Zkáza Dejvického divadla

Herci divadla dokazují, že hrát opravdu umí a soubor si zřejmě vyhovuje i lidsky, v soukromí. Zvolené prostředky mě ale příliš neoslovily, stejně jako u Čtvrté hvězdy a Dabing street. Další seriál z dílny populárního divadla, kdy mám rád samostatné herce, neobdivuji ale jejich společné počiny. Tři a půl. (08.04.2019)

,,Tam je třeba scéna, kdy se jedna maskérka vyspí s Charlie Sheenem a bojí se, že má AIDS a že ho zatáhla do divadla. A teď tam Myšička dělá graf a dává dohromady, kdo všechno ze souboru s kým spal a kdo AIDS má. No a zjistí, že to maj všichni!" vyprávěl mi kamarád při obědě a já se bavil jako blázen. Řekl jsem si, že se na Zkázu musím podívat, protože tyhle mystifikační hrátky - ještě navíc z prostředí divadla, v němž se sám pohybuji - mám velmi rád. Díl AIDS jsem si pustil... A překvapivě jsem se nebavil ani zdaleka tak dobře, jako když mi ho kamarád vyprávěl. A příliš jsem se nebavil ani u dílu prvního, třetího, čtvrtého... Seriál je totiž natočený tak nějak zvláštně. Jako kdyby vám někdo říkal skvělý vtip, ale byl špatný vypravěč. Takže i když pochopíte, co je pointou vtipu, spíš si představujete, jak skvělý by mohl být, kdyby vám ho říkal někdo vtipnější. "Přijde chlap k doktorovi a povidá..." se nedá adekvátně nahradit záběrem na pána, co vejde do ordinace. A podobné je to tady - když si člověk třeba představí, že pověstný Duch Dejvického divadla je vlastně smradlavý syreček, co si Ivan Trojan zapomněl několik let v šatně, je to zábavné. Ale když vidíte záběr na Trojana, jak se usmívá do krabice, v níž se jak z pohádky vrtí a piští hnědé cosi, je to prostě jen.. divné. Obdobně když jistý doktor nabídne zaměstnancům Dejvického jako sponzorský dar kolonoskopii, je to vtipné. Ale skutečně vidět potem oroseného Trojana v andělíčku, jak mu doktor vytahuje hadici ze zadku, vás spíš donutí zavrtat se s vytřeštěnýma očima hlouběji do sedačky. Seriál není vyloženě špatný či nepovedený, jsou tu světlá místa (herci smrtelně vážně hrající Spejbla a Hurvínka či prodávající předražené nádobí seniorům). Pochválit se dá mnoho, především absolutní ochota všech zúčastněných zesměšnit se, nebrat se ani trochu vážně. Je až fascinující, že hercům (vystupují zde pod svými jmény!) nevadilo, že jsou zobrazeni jako závistiví, egoističtí, labilní, záletní, na alkoholu závislí ztroskotanci. Umím si představit, že se třeba takový Václav Neužil se svými hláškami typu "s důchodcema musíš komunikovat jednoduše, jsou to debilové; já s debilama nemám žádný slitování" zprotivil nejednomu staršímu divákovi. Herci z Dejvického si udělali radost a natočili si takový soubor skečů, co je místy příjemně odvážný, místy absurdně vtipný, ale nějak chybí gradace fórů, načasování, pointy... (03.05.2019)

Stejný problém jako u ultra velebeného Mostu! a většiny dalších seriálů: sestupná kvalita dílů a díl poslední už úplně zabitej. Přitom žeru tyhle krobotoviny a první dva díly jsou geniální. Další aspekt (záměrný?) je postupně znechutit divákům všechny členy divadla, kde zejména již tak otřesné megery Melíšková a Issová kulminují do nestravitelných výšin. Upozadění usurpátorské role režiséra Krobota je též mrzuté. (09.04.2019)

"Sedáváš tady často?" "Jo." "Krmíš holuby?" "Jo." "Žádný tu nejsou." "No, to mě mrzí. Ale choděj sem volavky popelavý." "Jo?" "Jo." "Děláš si prdel?" "Jo." Tak 50:50. Upřímně, jak začátek, tak konec téhle šestidílné minisérie jsou děsně slabý díly, ale ten zlatej střed, těch pár týdnů, během kterých jsem viděl AIDS, Vládce loutek, Šmejdy, Smrad a interview, propagující show, byly opravdu solidní zábava, speciálně AIDS je konceptem absolutní trefa a je to jen cinknutím sofistikovanější, než co řadoví diváci asi můžou očekávat. Koneckonců, já se do divadla nedostanu, ale jednou jsem měl možnost si jeho zákulisí projít, vidět, jak to tam žije a funguje, takže to na mě taky dýchá trochu jinak. Jo, bylo to slušnejch pár týdnů s tímhle, hned po MOSTu. Ale definitivně to, ať už kvůli zvolenému stylu, nebo humoru, nesedne každému. Navíc, já mám rád Krobota, asi bych řekl, že víc před kamerou, než za ní... což může znít jako urážka, ale mě jeho lakonickej projev děsně baví. A na "Zkázu Dejvického Divadla" jsem čekal snad od doby, kdy o tomhle projektu poprvé padla zmínka. 8/10 (08.04.2019)

Konečne, konečne, konečne. Zasa sa po rokoch čakania objavil vydarený český komediálny seriál. Hospoda, Okresní přebor a teraz Zkáza Dejvického divadla. V každom diele sa rieši nejaký problém, ktorý je vždy dotiahnutý až do absúrdna. Užíval som si tie nápady, dialógy a predovšetkým hercov, ktorí si robia prdel zo seba samých. Ťažko vybrať najlepší diel. Čo je známka vyrovnanej kvality. Len ten posledný zaostáva, ale to rád odpustím. Vrcholný okamžik, vyčnievajúci nad inými vydarenými, je živá verzia Spejbla a Hurvínka. (20.08.2023)