Prepáčte, že vyrušujem

Satira reflektující dění v korporátech, které nutí dřít lidi jako koně. Samozřejmě je do toho přimíchaná povinná dávka antirasismu, ale nutno dodat, že v tomto případě je tak učiněno nenásilně a v případě "bílého hlasu" i vtipně. Nicméně na můj vkus  tu až příliš často absentuje humor a satirický duch také občas vázne. Hlavně přepínání z relativního normálu do absurdních rovin mi dělalo celkem problémy. Stejně tak mi příliš neseděly ploché charaktery. Tady to chtělo víc. Alespoň že herecky to vyšlo. Stanfield je sympaťák a Tessu Thompson dlohodobě můžu, ale ani kvůli ním tomu víc než průměr dát nemůžu. 50% (15.08.2021)

Vůbec neutáhne vlastní stopáž. Jednodimenzionální postavy můžou fungovat ve skeči, případně v rámci půl hodinové epizody, ale na dvě hodiny je to zatraceně málo. A tak jeden je odhodlaný odborář, druhý je postupně se ohýbající srab, třetí revolucionářkou s dobrým srdcem, čtvrtý prohnilým kapitalistou, ale nikdo z nich není víc, než první vlastností, kterou u nich potkáte. Přitom je to škoda, protože ta chuť sureálna je hrozně přitažlivá, pár momentů je hodně dobrejch, moc hezky se o tom zpětně povídá. Ale užít si to moc nejde, když přetaženě dlouhá je téměř každá scéna. (14.01.2019)

Osvěžující a bizární záležitost, která se s každým krokem vydává jinam, než očekáváte (a nebudu spoilovat). Z další tradiční komedie v rozjezdu se film přehupuje do sociální antiestablišmentového, sociálního dramatu, až do fantasy a sci-fi mixéru v závěru, kterážto WC scéna a péro přijdou jako blesk z čistého nebe. Slušná dávka, myslím, že takovejhle ping-pong žánrama si naposledy pamatuju z Wheatleyho 'Kill List' (rodinné drama - hitmanovský thriller - temný horror). (28.04.2019)

Hravý, zábavný protisystémový filmík, ktorý rozpráva o dôležitých problémoch a svojsky uchopuje kritiku konglomerátov, avšak od absolútnej diváckej angažovanosti s dejom ho odtrhuje svoja vlastná rozlietanosť. Našťastie je to jeden z najoriginálnejších filmov roku, takže sa dá s ľahkosťou prekusnúť aj ten bizarný zvrat so sto percent peruánskym koksom a všetci, včetne belošských hlasov, sú dobre obsadený. (01.11.2018)

O Sorry to Bother you slýchám už od premiéry, přečetl a slyšel jsem dost amerických reflexí, abych chápal, jakou hodnotu ten film má pro určité publikum a jak důsledně je ten film napojený na zeitgeist. Viděl jsem taky rozbory všech detailů, kterých je film plný. Takže nevím, jak úplně ho hodnotit - sám bych si všech těch detailů nikdy nevšiml, a sám bych nikdy ten film nezasadil do dostatečného kontextu. Kdybych o něm nic neslyšel a teď si ho pustil, přišel by mi jako celkem standardní satira vyvedená velmi neotesaným stylem, kdy těžko říct, kde končí stylizace a začíná režijní nezkušenost debutujícího Rileyho. Taky si nejsem jistý, jak moc pro mě funguje ten pseudo-brilantní protagonista, který z nějakého důvodů dokonale ovládá ústřední práci, ačkoliv to nedává příliš smysl. Na druhou stranu díky tomu je v tom filmu kus opravdové agrese a hrany. Takže bych vážil nějakou sympatii s ne úplnou přehledností a artikulovaností. Ale někdy nic z toho není podstatné a důležitější je, jak ten film funguje jako symbol, což o Sorry to Bother you v některých kruzích v Americe rozhodně platí. Tak co s tím? Je to důležitý film, je to zajímavý film, i když nevím, jak moc je dobrý. (05.09.2021)