Zkáza Dejvického divadla

„Klári? Ty vibruješ!“ - „No, já vím, já to cítím. Už od rána.“ - „Ne, mobil ti vibruje!“ Jen krátce po bombě ze severozápadních Čech přichází další nálož humoru. Ale pokud někdo očekává druhý Most!, může narazit. Humor je tu totiž jiný a určený specifickému publiku, ne široké divácké obci (a je dobré mít i mírný přehled o členech, např. vědět, kdo je manžel Issové, jaký vztah má Melíšková k energiím atd.). Babčáková použila v souvislosti se Zkázou slova o „závěrečné dehonestaci a úplné ztrátě kultu“. No a „Dejvičáci“ si dělají srandu sami ze sebe, všeho co se týká divadla, a jdou často až na hranu (někdy i za ni). Prostor vyřádit se postupně dostávají všichni členové (vč. těch zákulisních). Vládne nadsázka, vyhrocenost, absurdní a černý humor. V 5. a hlavně 6. díle nabírají na síle i „dada“ prvky a Zkáza začne působit jako z jiné galaxie. Celý seriál celkově vzato geniální není, některé jeho části ovšem ano. Proto i přes hlušší místa rád nadhodnotím slabšími 5*. „Sedáváš tady často?“ - „Jo.“ - „Krmíš holuby?“ - „Jo.“ - „Žádný tu nejsou…“ - „No, to mě mrzí.“ (05.05.2019)

Zřejmě aby vesmír zůstal v rovnováze, nasadila ČT po lidové řachandě z Mostu tuhle mystifikační absurdní suchařinu z Dejvic. Bavila mě hlavně její nevyzpytatelnost a ta očividná chuť, s jakou si všichni (sami sebe) zahráli a s jakou si ze sebe udělali legraci. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak hlavně výkony Ivana Trojana, Martina Myšičky, Jaroslava Plesla a Václava Neužila, kteří v několika dílech parodovali své skvělé herectví prostě tím, že naprosto skvěle zahráli něco naprosto blbého (Ivan Trojan v krvi například). Každý díl byl něčím jiný a každý svým velmi zvláštním způsobem super. (09.04.2019)

Seriál, který se mi velice špatně hodnotí. Jako celek to nedrží asi tak pohromadě, jak by to ideálně potřebovalo, ale když přihlédnu k jednotlivých vtipným situacím a skečům, tak se jedná o nadprůměrnou zábavu, kde se slušně zasmějete nějakým těm (často i nekorektním) vtipům. Z hlediska dílů mohu s čistým svědomím doporučit třetí epizodu s názvem Vládci loutek. Závěrečné představení, kde si Spejbla střihl Trojan a Hurvínka ztvárnil Neužil, mě nenechalo chladným, na tak geniální scénu v českých seriálech málokdy narazíte. I čtvrtá epizoda Šmejdi se dokáže svým vymakaným citem pro vtip divákovi zavděčit. Ale další epizody jsou na tom o trochu hůře. Pořád tam najdete ty komické výjevy, herecký ansámbl Dejvic se snaží, to jim rozhodně odepřít nemohu, ale jako celek ty díly nepůsobí tak koherentně jako E03 a E04. Plus jsem od posledního dílu čekal asi větší katarzi, ale ten otevřený konec mě malinko zklamal (ikdyž scéna v restauraci v hlavní roli s Neužilem, kde si mysleli, že tam Issová přinesla bombu, jednoduše pecková :D). Pokud ale máte rádi typický český humor a herce z Dejvického divadla, tak si na své přijdete, to je jasné. Za mě dávám 68 % (05.05.2019)

U seriálů ČT se mi docela často stává, že po polovině série ztrácím zájem sledovat dál. Bývá tomu tak i přesto, že právě ta polovina série je dá se říci kvalitní. Jenže to co je dál, je kolikrát jak z jiného seriálu a Zkáza na tom není z mého pohledu jinak. Přesto jsem ji tentokrát, snad i díky slušným hereckým výkonům a zvědavosti, přeci jen dosledoval. Výjimkami potvrzujícími výše zmíněné "pravidlo" budiž MOST! a zde příbuzná Čtvrtá hvězda (a samozřejmě ještě něco málo dalších, starších). Každopádně ani Dabing Street, ani Zkáza si dle mého názoru čtvrtou hvězdu nezaslouží a rozhodně nepřekoná a to to vypadalo tak nadějně. První tři epizody jsou až na pár hloupých vtípků (zase dle výše zmíněného "pravidla") bezesporu výborné, vše je potom korunováno geniálním přestavením Spejbla a Hurvínka - klobouk dolů před herci! A dál? No... byly vtípky ve Šmejdech přes čáru? Nejen z mého pohledu rozhodně a mluvit snad o nějaké nekorektnosti? Ale no tak! Smrad se potom poněkud táhne, přesto vtip nepostrádá, tedy mírná naděje před skutečnou Zkázou. Jenže, ta opravdu přichází, ne není vtipná, jen svou šíleností snad srovnatelná s postavou Marthy Issové. Takže, díky za "nahlédnutí do života a za oponu" Dejvického divadla, více Zkázy netřeba. 60% (09.09.2019)

Zpět od pasivních ztracenců k činorodým šílencům, od lhostejných k těm, kdo milují až příliš. Na ose mezi seriály Hrdinové seriálu se snaží zachránit své milované divadlo za každou cenu, všemi prostředky, ať už mají zpívat nové songy Evy s Vaškem, štěkat v kostýmu Žeryka, zkoušet pod vlivem hypnózy, shánět bizarní přivýdělky nebo prodávat důchodcům předražené hrnce. Přitom řeší ještě vzájemné vztahy i flámy, hromadnou nákazu AIDS, záhadné zmizení nemilosrdného recenzenta či ještě záhadnější zápach, který se divadlem šíří. Pointy zásadně směřují proti důstojnosti, vážnosti, poctám, mramoru. Oslavovaný, těžko však pojmenovatelný duch uznávaného souboru se raději přimkne ke Smradu, jak se jmenuje jedna z epizod, neboť navoněného sebeokouzlení se Dejvičtí bojí jako čert kříže. Zato v sebeironii se předhánějí tím více, že seriál v podstatě představuje vnitropodnikovou soutěž. Každý tu totiž hraje a mocně shazuje sám sebe, od hvězd typu Ivana Trojana, Hynka Čermáka, Jaroslava Plesla, Václava Neužila či Marthy Issové až po zaměstnance, rodiče, děti i psy. Nikdo nic nepředstírá. Se dvěma drobnými rámcovými výjimkami, úvodem na grantové komisi, která divadlu odmítne příspěvek, a náznakem pomocné ruky od „nejbohatšího Čecha“ naopak ve finále, se důsledně vyhýbá politice, aktivismu, komunální satiře. Neschovává se za vyšší umělecké cíle, nehoní se za společensky žádanými tématy. Ani sociální, potažmo romská otázka z Mostu!, ani uprchlíci versus mafiáni z druhé řady Rapla, ani varovná domobrana z filmu Úhoři mají nabito: nic takového se ve Zkáze nepěstuje. Naprosto jí stačí látka založená na oddanosti profesi, které sluší také rozumná metráž jednotlivých epizod a jako bonus vždy ukázka výtečného divadla. Třebaže umějí být neskutečně drastičtí, ze všech hrdinů vyzařuje, jak své malé potrhlé království milují – a jak upřímně mají své postavy rádi jejich autoři. Všeobecně pak odzbrojuje odvaha herců k sebevýprodeji od trapasů přes pomíjivost slávy po vyloženou hořkost. Třeba Trojan pyšnící se, že točí „Anděla trojku“, je pro mladé slečny neznámou nulou a pro kolegy pokrytecký svatoušek vyobcovaný ze stáda hříšníků nadávkou „Ty četnická humoresko!“. Sice i Zkáza vychrlí pořádnou nálož běžných vulgarit, ale její slovník obsahuje daleko vynalézavější kolekci jazykových hříček. Každý si tu projde sarkastickým očistcem pod vlastním jménem: Plesl coby „alkáč“, Trojan hrbící se před Skupovými dědici, Neužil konfrontovaný s prostitutkou, Issová posedlá kouzelnými kameny, raplovský hřebec Čermák, David Novotný během ponižujícího nákupu „bytelného“ kondomu, Simona Babčáková lačná po penězích, Martin Myšička sahající k cynickému vydírání penzistů i sám Krobot coby autor potupné zájezdové revue.Ale přitom neustálý balanc mezi vnější fasádou a vnitřním zmarem skýtá spoustu humoru od hororového přes existenciální až po vděčné hlášky typu „Vyplačte se mi do podprsenky. Tady žádná není.“ (15.04.2020)