Heydrich: Muž so železným srdcom

Zatímco Anthropoid (2016) byl dramatem o parašutistech, co provedli atentát na protektora. Tak Smrtihlav zkoumá samotné velitele SS z druhé stránky. Aspoň první polovina filmu je koukání za oponu nejobávanějšího muže v Praze. Několikrát se ho film snaží vykreslit jako ambiciózního muže, který toužil po potlesku. Jako muže, který díky své ženě se dostane k moci strany SS a následně je z něj protektor pro Prahu. Zbytek vykreslení patří zrůdnosti tohoto muže, kterému přezdívali Muž se železným srdcem. Jakmile se film přehoupne přes půlku, tak parašutisté padají poblíž Plzně a přípravy na atentát se rozbíhají. Zatímco první půlka se vleče, tak ve druhé už atmosféra houstne, aby na konci byla samozřejmě trošku dojemná. Jason Clarke si připisuje další skvělou roli a jeho Heydrich je skutečně zrůdnost sama. Moje oblíbená Mia Wasikowska hraje mnohem menší roličku jako přítelkyně jednoho z parašutistů. Prostředí Prahy a dobové kulisy jsou super. Za to bod nahoru. Nicméně když to porovnám s právě starším Anthropoidem, který šel jenom o rok dříve, tak se mi film líbí podstatně méně. Závěr je utahanější a méně procítěný než u Anthropoidu. Celkově film příliš nebavil a celý působí spíše jako dokumentární film bez hlubšího významu. I když se několik dobrých scén najde. Škoda především toho, že jsem jen čekal, jak si Heydrich vezme na hlavu korunovační klenoty. Bohužel, to se nestalo. (55 %) (28.02.2018)

Dost možná nejslabší zpracování daného tématu, jaké jsem měl zatím možnost vidět. První polovina je o Heydrichovi, druhá o odbojářích, přičemž obě linie se protnou až atentátem a následným běsněním. Oddělenost obou částí nefunguje dobře a je v podivném kontrastu s těkavostí a epizodností v jejich vnitřním rámci. Závěr z toho pak celkem logicky vychází nejlépe, bohužel však tvoří jen zlomek filmu (na rozdíl od Anthropoidu, kde je závěr nejslabší částí, navíc poněkud rozvleklou). Jediné postavy, u nichž se daří vybudovat jakousi životnost, jsou paradoxně Heydrich a především pak jeho manželka Lina, což vytváří mimořádně podivný narativ. Další z mnoha nepodstatných filmů o podstatných tématech... (16.10.2022)

S Anthropoidom sa to nedá veľmi porovnať. Jediné, čo tu za to stálo, bol ukrutne slizký Heydrich, do toho herca sa snáď aj prevtelil. A potom potešila aj malá sonda do jeho osobného života, hoci sa to udialo viac menej okrajovo a je otázne, do akej miery je to verné. Angličania ale úplne zhovadili geografickú i historickú stránku nehovoriac o tom, že film sa netočil ani v Čechách. (31.10.2017)

Nedávno velice slušný Anthropoid, výbornou formou doplnil mé vzdělání o atentátu na Heindricha. HHhH (zajímavý překlad) zpracovává obdobné téma ale více se soustředí na samotného Heindricha, kterého nám zde představuje jako člověka a ne jako nelítostné monstrum. Každopádně toto zpracování je výrazně méně zajímavé i natočené oproti zmíněnému Anthropoidu, který mi danou látku předložil v mnohem zajímavější podobě. Tento film je bohužel po všech stránkách nezajímavý a ani samotné zpracování ho nijak nezachrání, (15.12.2017)

Pro mě už je nepochopitelné jen to, že se v Hollywoodu nedokázali domluvit a schválili si příběh atentátu na Heydricha rovnou dvakrát, časově takřka za sebou. A opravdu bych se chtěl zdržet porovnání s Anthropoidem, ale tady to prostě jinak ani jít nemůže. Takže nejdříve plusy. Ty jsou, už z podstaty věci, hlavně v první půlce filmu, který se překvapivě zaměřuje hlavně na Heydricha. Neřeknou nám nic nového, ale za to je zajímavé tento příběh vidět z trošku jiného úhlu. Stejně tak se musím přiznat i k tomu, že mi sedli herci hrající postavy atentátníků stejně tak, jako závěrečná scéna, která mi nepřišla tak epická, jako u Anthropoidu a možná byla dokonce i daleko úhlednější. Další věc je i hudba, která tu byla opravdu dokonalá. Teskné piáno tu vytvářelo přesně tu atmosféru, kterou si film zasloužil. Nicméně, co se týče negativ, a zde s tím mám opravdu velký problém, tak to nutno podotknout, že tu Praha vůbec nepřipomíná Prahu. A to se přitom tvůrci různými plakáty a popisky v češtině opravdu hodně snažili. Každopádně uznávám, že zahraničnímu divákovi je tohle stejně u prdele. Mně ale ne. Stejně tak mi nejsou u prdele ani historické nepřesnosti, které byly stejně marné i v Anthropoidovi, ale zahraničnímu divákovi jsou také u prdele. Celkově vzato tak musím říct, že mi tento film vyznívá o chloupek slabší, ale kdyby se spojili, asi bychom se dočkali jedinečného a nezapomenutelného díla, který ve válečné kinematografii nemá obdoby. (15.05.2018)