Drvivý dopad

Slušné katastrofické dílo, které v některých chvílích postrádá logiku a silný scénář. Dost tomu chybí více poutavá a zajímavější režie než je mimi Ledera. Srovnání v ostatních komentářích s Dnem nezávislosti a Armagedonem... No nevím, ale Den je mnohem mnohem lepší a Armáč i přes svůj odhadnutelnej happyend je více nadupaný a Bay tam více poutá sledující osoby k dění. (29.07.2004)

Katastrofický film s minimom katastrofických záberov, a keď už, tak za moc nestoja. Nefungujúce vzťahy ako dospelých, tak teenagerských hrdinov, patos, nepríjemne sympatický americký prezident, minimum napätia. Pozerať sa na to ale celkom dá, hlavne ale nie večer, ako na hlavný bod programu. Nič proti Mimi Leder, ale ženy túto látku zrejme zvládnuť nedokážu. Na to tu máme napríklad Emmericha, alebo Baya, na ktorých sa stále iba sťažujeme. Asi nie úplne právom. (21.12.2012)

Armageddon zničil tuhle křehkou alternativu v roce 1998 s naprostým přehledem. Jak by také ne, suverenita Baye v akčních scénách i v luxusním marketingu a vypipiplaném vizuálu - proti tomu nemá komorněji střižený a citlivější Drtivý dopad v globálním měřítku šanci. Přesto však své kvality má. Výtečně vykreslené charaktery, uvěřitelné momentky chaosu, zmatku a davové histerie a v neposlední řadě to jistí ze zadních řad velkolepý i příjemně dojímavý James Horner a jeho typicky rozmáchlá hudební kompozice se silným hlavním motivem. (15.11.2003)

Důvod, proč spousta lidí nad tímhle filmem ohrnula nos, je poměrně prostý - vznikl totiž paralelně s Armagedonem, a tak masové publikum čekalo (nevím proč, ale prostě čekalo) něco podobného - že partička amerických kovbojů nasedne na raketu a pojede nakopat tomu teroristickému asteroidu prdel. Mimi Leder však neměla v úmyslu natočit další pestrobarevnou kulisu pro konzumaci popkornu, ale chtěla se na problém ohrožení Země z vesmíru podívat trochu seriózněji. A povedlo se jí to téměř dokonale. Film má velice realistickou atmosféru a alespoň trochu přemýšlivý divák určitě ocení umně spletené předivo politických intrik a houstnoucí atmosféry, alespoň po první třičvrtěhodinu. Lederová je však evidentně méně zdatná, pokud jde o zvládání katastrofického, neřkuli postkatastrofického žánru. Že Drtivý dopad není plný akce na počátku a uprostřed, to je v pořádku a celkovému vyznění a myšlence to jen prospívá. Ale že plyne v podobně poklidném tempu i tehdy, kdy by se už konečně mělo začít něco dít, to je poměrně vážný nedostatek. Přesto čtyři hvězdičky za myšlenku, snahu a odvahu. (05.11.2004)

Úchvatný film, který diváka nechá vydechnout jen při pozvolném a zdánlivě nicneříkajícím začátku, který je zároveň podle mého názoru největší slabinou celého filmu, nicméně chápu, že divák musí být nějakým způsobem uveden do děje a respektuji to. Ovšem od prvního prohlášení amerického prezidenta o hrozící srážce planety Země s kometou film nabírá obrátky a je to jedna velká a nezadržitelná jízda, která stojí za to. Morgan Freeman jako americký prezident má totiž neuvěřitelné charisma, takže když na něj koukáte, víte, že nebezpečí je na dohled a nepotřebujete žádné další důkazy, on je prostě tak přesvědčivý, že jsem měl z jeho prezidentských projevů husí kůži. Ovšem zajímavá nebyla jen část s prezidentem a dychtivou reportérkou, zajímavá byla i dějová linie s Elijahem Woodem, který byl neuvěřitelně sympatický a zároveň tak nějak mile nevinný, zkrátka hrdina, kterému musíte fandit. A část s astronauty byla už jen takovou příjemnou třešničkou na dortu. Skoro se mi ani nechce věřit, že už to je nějakých 10 let, co jsem tento film viděl poprvé, ale je tomu tak, od té doby jsem ho pak viděl ještě několikrát, naposledy včera večer, a rád se k němu znovu někdy vrátím. S filmem jsem celkově spokojený a uděluji lepší čtyři hvězdy. (07.01.2012)