Narcos

Tahle venezuelská telenovela vás konečně bude bavit. Chozé Armando vstoupí do místnosti, Maria Soledad udeří sklenkou bourbonu do mahagonového stolu, zlomí se v zádech a padne Chozé Armandovi do náruče, načež začne očima fixovat jeho apartní knírek... No, naštěstí tady do toho náhle vstoupí El Padron Pablo Escobar, vyhodí do luftu budovu soudu, sundá cestovní letadlo z oblohy, zaplatí státní dluh Jižní Ameriky, tisícům a tisícům Američanů vypálí do hlavy černou díru svou neředěnou Coca Colou a s několika miliony dolarů na zádech odkvačí nakonec sezóny do hor vybojovat svou poslední bitvu a vy ve své katarzi ze skvělé podívané pobaveně pronesete, co to jako kurva jenom bylo za drsný týpky tenkrát v osmdesátých, když se vám dneska v týhle provinční rozkradené zemičce hádají ti buzeranti z Tvé vlády o takové chiméře, jakou je údajný boj s šedou českou ekonomikou. No, checht... (08.01.2016)

Dokoukal jsme prvních 10 dílů a je to za čtyři. Na seriálovou plnou palbu by to muselo být už něco extra, bohužel pár nedostatků se tam najde. Zásadní jsou dva. Aniž budu spoilerovat, tak tou první je "zakončení" k nasrání. Proč proboha živýho? Dyť každej člověk, kterej si toto s chutí pustí, tak ví, jak to skončí, tak proč s tím dělat obštrukce? Nasral jsem se. A hned na to lup druhý problém, kterým jest mírná nataženost. Tak oni to natáhnou jak chrchel na 10 dílů, aby to ani neukončili. Trapas.No, tím bych doplul, a teď je třeba říct, že je to celý prvotřídní oldschool Padilhovka v nejlepším kabátku, takže kdo má tuchu o tom, kdo to byl Pablo Escobar, přičemž mu vyhovuje Josého dokumentaristicko-inscenační krimi styl, budete slintat blahem. Fakticky přesné s jen nepodstatnýma odbočkama, dravé, krvavé, poutavé. Vytkl bych jen nedostatečné položení na časovou osu, kdy jsem se ztrácel, ve kterém roce se zrovna nacházíme, což je při lineárním vyprávění zbytečná chyba. Nadhodnocené ano, ale pořád výborné.85% (14.10.2015)

95 % Wagner Moura je ďáběl. Jeho kreace vesnického tatíka v teplákách, který se stane nehledanějším mafiánem po celé Americe a při tom si stále zachovává svojí lidovst a buranství a věří, že může spasit svou zemi a stát se prezidentem, je geniální. Scénáři se dá těžko něco vyčíst, když jen celkem věrně zaznamenává realné události. Chvílema je to spíš dokument, ale parádní dokument, ze kterýho mrazí a je to takové pěkné varování, jak daleko to může zajít, když státu přerostou kmotři přes hlavu... Dokumentárnímu vyznění hrozně pomáhá obsazení zcela neznámých herců, kteří jsou navíc velmi podobní originálu (viděl jsem Elitní jednotku, ale Mouru jsem vůbec nepoznal), v tomto smyslu je jedinou vadou na genialitě, obsazní příliš provařeného obličeje Luise Guzmána, který neustále upozorňuje, že je to jenom "hrané". (03.02.2016)

Po konci druhé série si neodpustím komentář, naprostá dialogová pecka, která vtáhne do děje a nepustí. Ta atmosféra, budování postav, děje - vzestupu a pádu Pabla, rozsáhlý životopis, který mne nenechal chladným. Wagner Moura se mně líbil v Tropa de Elite ale co předvedl za výkon v roli Escobara, smekám pomyslný klobouček. (23.09.2016)

Tak už umím španělsky plata, plomo, koka, puta, rata a respetable. Ale k věci: Armády chlapíků neustále kouřících cigarety a každou chvíli konzumujících pivo a kořalky stíhají chlapíka, který se alkoholu snad ani nedotkne, ale v každém díle si dá aspoň jednoho jointa. Proto je taky skoro pořád v pohodě, kdežto alkoholici, jak je u nich obvyklé, jsou co chvíli na nervy a mají sklony k agresivitě. A jelikož hulič celou dobu bojuje za svou vlastní legalizaci, je jasné, kam tento propagandistický projekt směřuje. Jenže komu fandit, když mám rád chlast, tabák i trávu? A aby to bylo ještě zamotanější, pořád se tam mluví o kokainu, který šňupou nějací neznámí lidé kdesi daleko. Občas se některý z nich objeví a alkoholici mu hned rozbijí hubu, aby si vybili vztek, že nemůžou dostat huliče. To trvá dvacet dílů, během nichž se toho dost stane, ale ke konci tráva dojde, což předznamená huličův konec. Ale jak říkám, stane se toho hodně a hlavně se toho hodně ukazuje. Totiž zobrazuje. Mám na mysli dílčí motivy. Je jich hodně, to už jsem asi říkal. Všechny ty obrazy jdou k sobě, mají totiž spojité téma, které je v nich zase naopak tématicky rozčleněno do všemožných poloh. Proto také v závěru, třeba jak hulič v nouzi a bez trávy vyráží na chráněnou farmu, nejde o "naivní a sebeparodickou snahu ohnout Patronův příběh do dojemného svědectví pádu jednoho megalomana" (viz Marigold k 2. sérii), ale opět o další související motivický obraz. Ze stejné posice lze zcela opačným směrem, totiž na stížnosti pana Sebastiána Marroquína, odpovědět, že jeho otec, Pablo Emilio Escobar Gaviria, si pravdu nezaslouží. Si o no? (21.04.2017)