Puzzle

K filmu som sa dostala len vďaka Irrfanovi. Napriek ponurej atmosfére a akejsi fatálnosti, sa mi páčil aj keď v skutočnom živote by som postavičky akou bola Agnes najradšej prefackovala, aby sa prebudili. Irrfanovi takéto postavy naozaj sedia, "mysliteľ", ktorí prevráti Agnes život hore nohami, len tým čo povie. (25.11.2018)

„Příště si ho kupte na nádraží. Je levnější. Kupte si ten na 10 cest či týdenní.“ - „Ne, děkuji. Myslím, že žádné příště nebude.“ A co když ano? Aneb co může udělat 1 takový dárek…Agnes se čtyřicítkou a neuspokojivým životem na krku žije v nudné rutině hospodyňky pro svého manžela a jejich 2 syny, pro sebe nemá čas ani prostor. S novým koníčkem však dostane impuls, který jí vše převrátí vzhůru nohama a ona musí činit rozhodnutí…I když bylo jasné, jakým směrem se budou „tréninky“ ubírat, moc mě bavily. Zvlášť dialogy. Khanův Robert totiž svou spřízněnou duši perfektně odhadne (posezení u čaje) a v hlavě to má srovnané (třeba důvody proč nemá děti a skládá puzzle). No a Kelly alias Agnes je prostě perfektní probuzená „puťka“, konečně plnohodnotná role jí šitá přímo na tělo. Bavila mě také atmosféra, civilní, melancholická, niterná…a i přes smutné momenty u mě po skončení filmu převládá hřejivý pocit, který nadále doznívá (otevřený závěr se také povedl, divák dobře ví, jak se Agnes cítí a proč). Celkově solidní 4*. (01.12.2019)

V hlavnej úlohe PUZZLE - a nielen to v pravom zmysle slova. Dominantná metafora puzzle tu bola po celý čas viac než citeľná. Melancholická atmosféra tomuto filmu naozaj sedela, no od takého príbehu a postáv (minimálne od ústrednej dvojice) by som čakal aj pôsobivejšie dialógy, ktoré by vniesli do toho deju o kus viac symboliky - s tým by sa dalo naozaj krásne pohrať. Dejový rámec bol na môj vkus až príliš útly a jednoduchý, hoci mal aj svoje silné momenty, ale väčšinou to bolo také nevýrazné. Námet skvelý, no realizácia viacmenej priemerná (podľa mňa tu zostalo kopu nevyužitého potenciálu, najmä čo sa konverzačnej stránky filmu týka). (30.11.2018)

Těch matek v domácnosti potácejících se na hranici deprese tu bylo víc než dost a proto se mi strašně líbila charakteristika hlavní hrdinky. Agnes sice není úplně šťastná, ale na druhou stranu ani nešťastná. Nikdo nemůže říct, že by jí manžel týral nebo nemiloval, jenže chybí mu určitá dávka empatie tolik nutná pro vyloženě harmonický vztah. A ačkoliv se nakonec prostřednictvím puzzle vymaní z té submisivní bubliny, ta katarze působí přirozeným dojmem, takže se z ní mávnutím kouzelného proutku nestane dominantní dračice, jak se to v mnoha jiných filmech stává. Všechno působí přirozeně a to dvojnásobně platí o výkonu Kelly Macdonald, která hraje srdcem a troufám se říct, že je to dosud její nejlepší výkon, za který by si zasloužila nejednu cenu. 85% (15.03.2019)

Tomu se říká: z louže pod okap. Po ženě její muž i synové požadují oddanost, permanentní službu, aniž by si to snad uvědomili (hrůzná scéna, kdy si hrdinka sama připraví, zorganizuje a pak uklidí oslavu narozenin). Její nový přítel zase automaticky myslí, že ji bude bavit to samé, co jeho. A všichni to s ní opravdu – podle svého – myslí dobře. Žena, která celý život sloužila/otročila mužům si uvědomí, že jednomu člověku toho hodně dluží – sama sobě. ____ Film je portrétem hlavní hrdinky, soustředí se výhradně na ni. Je tichý, zádumčivý, jako skrytá řeka. Hudba je nenápadná, barvy tlumené, emoce propuknou jen zřídka. Přesto se pořád něco děje a spěje to tiše ke konci, který se dá vnímat různě, podle toho, jestli se na něj dívá muž nebo žena, podle toho, jaký člověk to je a čemu dává v životě přednost. SOUHRN: Když každý dílek puzzle zapadne na správné místo. (05.12.2018)