Velký zátah

Zatímco německá éra Fritze Langa mě nepřestává fascinovat, jeho americké kusy jsou pro mě zatím spíše průměrnou podívanou. Spolu s The Big Heat si odškrtávám jednu velkou noirovou klasiku, ale nic zásadního ve mně snímek nezanechal. Dějově naprosto obyčejné a herecky klasicky strojené (tak to ovšem má být, já vím). Jen ta filmařina dává vědět, že za režijní stoličkou sedělo velké jméno. Od prvních momentů mě nejvíc bavily skvělé kamerové pojezdy, které pomocí několika jednoduchých pohybů rozzáběrovaly scénu tak, jak by to většina jiných režisérů dokázala pouze s přispěním střihu. To bohužel nemění nic na tom, že jsem v životě viděl už nějaký ten lepší a zábavnější noir, který nebyl tak schematický a pocitově uzavřený, jako právě The Big Heat. 6/10 (31.10.2018)

Poctivé řemeslo, ale bez nějakého stylistického přesahu, které svým filmům uměli dodat Hitch nebo Billy Wilder (a sám Lang v tom jindy také nezaostává). Díky správně dravému tempu a výrazným, rozumně motivovaným aktérům však zřejmě absolutně stěžejní prototyp krvavých příběhů o soukromé pomstě, které má Hollywood dodnes tuze rád. Glenn Ford je příkladně charismatický bijec a Gloria Grahame nezapomenutelně nesvázaná femme fatale. 85% (05.06.2018)

36. LFŠ Pan Lang mě čím dál tím štve, který jeho film je nejlepší? Metropolis? Vrah mezi námi? Byl jsem lynčován? Nebo Velký zátah? Dokonalý, perfektně propracovaný, skvěle natočený. To ale můžu napsat ke každému filmy pana Langa. Jak symbolické když předával filmové "žezlo" nové generaci ve filmu Jeana - Luca Godarda Pohrdání. "Ono je těžké přemýšlet, když jsem to celý život nedělala." (03.08.2010)

Do třetice všeho dobrého je to za 5. Ti, co Big Heat podceňují, by si ho měli zopakovat. Nudné monology, Tsuno? Tak jízlivý, ironický a dvojsmyslný snad Lang ještě nebyl. A ta pětice žen, co táhne celý děj kupředu, to je lahůdka. Lang je king. Hitchcocku, styď se! http://filmnoirblog.blogspot.com/2009/12/velky-zatah-1953.html (10.03.2007)

Sám proti všem. A tentokrát to bude osobní. Který americký režisér by si dovolil zatáhnout do světa zločinu rodinu? Narušení bezpečí domova, jenž zároveň představuje lehkou parodií spořádané americké domácnosti padesátých let, už lze považovat za dost pádnou příčinu blbé nálady. Glenn Forda má takové charisma, že by ani nemusel moc hrát. Jeho naštvaný správňák, vstupující na území těch nesprávných, je nekompromisní, ale zdaleka ne tolik jako Lee Marvin. Ten je ve své první větší roli coby Vince Stone stejně příjemný jako kůže poleptaná kyselinou. Nejvíc si od něj vytrpí ženy, jimž je ubližováno s podivnou samozřejmostí, ale týkat se stejné násilí mužů, nebude tolik šokovat. Lang režíruje s mistrovskou věcností, příběh nezatěžuje sentimentem (strohý střih po výbuchu auta), neříká víc, než potřebujeme vědět a na vizuální rovině chytře pracuje s kontrastem vina/nevinnost (Debbyina „rozpůlená” tvář). Drsné, jasné, sympaticky krátké. Noir jak se sluší. 90% (01.08.2010)