Vzpomínky na hvězdný prach

Strasny. Dalsi z tech Woodyho filmu u kterych nesnasite snad uplne vsechno, od nudneho scenare, po nesympaticke herce (vcetne Woodyho) az po totalne nevyraznou rezii a neustale otravnou jazzovou hudbu. Jediny kvalitni element jsou otravni fanousci zadajici o podpisy. "Art and masturbation. Two areas in which I am an absolute expert." 2/10 (02.05.2010)

Filozof Woody na prahu umeleckej a osobnej krízy. Nemám pritom na mysli len postavu komického Sandyho Batesa - ktorý z čista jasna namiesto radosti rozdáva depresie - ale samotného tvorcu. Tomu filmu chýba takmer všetko, čo iným allenovkám dodáva nádych príjemného cynizmu a irónie, k tomu však s bohatou porciou vzťahovo prelínajúcich sa problémov, Woodyho entuziazmu vyžarujúceho fluidum nadšenia z neustálych konfliktných situácií. Nechcem Stardust memories zatracovať, pár komických vychytávok by sa našlo, ale od Allena - ktorého sarkazmus tu akosi nefunguje - veľké sklamanie. (19.08.2010)

Allen jako by se tu pokusil dotknout podobně nadčasových momentů jako Fellini v Amarcordu, nebo Visconti ve Smrti v Benátkách. Z Felliniho si bere sentimentální záběry z dětství (a ta Sharon Stoneová na začátku jako by vypadla ze Sladkého života), z Viscontiho „tlející“ pobřežní hotely. Ve filmu je pak zachycena i diskuze nad De Sicovými zloději kol Allen si tu řeší krizi, kdy on sám chce točit vážné filmy, ale diváci očekávají, že je bude nadále rozesmávat. Nedokážu posoudit do jaké míry to byl záměr, a do jaké míry se skutečná krize projevila během psaní scénáře, ale film je slepený z tolika různých částeček, že hledat nějaký hlavní příběh, který film řeší, je téměř marné. Je tu tolik věcí, že by z toho Woody jistě natočil filmů několik, a myslím, že lepších. Samozřejmě je tu mnoho vtipných okamžiků, a rozhodně to není špatný film. Jen si mi v tom trochu ztrácí hlavní myšlenka. Jako film o tápání uznávaného autora je to ale rozhodně silná výpověď. (09.06.2006)

Po dlouhé době jsem si z tvorby Woodyho Allena pustil zase jeden film, ve kterém hraje hlavní roli a bohužel... ačkoliv úvodní scéna z vlaku mi slibovala další velký pětihvězdičkový zážitek, oheň na té střeše začal brzy plápolat. Já si Allena hodně cením jako osobitého filmaře, ale jako herec a komik jde většinou dost mimo mě (byť naposledy v Annie Hallové mi výjimečně sedl) a tady se mi jako divákovi zase jednou snažil každou chvíli vnucovat svou osobnost se svými typickými mindráky. Ačkoliv pokusem zobrazit kus své osobnosti tentokrát i z různých možných pohledů a reakcí diváků, kolegů či reportérů mě zase překvapil a tahle část výpovědě Allena jako filmaře občas pochybujícího či prožívající tvůrčí krizi měla cosi do sebe. Mám to s Woodym holt někdy rozporuplné, i zde jsme našli pár styčných bodů v momentech, kdy jsem z jeho filmu cítil nespochybitelnou lásku k umění, k filmu, k muzice, jindy mě však Allen neopomněl otravovat svým sebestředním egem či vtipy na téma masturbace a jemu podobných... Forma v podobě volného slepence různých příhod a asociací se blíží k zajímavému experimentu a možná bych Vzpomínkám na hvězdný prach jistou zmatenost či nedějovost odpustit dokázal, ale sám jsem ty dojmy měl nejednou podobně chaotické: některé scény se mi hodně líbily, upoutaly (a dokonce tu dojde i na regulérní sci-fi prvek, vrcholící vtipným setkáním a rozhovorem s mimozemšťany!!), jinými jsem se prokoukal s větším či menším pocitem nezáživnosti. I ta černobílá kamera jednou má silné kouzlo, jindy zase Allen jakoby nedokázal plně využívat její potenciál, přestože se s ní rozhodl natočit rovnou celý film. Jako celek? Přesně jako ty vzpomínky, občas nezapomenutelné, občas velmi prchavé. Woody mě už nejednou dostal i mnohem víc... [65%] (08.08.2022)

Aj keď si Allen vzal do parády ďalšieho neurotického týpka, ktorý momentálne vo svojom živote prežíva nejaké trápenie okorenené množstvom vtipných okamihov, znova nás niečím prekvapí. Celkový dojem je síce skromný a umiernenejší, no o to lepší. Ale možno stačí vidieť len raz, aj keď tým osemdesiat minút čistého času neuškodí nikomu. Hlavne s naozaj podareným záverom. 70%. (12.02.2008)