Rozum a cit

Perfektní adaptace knihy Jane Austinové se skvělým hereckým obsazením. Mužské herecké trio je sice poněkud ve stínu hlavních hrdinek ( Skvělá Emma Thompsonová a bezchybná Kate Winsletová ), nicméně Alan Rickman, Hugh Grant a v maličké roli se krčící a přitom vyčnívající Hugh Laurie dodávají příběhu kombinaci charismatu a humoru. (04.11.2008)

Anglie na počátku 19. století zobrazena působivě. Pěkný romantický příběh; závěrečný happy end v podobě dvojité svatby a rozpačitého pohledu toho vzadu – Willoughbyho v podání Hugh Granta - si obě hlavní hrdinky za svá martyria s láskou zaslouží. Kate Winstet jde za láskou stejně odhodlaně jako v TitanikuJ A kontrastní jsou ty klevety příbuzných. Vůbec se nedivím, že hlavní hrdinky z těch slepičích řečí rozbolela hlava… (09.07.2008)

Poznal to v té či oné míře prakticky každý - film má skvělé kritiky, festivalová uznání, nadšené komentáře fanoušků - a když ho konečně shlédnete, máte pocit, že jste obětí spiknutí a že to ostatní nemůžou myslet vážně. Nejsem sice typickým fanouškem romantických snímků, ale řadu z nich si přesto dokážu vychutnat. Rozum a cit k nim ale rozhodně řadit nemůžu. Problém není v hereckém obsazení, výkonech herců nebo v režijním pojetí a výpravě - ty jsou naopak vesměs vysoce profesionální. Problém je v samotné literární předloze. Přirovnávat tvorbu Jane Austenové k harlekýnkám je příliš laciné, její tvorba má přece jen vyšší ambice a výrazně lepší literární styl, nicméně její román je červená knihovna jako vyšitá, se vším negativním, co se na tenhle žánr váže. Dají se tam lehce vystopovat všechny používané typy, zápletky i nezbytný a lehce předvídatelný happyend. To všechno by se dalo ještě odpustit, kdyby autorka používala živý jazyk a své postavy zlidštila. Možná je problém zejména v kvalitě překladu a originál je přirozenější, ale z dialogů čišela umělost a šroubovanost, jaká se často nevidí, a postavy se blížily spíše svým karikaturám, takže jsem se ve chvílích horoucího vyznání kousal do rtů, abych smíchem neshodil dojemnost scény. Takhle se možná, ba pravděpodobně, lidé chovali na společenských dýcháncích a oficiálních příležitostech, ale v soukromí ani náhodou. Je to strašně nevěrohodné - celé to používání důsledně spisovného jazyka, velkých slov a myšlenek. Celkový dojem: 35 % za kostýmní velkolepě nasnímanou a zahranou nudu. (10.07.2008)

Film natočený a zahraný s nádhernou lehkostí, zábavou, přesto plný citu a lásky. Narozdíl od spousty jiných filmů na podobné téma nenudí, každý si v něm může najít svojí oblíbenou postavu (u mě vítězí plukovník Alana Rickmana a také Emma Thompson - i když i většina ostatních má hodně do sebe). Navíc povedený scénář nepatří ani náhodou do červené knihovny (nemůžu srovnávat s předlohou, kterou jsem nečetla), příjemná je i ostatní stránka filmu - od kamery po hudbu... Prostě moc příjemná podívaná. (02.08.2005)

Upřímně řečeno, netuším, co to do mne vjelo, že jsem vůbec pomyslel na to si takovýhle film pustit. Naděje na úspěch byly mizivé, jak se ostatně posléze (ani ne tak posléze, jako spíš hned) potvrdilo. Zůstávám tak nadále věrný názoru, že točení dobových romantických dramat je plýtvání celuloidem, kterému by se talentovaní tvůrci měli obloukem vyhýbat. (31.08.2009)