Smrť na Níle

Tou největší záhadou, která bohužel nemá žádné vysvětlení, je důvod Poirotova "polidštění", kdy se slzí nad ztracenou láskou. Nechci působit jako dědek křicící na mraky, ale to vážně už publikum v očích Hollywoodu potřebuje tragickou sentimentální backstory i pro knír, aby k jen trošičku extravagantní postavě mělo "blíž"? Vždyť by bohatě stačilo, kdyby detektiv jen říkal slova přeložená jako "čokopiškotek". (12.02.2022)

Komu se líbila Branaghova Vražda v Orient expresu, tak bude spokojený i tady. Nádherné lokace, kostýmy, hudba, elegance 30. let a známé herecké tváře. Trochu na druhé koleji je tu ona smrt, vražda se odehraje až asi v polovině filmu a následný děj je moc rychlý a nemá dostatečný fokus, aby byl skvělou detektivkou. Indicie a rychlý úsudek tu nahrazuje akce, emoce a několik love story. Ale to je asi cena za moderní adaptace, u kterých si tvůrci myslí, že záhadu musí pochopit i Bohuš z Ovarova. (13.02.2022)

Film je médium vizuální, na což se často zapomíná. Dvakrát na lodi dojde na rybí oko, co je už tak trochu v dnešních filmech pozapomenuté. Uvítal jsem očekávanou obrazovou opulentnost, která mi umožnila vychutnat si notoricky známý příběh, již dvakrát úspěšně zfilmovaný, a i když je Peter Ustinov skvělý herec, tak já mám raději verzi s Davidem Suchetem. Tedy známý, Branagh si ho trochu pozměnil, a to mě potěšilo. Přeci jen sledovat okénko po okénku příběh, který znáte, není úplně to pravé ořechové. Sympatické osazenstvo rozehraje příběh lásky a smrti, kde hned vedle lásky jsou na první příčce peníze. Krokodýl požírající ibise, balonky opouštějící loď, noční nasvícení, svítání a ohromující Abú Simbel. Ačkoliv barvy prozařují film africkým sluncem, tak v černobílé, jak je prequel, by to možná nebylo rovněž špatné. Chápu ortodoxní fanoušky a ty, co nemají rádi Branagha, já si ovšem tuhle smrt (smrti) mezi pyramidami užil. (25.07.2022)

Kenneth Branagh se vrátil k nejznámějšímu belgickému detektivovi a ten návrat byl neskutečně fascinující. Od vizuálu přes boží soundtrack (dvorní skladatel Patrick Doyle a bluesové písničky) po přesné herecké obsazení. Branagh k Poirotovi přistupuje úplně jinak než David Suchet, což ale není špatně, naopak si jde svou cestou a ukazuje, že klasické detektivky mají v kinech stále svoje místo. Nejnovější verze Smrti na Nilu ve mně vyvolala velké nadšení a doufám, že Kenneth Branagh případně u jiného studia natočí minimálně ještě jednu poirotovku. (13.02.2022)

Naše teta Agatha Christie má vystavěný pomník Kennethem Branaghem. A milovníci staromilských detektivek a detektivů, co mají geniální dedukci, plesají. Produkce nalila nemalé finanční prostředky, aby dávná existující ordinérní verze byla spláchnuta. A jakmile je zločin odhalen a zločinci jsou usvědčeni, druhé zhlédnutí už prakticky nebude třeba. Pokud se ovšem rádi kocháte exotickými panoramaty a z nějakého důvodu zbožňujete vlnící se egyptskou řeku Nil a její okolí, evidentně vytuněné CGI efekty, určitě si detektivní výpravu nenecháte ujít opětovně. Druhá moderní adaptace detektivního románu, tou první je Vražda v Orient Expresu, úplně rezignovala na tempo. A ani profilování postav z řad podezřelých není natolik dostatečně zajímavé, aby zahnalo pomalost děje. Postav na lodi je pochopitelně víc než dost, aby neznalci detektivní předlohy správně tápali a byli v nejistotě, která z nich je vrahem. Bonusem je také počáteční mini příběh, ve kterém se objasní historie knírku Hercula Poirota. Než ale dojde k vraždě zámožné ženy (Gal Gadot), průtahy trvají přece jen o trochu déle, než by bylo potřeba, navíc z hlediska nějaké zajímavé "předzločinné" scény je to poměrně chudé. Vizuál a technická stránka filmu je na vysoké úrovni, to se samozřejmě dalo čekat. Samotné vyšetřování probíhá poněkud zrychlenou formou. Poirot tradičně všechno ví a všude byl, bystrý divák ale pachatele určí dávno před ním. Christie je totiž značně archaická spisovatelka, takže ta nejkrkolomnější a nejméně pravděpodobná verze, kdo je vrah, která diváka určitě napadne, je vlastně pravdivá. Kenneth Branagh a spol. odvádí snesitelné herectví. I Gal Gadot statečně bojuje s prkenností a prknovitým hrudníčkem. Armie Hammer možná dostal právě po tomto natáčení choutky na lidské maso, příčinou může být skutečnost, že na lodi viděl pár čerstvých mrtvol. Russell Brand byl ve své kreaci lékaře serióznost a důstojnost sama, nejzajímavější akvizicí byla Emma Mackey, vzdáleně připomínající mnohem slavnější Margot Robbie. Celkově tohle zpracování své kvality má v působivé kameře Harise Zambarloukose, otřesný byl výběr hudby, respektive černošských dobových písní, to mně rvalo ušiska, rozjezd je strašně pomalý, vyšetřování málo důsledné a urychlené na to, že je film detektivkou, ale určitě zabaví. A i nějaká ta napínavá a neotřelá scéna se rozhodně najde. Závěrečná scéna zúčtování budí smích a trapnost, to jsem vyprskl smíchem, to byla ryzí katastrofa, to se mělo přetočit, no, však uvidíte sami. Románové předlohy nemusí ve filmové řeči představovat vždy naprostý vrchol zajímavosti. A to postihlo i tuhle verzi. 6/10 (03.04.2022)