Nepričetná

Soderbergh sa opäť po Bubline (ale aj viacerých ďalších filmoch) vyjadruje k dnešnej spoločnosti prostredníctvom žánrového filmu (predtým detektívka, tentokrát triler). Scenár, ktorý by v iných rukách skončil ako čistokrvné, stokrát obohraté béčko, Steven ale nakrúca s výrazným artovým nádychom a bez potreby osloviť širšie vrstvy publika. Osamelosť, sebectvo, kariérizmus, sociálne médiá, ľahostajnosť, sexizmus, a v neposlednom rade aj ten zdravotný systém. Unsane môže byť ale pre priaznivcov trilerov sklamaním práve kvôli odťažitému spracovaniu, artoví snobi ho zase môžu odsúdiť kvôli predvídateľnej trilerovej schéme. Keď sa to ale skombinuje a natočí to Soderbergh svojim autorským štýlom, tak to na mňa funguje. (17.02.2020)

Naháňa sa tu príliš veľa zajacov naraz. Neprípustné držanie pacientov v ústavoch proti ich vôli, neustále obťažovanie objektu svojho záujmu idúce za hranu zdravého rozumu (stalking), policajná zhovievavosť až ignorancia pri riešení nahlásených neobvyklejších foriem trestnej činnosti, traumy obťažovanej osoby... Pritom všetky tieto témy sú stále vysoko aktuálne. Našťastie, režisérsky to viacmenej drží pokope, takže dobrá práca. Poznámka: Len pre zaujímavosť: Jeden z najfundovanejších znalcov slovenského ústavného práva, pán Ján Drgonec v mamuťom komentári Slovenskej ústavy (2. vydanie, CH Beck 2019, 1792 strán) krásne a presvedčivo, s nemalou mierkou sarkastickej irónie, opísal zmeny slovenskej "demokratickej legislatívy" (teda v časoch po roku 1989), ktorá postupne zdegradovala postavenie psychiatrických pacientov do takej miery, že bez ich vôle umožňuje ich držať v blázincoch oveľa dlhšie proti ich vôli, než pred pár rokmi. Takto sa, žiaľ aj v iných ohľadoch mení naša spoločnosť na čoraz viac neslobodnejšiu, mávajúc v dôvodových správach orwellovskou zástavou zabezpečovania čoraz väčšej porcie demokracie a slobody. (05.09.2021)

První poklona za to, že je to natočené na Iphone a za ten fakt, že to vlastně úplně skvěle funguje. Druhá za přesvědčivý výkon Claire Foy a třetí za dlouho neviděný námět plus okořenění v podobě, které tady nechci prozrazovat, ale jedná se převážně o Sawyeřin životní problém. Nevím čím to bylo, ale tenhle film mě v podstatě totálně probudil a bavil mě skoro každou svojí minutou. Scénář je napsaný prostě efektivně a není v něm moc zbytečností. Soderbergh si nehraje s divákem jako kočka s myší a pomalu, ale jistě mu přesně říká, co se děje. Jako vtipný bonus tu zahlídnete Matta Damon. Pěkný byl na tomto snímku i soundtrack a k mému překvapení a k nulovým očekáváním jsem nadmíru spokojená. Tohle je prostě fajn a víc než fajn. (12.06.2018)

Filmy odehrávající se v psychiatrických léčebnách či zařízeních mi nikdy nějak zásadně nevadili, takže jsem byl na tento kousek i docela zvědavý. Zvláště když jej má na svědomí docela uznávaný režisér Steven Soderbergh, od kterého už jsem pár kousků viděl. K mému překvapení jsem však záhy zjistil, že celý film je natáčený formou, která mi zrovna moc po chuti není. Režisér však ukázal, že se dá natočit jakžtakž slušný film i na iPhone 7 Plus a s nepříliš velkým rozpočtem. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem tuto skutečnost s mobilem vydýchával, ale dokonce filmu jsem si na to zvykl. Psychothriller s letmým dotekem hororového žánru nám místy nabídne celkem zajímavě zpracovanou atmosféru, ale už jsem viděl mnohem lepší kousky na podobné téma (nedobrovolní pacienti, oběť pronásledovaná stalkerem do blázince či vězení taky není zrovna originálním počinem). Soderbergh však vše vsadil hlavně na jednu kartu a ta mu v rámci možností vyšla. Tím esem v rukávu bylo obsazení Claire Foy, která si nevedla vůbec špatně, no a celé to stálo hlavně na jejím dobrém hereckém výkonu. Byla jen škoda, že se tu věnovalo hlavně psychologické podstatě příběhu (když už se tohle počítá i do hororového žánru) a nedošlo i na více brutality. Když už se totiž ke slovu přihlásilo i nějaké to násilí, nebylo to vůbec špatně provedené. 50% (13.07.2019)