu má. Pokud tedy nemluvíme o jednom z prvních zpracování atentátu, kterým byl Hitler’s Madman (1943), v němž útok probíhá v lese a Heydricha zastaví žena na kole :). Tady je jasné, že tehdy nebyl dostatek informací. Smrtihlav se svou strukturou narace zásadně odchyluje od tradičního vyprávění, což může na některé působit poněkud neumětelsky. Opak je však pravdou, neboť snímek vykazuje promyšlené postupy uměleckého filmu, kdy si například musíme kvůli výpustkám domýšlet děj. Snímání pak vykazuje zřetelné impresionistické rysy, protože sledujeme spíše pocity a nálady než jen řetězec událostí, v němž jedna scéna zřetelně navazuje na další a osudům zásadních postav se dostává rozuzlení. Mnoho figur z odboje se ve filmu jen jakoby míhá nebo jejich osud sledujeme v závěrečné krátké montáži beze slov, kterou doprovází vážná hudba. Většině scén vévodí klavírní, houslové či varhanní skladby, které téměř vždy vhodně dokreslují atmosféru dané scény, aniž by zneužívaly tklivých melodií pro otravný patos. Heydrich ani na smrtelné posteli nepřichází se zásadním prozřením, jeho ženě se nedostane uspokojujícího ujištění. Scéna končí horečnatým pohledem na rozmazávající se obličej Himmlera a jeho děsivý knír./// Ani Jimenez se vedle režisérů Sequense a Ellise v závěru nevyhýbá touze po větší akci, když parašutistům dává do ruky automatické zbraně a šíří tak mezi diváky letitý mýtus dál. Vhodnou změnou příběhu však byl důraz na vznik přátelství Gabčíka a Kubiše, které tak rámuje film skrze neověřitelnou historku o jejich setkání. Tato volba pak má zcela logicky za následek, že oba muži končí svůj život bok po boku v kryptě, ač realita byla odlišná. A na závěr jeden historický fun fact. Heydrich, respektive jeho řidič, by za předjíždění zleva (tramvaje č. 14 dostal) nejmíň 7 bodů. Poučení? Předjíždět se setsakra nevyplácí… 70 %. [Kino] (24.06.2017)

Strašně rád bych měl možnost vkládat obrázky do komentářů. Konkrétně obrázek takový, kde tvůrčí tým okolo Jimeneze brutálně znásilňuje odkaz našich paragánů ze všech stran a do všech otvorů. První polovina filmu je ještě relativně zajímavá. Jakmile ale Kubiš s Gabčíkem přistanou v ČESKÝCH Alpách, tak začíná série dávících reflexů. Anthropoid je oproti tomuhle oscarové veledílo. (10.06.2017)

HHhH je poněkud zvláštní směsicí historie a dobře vyprávěného příběhu s pohledným art vizuálem. Film splňuje mnou stanovené podmínky historického filmu, tzn. držet diváka v napětí, ačkoliv historii znáte předem a víte, co se stane. U Smrtihlava jsem byl opravdu napjatý. Kamera se mi velmi líbila, neotřelý vizuální styl zkrátka snímku seknul. Mám výtku ke scenáristické části, kdy první polovinu sledujeme Heydricha a druhá polovina je záležitostí dvou parašutistů, ale o tom se už zmiňoval xxmartinxx. Jinak skvělé herecké výkony a dobře vykonstruovaný závěr z filmu dělají pěkný zážitek. (08.06.2017)

Vzhledem k tomu, že jsem ocenil Anthropoid jednou hvězdou, nemohl jsem toto cosi postavit na stejnou úroveň. Zpočátku jsem měl pocit, že nepůjde o špatný film, když popsal i divákům méně znalým, odkud se ten Reinhard vzal, ale už Noc dlouhých nožů mě vrátila zpátky na zem. Proč tvůrci snímků z období 2. světové války nejsou schopni pochopit, že samopal MP 38, přičemž číslo 38 znamená rok 1938, nemohli členové SS použít v roce 1934? A od té chvíle se už všechno vezlo dolů k žumpě. Jan Kubiš si vyrábí výbušninu (!!!), řidič Klein neskončí s prostřeleným stehnem, ale skončí úplně, rodina Moravcových vstupuje do děje hned poté, co její členové požili elixír mládí a z boje v kostele se stala naprostá fraška, v níž tvrdí muziku lehký kulomet Bren. Americká účast na výrobě tohoto paskvilu, zjevně stála na dodávce samopalů Thompson českému odboji i parašutistům. A ta scéna s Reinhardem na smrtelné posteli... Znovu jsem si potvrdil, že je Atentát z roku 1964 prostě nepřekonatelný. (22.01.2018)

Vojnové filmy ma nebavia, preto ich pozerám, len keď už nič iné nedávajú. Na moje veľké prekvapenie, bol Smrtihlav najlepší film o Heydrichovi z tých štyroch, čo som videl. Bez analýzy, len učebnicovo skratkovitý, bez dlhých rečí. Tým sa stal najsvižnejším dielom o atentáte a ja som sa nestihol nudiť ako pri tých ostatných filmoch. (10.12.2019)