Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(2)
Obyvatelé města Metropolis žijí v přísně dvoutřídní společnosti. Nad zemí se odehrává život bohatých a privilegovaných a v podzemí je svět vykořisťovaných dělníků. Joh Fredersen, vládce města, tahá za nitky a ovládá srdce systému města Metropolis. Jeho syn Freder jako jediný z privilegovaných zpochybňuje panující nerovnost a vydává se do dělnického města pomoct andělské Marii. Jeho autoritativní otec se však snaží jakékoliv povstání potlačit a nařizuje vynálezci Rotwangovi, aby vytvořil Mariina robotického dvojníka, který by pomohl dělníky zničit. Monumentální němá klasika Fritze Langa je považována za prototyp dystopických sci-fi filmů, který svým obsahem i vizuálním stylem ovlivnil mnoho dalších děl. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (423)
Metropolis je jeden z pilierov nielen sci-fi, ale aj kinematografie súčasne. Asi prvé vysokorozpočtové scifi, naviac natočené v európskych ateliéroch. Neviem, čím začať, mne na tomto filme pripadá všetko geniálne, aj keď Lang nebol po čase s Metropolisom príliš spokojný. Ale to sú tí megalomani. Nepopieram, že ma najviac dostala ústredná myšlienka, pokiaľ je pravdivá a do filmu pasuje, v jej jednoduchosti je krása. Môj najoblúbenejší film z 20 rokov 20. storočia, zároveň osobné TOP 10. Architektonický štýl filmu by sme mohli nazvať trebárs futuristickou neogotikou. ()
To, čo sa tomuto filmu jednoznačne nedá vytknúť je jeho revolučná myšlienka, nemenej výprava, kamera, komparz a dych berúca, monumentálna hudba. Nápad deja o sto rokov napred je síce tiež prevratný a vizionársky skvelo vykonštruovaný, no ten dej jednoducho zostarol. Navyše niekedy neviem prekusnúť to groteskné herectvo, najmä zo strany Brigitte Helm. 80%. ()
Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. ()
Velkolepá a zároveň depresivní sci-fi, která by tématem a možná i zpracováním obstála i dnes. V některých momentech strhující, jindy úsměvně polopatická, ale bez sebemenších pochyb fungující jako jeden ze zásadních kousků kinematografie. Z dvouhodinové verze však nelze být nezklamán. Vědomí, že prapůvodní režisérská byla mnohem štědřejší, je trochu smutné. ()
Svět teprve začal pomalu poznávat, jaké divy a obzory mu otevírá technika a Fritz Lang již tímto svým monumentálním eposem dokázal nahlédnout do spousty let vzdálené budoucnosti. Tento film je dokonalá a děsivě přesná vize budoucnosti. Na jedné straně ukazuje stroje, technický pokrok a modernizaci jako metlu lidstva, a na druhé straně zároveň toto vše představuje jako neodvratitelnou hrozbu budoucnosti. Ukazuje, co všechno, a jak lehce se může stát, pokud má lidstvo určité možnosti a prostředky, které jsou však tak obrovské, že nedokáží a možná ani nechtějí poznat, kde se má přestat. A pak se stane, že vše, s čím si lidé zahrávají, si začne zahrávat s lidmi. Precizní ukázka toho, že, aby se "ti nahoře" měli jako bohové, musí zde pro ně být lidé, kteří jim toto blaho budou zajišťovat. Zároveň si však nejspíš neuvědomují, že pilíře jejich moci v podstatě stojí na těchto, pro ně nepodstatných, avšak pro chod jejich impéria nejdůležitějších lidech. Pochopí to až ve chvíli, kdy se jejich otrocká pracovní síla vzbouří. Jenže to už je pozdě. Ne, pro jejich otroky, ale pro ně. Naprosto geniálně a nadčasově zpracované dílo. Excelentní hudba, monumentální vizuální stránka, originální příběh a strhující herci. Toto vše se spojuje v jeden fascinující celek, který přesně a zároveň neuvěřitelně zpracovává všechen ten technický pokrok, který se v průběhu let zdokonaloval, ale jehož největší síla a dopad je teď. Kdo ví, třeba nastává nová éra lidstva. Éra, kdy se stroje a neustálé nové technické vymoženosti stanou běžnou součástí našich životů a kdy bez nich nebudeme schopni žít. Člověk a jeho osobnost se pod jejich neustálým vlivem a dopadem začne zcela vytrácet. Metropolis by mohl být varováním toho, co se stejně už nedá zastavit. Stejně jako je film vizuálně naprosto úchvatný, je monstrózní i hudební stránka. Pro mne asi jeden z nejlepších filmů a nejlepší ze sci-fi žánru, který jsem doposud viděla. A zároveň neuvěřitelně nadčasový a přelomový. Tvůrci se vlastně neměli kde inspirovat. Ti, co přišli potom, už ano... ()
Galéria (119)
Zaujímavosti (82)
- Scéna, ve které jsou dělníci nazí a vstupují do obří tlamy Molocha jakožto symbol jeho všepožíravosti, se natáčela v zimě a na place byla nesmírně chladno. Fritzu Langovi trvalo několik dní, než tuto scénu natočil, a producent Erich Pommer měl obavy, že kvůli mizerným podmínkám na place se komparzisté začnou bouřit. (Alfréda)
- Spisovatel David Foster Wallace chtěl pro svou knihu „Infinite Jest“ použít fotografii režiséra Fritze Langa z natáčení filmu Metropolis. Důvodem byla Langova pověst režiséra-tyrana, který nedbal na herce, jejich zdravotní stav ani bezpečí a zajímalo ho jen, aby scéna byla stoprocentně dle jeho představ. (Alfréda)
- Verze filmu z roku 2002, která je pokusem o rekonstrukci v jeho původní podobě, vznikla péčí německých expertů, kteří film pospojovali z dochovaných fragmentů. Chybějící pasáže nahradili mezititulky, případně fotografiemi. (cariada)
Reklama