Žena na Mesiaci

„Never“ does not exist for the human mind.. only „Not yet.“ Pekné, zaujímavé a dobre nasvietené interiéry, kvalitná kamera, výborní herci. Prvých dvadsaťpäť minút to vyzerá ako komédia o svojskom profesorovi, pričom sa vlečie tempo. Potom nastáva kriminálna časť príbehu, pri ktorej sa nedá miestami nezasmiať. Globálne sprisahanie následne odosobňuje divákovo vcítenie sa do postáv. Aj na tú dobu musel byť fyzický prejav hlavnej postavy k jeho zakázanej láske smiešny (minutáž medzi 01:04:30 a 01:09:30). Skoro nič nedáva zmysel, či už ide o zabezpečenie rakety, dôveru, že na mesiaci sa dá existovať bez skafandra alebo logiku boja s nepriateľom. To spoľahnutie sa pri odchode z mesiaca to úplne doráža. (14.12.2019)

Působivá scifi podívaná, v dnešní době už sice některé ty pasáže působí spíše komicky, ale v té době 40 let před skutečným přistáním na Měsíci něco zcela vizionářského a nadčasového. Závěr filmu, samotný pobyt na Měsíci, bych si dokázal představit ale v lepším světle, tam trošku snímku dochází dech. První dvě hodiny ale výborné. 80%. (31.03.2010)

Nie, dĺžka milovníkom starých naivných sci-fi dobrodružstiev nemôže prekážať. Na našej obežnici objavili vedci zlato a naša nátura nám káže si ho ísť prevziať. Mesiac je predsa náš. Dobrodružstvo začína už na Zemi, nechýba kriminálna ani milostná zápletka. Lang je vtipný aj pri momentoch, ktoré ako fóriky sám zamýšľal, divák sa bude baviť nielen na veľmi vtipných porušovaniach všetkých možných fyzikálnych zákonov. Spočiatku komorný film sa postupom času stáva skutočným veľkofilmom, na aké sme boli pri Langovej nemeckej kariéry zvyknutí. Žena na Mesiaci je skvostne vypointovaná, dnes by sme asi povedali, že tvorcovia si záverom prichystali divákov na pokračovanie. (28.07.2016)

"První sci-fi na vědeckém základě", tak je často tento film prezentován, i když ve své době patřil spíš do kategorie "Sensationsfilm". Po finančně náročném a neúspěšném "Metropolis" se Fritz Lang pustil do projektu, o kterém by by se dalo říci něco podobného. Navíc jako němý film vznikl už v době zvuku a patří tak k posledním velkým projektům němé éry. Příběh, který odstartuje vize jednoho profesora o možnosti těžit zlato na Měsíci, je především dramatem plným intrik a konspirací, touhy zmocnit se onoho plánu. Do toho všeho se přimíchá ještě klasický milostný trojúhelník. Lang velmi šetří textem, vše vypráví obrazem, včetně několika retrospektiv, což film skutečně neúměrně natahuje. A co velmi ubírá oné složce, která je na filmu parádní a tou je právě vlastní sci-fi linie. Vychází z poznatků doby, takže obsahuje i řadu úsměvných nesmyslů, na druhou stranu však i řadu vizionářských a potvrzených představ. Langem "vynalezené" odpočítávání, start rakety, stav beztíže jsou scény, kvůli kterým by si film neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi. Z designu rakety a řady technických detailů je možné soudit, že na filmu se podílel i průkopník raketových letů a pozdější Braunův spolupracovník na projektu V2 Herman Oberth. Že Langova vize nebyla jen pouhou hříčkou, dokazuje i stažení a zákaz filmu nacisty v r. 1937. (03.11.2007)

Nádherný, konzistentní film. Žádné pitomosti v zásadních parametrech letu, někdo to dobře spočítal poměrně dopodrobna. Zatímco Metropolis mě úplně ubil délkou a takřka absencí rozumného vyprávění, tenhle film mě tak nadchl, že mu odpustím leccos. Například ty skoro 3 hodiny, a v nich i zbytečně zdlouhavé a ukrutně pomalé scény. Na druhou stranu, natahovačky, třeba až infantilní scéna typu "starý profesor dává k myší díře díl své večeře, vyleze myš a asi půl minuty se krmí", mně nevadily. Scény typu "vrcholně nervozní inženýr čeká s telefonem na uchu v bytu souseda a nůžkami mu likviduje kytku" mě doslova bavily. Už jsem viděl spoustu čb seriozních scifíček i braku s tímto tématem, zejména z padesátých, a Frau im Mond je naprostá špička. Herectví většiny postav prima (oceňuji zejména přesvědčivost rozdílných povah). Doporučuji na potkání. (21.05.2012)