Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(2)
Obyvatelé města Metropolis žijí v přísně dvoutřídní společnosti. Nad zemí se odehrává život bohatých a privilegovaných a v podzemí je svět vykořisťovaných dělníků. Joh Fredersen, vládce města, tahá za nitky a ovládá srdce systému města Metropolis. Jeho syn Freder jako jediný z privilegovaných zpochybňuje panující nerovnost a vydává se do dělnického města pomoct andělské Marii. Jeho autoritativní otec se však snaží jakékoliv povstání potlačit a nařizuje vynálezci Rotwangovi, aby vytvořil Mariina robotického dvojníka, který by pomohl dělníky zničit. Monumentální němá klasika Fritze Langa je považována za prototyp dystopických sci-fi filmů, který svým obsahem i vizuálním stylem ovlivnil mnoho dalších děl. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (423)
Výborný film, naprosto dokonalá vizuální stránka přebíjí i hodně dobrý děj. Některé scény jsou opravdu dechberoucí (oživování robotky nebo smrtka máchající kosou). Samozřejmě že k tomu patří přesná hudba. Herecké výkony jsou takové naivní (jak je u těhle filmů zvykem) ale opravdu se tam hodí. Prostě skvělá podívaná. ()
Fascinuje mne že takto technicky brilantní, promyšlené a vizionářské sci-fi dokzal někdo natočit už před takřka sto lety. Víc netřeba dodávat, stačí odkázat k výstižnému komentáři Ajantise. (viděno dvakrát - poprvé v kině za hudebního doprovodu MIDI LIDI, podruhé doma v restaurované kompletní verzi) 9/10 ()
Svět teprve začal pomalu poznávat, jaké divy a obzory mu otevírá technika a Fritz Lang již tímto svým monumentálním eposem dokázal nahlédnout do spousty let vzdálené budoucnosti. Tento film je dokonalá a děsivě přesná vize budoucnosti. Na jedné straně ukazuje stroje, technický pokrok a modernizaci jako metlu lidstva, a na druhé straně zároveň toto vše představuje jako neodvratitelnou hrozbu budoucnosti. Ukazuje, co všechno, a jak lehce se může stát, pokud má lidstvo určité možnosti a prostředky, které jsou však tak obrovské, že nedokáží a možná ani nechtějí poznat, kde se má přestat. A pak se stane, že vše, s čím si lidé zahrávají, si začne zahrávat s lidmi. Precizní ukázka toho, že, aby se "ti nahoře" měli jako bohové, musí zde pro ně být lidé, kteří jim toto blaho budou zajišťovat. Zároveň si však nejspíš neuvědomují, že pilíře jejich moci v podstatě stojí na těchto, pro ně nepodstatných, avšak pro chod jejich impéria nejdůležitějších lidech. Pochopí to až ve chvíli, kdy se jejich otrocká pracovní síla vzbouří. Jenže to už je pozdě. Ne, pro jejich otroky, ale pro ně. Naprosto geniálně a nadčasově zpracované dílo. Excelentní hudba, monumentální vizuální stránka, originální příběh a strhující herci. Toto vše se spojuje v jeden fascinující celek, který přesně a zároveň neuvěřitelně zpracovává všechen ten technický pokrok, který se v průběhu let zdokonaloval, ale jehož největší síla a dopad je teď. Kdo ví, třeba nastává nová éra lidstva. Éra, kdy se stroje a neustálé nové technické vymoženosti stanou běžnou součástí našich životů a kdy bez nich nebudeme schopni žít. Člověk a jeho osobnost se pod jejich neustálým vlivem a dopadem začne zcela vytrácet. Metropolis by mohl být varováním toho, co se stejně už nedá zastavit. Stejně jako je film vizuálně naprosto úchvatný, je monstrózní i hudební stránka. Pro mne asi jeden z nejlepších filmů a nejlepší ze sci-fi žánru, který jsem doposud viděla. A zároveň neuvěřitelně nadčasový a přelomový. Tvůrci se vlastně neměli kde inspirovat. Ti, co přišli potom, už ano... ()
Metropolis Fritze Langa je opravdu přelomové dílo jak filmové science fiction, tak celé kinematografie. Na svou dobu nabízí novátorské a zajímavé nápady okolo příběhu o nerovnoprávně rozdělené společnosti. Většina scén je opravdu velkolepá a neumím si ani představit, kolik komparzistů muselo v některých scénách vystupovat. Efekty jsou na svou dobu neuvěřitelné, taktéž i makety a exteriéry velkoměsta. Tohle je jist jeden z nejzásadnějších snímků dvacátých let minulého století, bez kterého bychom dnes neměli většinu moderních sci-fi. ()
Zdlouhavé dílo, které diváka odpuzuje kromě stopáže i afektovaným přehráváním Gustava Frohlicha v hlavní role Fredera. SPOILER: Freder žije v Klubu synů, vidí Marii a děti dělníků, vydá se za ní, vidí obří stroj, který se změní v Molocha a vybuchne, jde to říct do Nové věže babylonu svému otci Johovi, ten dá padáka Josaphatovi a dá svého syna sledovat hubeným mužem. Freder se opět vydá do hlubin a ovládá obří hodinový stroj. V domě vynálezce Rotwanga se objeví Joh, vynálezce mu ukáže robota, kterého stvořil jako náhražku na svou mrtvou lásku Hel, která zemřela, když Johovi rodila Fredera. Joh i Rotwang se tajně vydají do katakomb na tajné shromáždění dělníků. Je tam i Freder a opět vidí Marii. Ta vypráví příběh Babylonské věže. Joh chce mezi Marii a dělníky zasít nesvár a přikáže Rotwangovi, ať dá androidovi vzhled Marie. Rotwang to provede a Joh přikáže falešné Marii ať svůj předobraz zdiskredituje. Dělníci začnou pod vlivem falešné Marie protestovat. Joh porazí Rotwanga a pravá Marie uteče. Dělníci se rozhodnou zničit Centrální stroj, ačkoliv to způsobí zatopení dělnického města. Rozzuření dělníci pronásledují omylem pravou Marii. ___ Konec Spoileru Viděl jsem restaurovanou verzi na DVD z roku 2002 o délce 119 minut, vydanou Nadací Murnau k 75. výročí. Ve filmu se objevuje téměř nekonečné množství odkazů ke konkrétním uměleckým dílům, ať už co se týče architektury, sochařství a malířství. Výsledek měl být blockbusterem 20. let, ale vyšla z toho patetická zplácanina. Dodnes probíhají pokusy o vytvoření jakési originální verze, které jsou už od počátku poněkud ztíženy tím, že Lang natočil strašně moc materiálu (údajně každý záběr alespoň třikrát). ()
Galéria (119)
Zaujímavosti (82)
- Ve scéně, kde se stroj Hel transformuje do Marie, herečka Brigitte Helm omdlela, jelikož v kovovém kostýmu robota neměla dostatek kyslíku. (Alfréda)
- Herbert George Wells bol autor sci-fi románov ako "Stroj času". Ten Langa ovplyvnil natoľko, že poňatie svojho Metropolisu na chudobnú dolnú časť mesta a bohatú hornú časť prevzal práve z tejto knihy. Wells o filme vyhlásil, že je „hlúpy, ale takým tým zhubným spôsobom hlúposti.“ (Raccoon.city)
- V roce 2008 našla Paula Félix-Didier film Metropolis v původní delší verzi. Ředitelka filmového muzea v Buenos Aires se s filmem vypravila do Berlína, aby ho předvedla odborníkům. Ti ihned poznali, že jde o pravou původní verzi snímku Metropolis. Konečně tak spatřily světlo světa scény, o nichž se do té doby zmiňovaly jen písemné prameny. Původní verze Metropolisu se dostala do Argentiny někdy v roce 1928 a pak skončila v soukromé sbírce jednoho filmového kritika. (Dr.Zhivago)
Reklama