Most cez rieku Kwai

Je to dobrý válečný film, ale není nejlepší. Myslím tím hlavně snímky z různých POW a internačních táborů rozesetých po celé Asii. Japíci tam drželi nejen spojenecké vojáky, ale i tisíce civilistů válčících mocností a obyvatel místních národů a povětšinou je nechali otrocky dřít na válečné infrastruktuře jakou byly železnice, letiště, mosty.... Osobně se mi více líbí http://www.csfd.cz/film/12438-kral-krysa/. Vpravdě jsem vždy obdivoval britské důstojníky, kteří drželi za každých podmínek v těchto táborech řád a disciplínu a to takovým způsobem, že to i hrdé a tvrdě vycvičené japonské důstojníky (ctící samurajský kodex Bušidó) často udivivalo. Je faktem, že řada velitelů takto zachránila spousty lidí a jiná jich zas vysokými nároky či tvrdohlavostí a vyžadováním dodržování Ženevské konvence (což Japonci povětšinou nerespektovali a většinou je to jen rozzuřovalo) řadu zabila... Australáci nebo Amíci to měli spíše na háku a v táborech drželi po tlupách. Důstojníci měli nárok nepracovat, mít ubikace odděleně od mužstva, nároky na vyšší příděly atd... což také většina z nich požadovala a dodržovala. V krutých podmínkách POW tyto výsady demoralizovaly mužstvo.... Film je o stavbě mostu, o národních povahách - hlavně britsko-japonských, britské hrdosti a neústupnosti a útrapách jaké zajatí vojáci zažívali v džungli zamořené malárií... Film zvěčnil pískaný popěvek písně Colonel Bogey march, který je válečnou písní v mnoha textových verzích. jednu z nich použil i Jan Svěrák v Tmavomodrém světě - vzpomeňte- ,,Hitler has only got one ball, Göring has two but very small, Himmler is somewhat sim'lar, But poor Goebbels has no balls at all...'' ----- Ale pískaná verze asi každému navždy připomene tento snímek. Koho tematika zajímá rozhodně doporučuji román jamese Clavella - Král krysa, či autobiografii Russella Braddona - Zajat Japonci, kde popisuje okolnosti zajetí i zážitky z tříletého pobytu v japonském POW. * * * * (25.06.2012)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Působivý pochod anglických vojáků na úvod signalizující jejich dobrou morálku. A pak už těžký boj mezi Japonci a spojenci v zajateckém táboře o civilizační nadřazenost a hrdost, kdo vlastně bude velet stavbě strategického mostu a potažmo táboru. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=SFMmJMNRv-Q (27.01.2009)

Jsem tak strašně rád, že se mi Most přes řeku Kwai líbil. Působí to absurdně, ale už jsem začínal mít pocit, že je se mnou něco špatně, neb staré válečné filmy (Apokalypsa, Četa, Olověná vesta,...) mne dosud nechávaly až trestuhodně chladnými. Ano, Most přes řeku Kwai není až tolik válečný, ale to na faktu nic nemění. Perfektní "souboj" Saita a Nicholsona, úžasná snaha Nicholsona udržet morálku mužstva tvrdou prací pro Japonce a jedno z nejnapínavějších finále, jaké jsem kdy viděl. Perfektní, rád si dám někdy znovu... 100% (30.12.2015)

Filmy Davida Leana sú pre mňa vždy zárukou epickosti. Dôvod prečo ho mám rád, je ľudský príbeh, atraktívne prostredie a herecká elita. Holden a Guinness absolútne bezchybný. Film má pomalejšie pasáže, ale jediný dôvod je postupné budovanie napätia, ktoré vo finále vytvára priestor pre katarziu. Prvú hodinu je film ohraničený táborom a potom keď sa dostane aj do iných častí džungle, sa začne prejavovať jeho atraktívnosť a pútavosť. Možno to nie je tak príbehovo a dramaticky vyhrotené ako Prechod cez Indiu, ale na rok svojho vzniku, je Most cez rieku Kwai ukážkou remeselnej zručnosti a režisérskej vyspelosti. Od ústrednej melódie, cez finále a herecké výkony sa jedná o dokonalý zážitok. Teda skoro. (14.08.2013)

Majstrovská veľkohubosť. V slovách, činoch. A vo filme Davida Leana. Oslavujúcom - čo vlastne? Vodcovský princíp, disciplínu, podriadenosť rozkazom vojenského velenia. Pešiaci sú len výkonnými štatistami, domorodci len rovnako pricmrndávajúcimi kuliami (= nekvalifikovanými ázijskými nosičmi). Aby sa na nich dalo pozerať, dosadili do ich úloh miestne krásky. Psychologická vojna? Tak maximálne vojna dvoch tupo zelených mozgov. Jeden z veliteľov neznáša flákanie sa podriadených väzňov, ich vedomú sabotáž a uchovanie si formy v zajatí maximálne možným zvoľnením výkonu. Veď vedia, že ich spolubojovníci donedávna v podmienkach trestaneckej kolónie kapali ani muchy. Hoci o tom dobre vie, neváha ich zapriahnuť do práce aby odstránil lenivosť aj drobné naschvály, za čo dosiahne zvýšenie prídelov jedla. Hlavne, že zničením časti džungle vystavajú nepriateľovi dokonalé dielo. Musia to dokázať! Pre veliteľa, big bossa. Japonský veliteľ pôsobí ako samoľúby, despotický chmuľo, no aj keď má veliace tromfy v rukách, predsa ustúpi. Nie je nakoniec múdrejší ako ten prvý v zmysle starého známeho "múdrejší ustúpi"? Veľký rozdiel však medzi nimi nie je. No a tretí je rebel. Zdrhne, aby následne sklopil uši a pokoril sa rozkazu, vracajúceho ho späť do pekla. Herecké majstrovstvo a príťažlivé prírodné scenérie nedokážu spoľahlivo zakryť pachuť spomenutých výhrad, natiahnutých do dĺžky zodpovedajúcej megalomanským veliacim ambíciám ústrednej dvojice. To, čo autori chceli sa podarilo, no žeby som bol z toho odvalený, to teda nie. (02.05.2013)