Rozum a cit

Prachmizerné tempo a místy velice nezáživný děj - potažmo některé konkrétní scény/hluchá místa silně přebijí strhující a naprosto osobní herectví Emmy Thompson, které zdatně sekunduje Kate Winslet. Snad poprvé jsem si při pohledu na nadupané finále u Emmy v duchu řekl, jak tohle dokáže člověk zahrát. Naprosto opravdová, procítěná, strhující. Lee má cit v ruce a pečlivě buduje příběh o vztazích a osudových láskách bravurně zasazený do zvyků, tradic a koneckonců i kulis staré Anglie 19. století. Je to velmi pomalý film, který od diváka vyžaduje přítomnost nejenom hlavy, ale i srdce, což se dneska vidí přinejmenším málokdy. (25.08.2007)

Určitě se jedná o nejlepší filmové zpracování příběhu od Jane Austen. Ang Lee je profík a tak nenechal nic náhodě. Vsadil všechno na tehdejší britskou hereckou smetánku a ta se mu odvděčila jedinečnými hereckými projevy. Hugh Grant, Kate Winslet, Emma Thompson a Alan Rickman tu pro mě předvádí absolutně nejlepší role z filmu, čímž nechci říct, že jiní by byli slabší. To rozhodně ne. Problém je ale v samotné předloze, která je tak sladkobolná, až to bolí. Vše je samozřejmě absurdně teatrální a chování zdejších postav je za hranicí snesitelnosti. Zde ale vidím, že se to bere s rezervou a tak jsem těch 131 minut dal poměrně s lehkostí. (06.06.2018)

Poznal to v té či oné míře prakticky každý - film má skvělé kritiky, festivalová uznání, nadšené komentáře fanoušků - a když ho konečně shlédnete, máte pocit, že jste obětí spiknutí a že to ostatní nemůžou myslet vážně. Nejsem sice typickým fanouškem romantických snímků, ale řadu z nich si přesto dokážu vychutnat. Rozum a cit k nim ale rozhodně řadit nemůžu. Problém není v hereckém obsazení, výkonech herců nebo v režijním pojetí a výpravě - ty jsou naopak vesměs vysoce profesionální. Problém je v samotné literární předloze. Přirovnávat tvorbu Jane Austenové k harlekýnkám je příliš laciné, její tvorba má přece jen vyšší ambice a výrazně lepší literární styl, nicméně její román je červená knihovna jako vyšitá, se vším negativním, co se na tenhle žánr váže. Dají se tam lehce vystopovat všechny používané typy, zápletky i nezbytný a lehce předvídatelný happyend. To všechno by se dalo ještě odpustit, kdyby autorka používala živý jazyk a své postavy zlidštila. Možná je problém zejména v kvalitě překladu a originál je přirozenější, ale z dialogů čišela umělost a šroubovanost, jaká se často nevidí, a postavy se blížily spíše svým karikaturám, takže jsem se ve chvílích horoucího vyznání kousal do rtů, abych smíchem neshodil dojemnost scény. Takhle se možná, ba pravděpodobně, lidé chovali na společenských dýcháncích a oficiálních příležitostech, ale v soukromí ani náhodou. Je to strašně nevěrohodné - celé to používání důsledně spisovného jazyka, velkých slov a myšlenek. Celkový dojem: 35 % za kostýmní velkolepě nasnímanou a zahranou nudu. (10.07.2008)

Upřímně řečeno, netuším, co to do mne vjelo, že jsem vůbec pomyslel na to si takovýhle film pustit. Naděje na úspěch byly mizivé, jak se ostatně posléze (ani ne tak posléze, jako spíš hned) potvrdilo. Zůstávám tak nadále věrný názoru, že točení dobových romantických dramat je plýtvání celuloidem, kterému by se talentovaní tvůrci měli obloukem vyhýbat. (31.08.2009)

Ja ani neviem čo bolo na filme najlepšie, či perfektný scenár, podmanivá dobová atmosféra alebo skvelé herecké výkony, hlavne Alana Rickmana a Emmy Thompson. Vlastne to ani nie je dôležité, pretože spolu dohromady tieto tri zložky tvoria nádherný, očarujúci príbeh, plný túžob a ideálov. Keby nie tých občasných prehnaných citových výlevov a miestami až príliš strnulého chovania postáv, hlavne tej Grantovej, tak idem do plna. Nevadí, sú to len také malé chybičky krásy, snímok určite poteší každého nadšenca pre historické filmy s výbornou dobovou atmosférou. 85/100 (25.07.2014)