Mario

Nevětší radost jsem měl z toho, že film neskončil happyendem a nezvrtlo se to v sentimentální a tuctovej film. Naopak, otázku coming outu v profesionálním sportu tenhle snímek podal naprosto přesvědčivě a nestrojeně, navíc v kombinaci s naprosto bizarní "švýcarštinou". Stejně jako jsem byl před časem nadšenej s Freier Fallu, tak i z tohohle filmu mám fakt dobrej pocit, že rozhodně nešlo o ztrátu času u průměrného a nenápaditého gay klišé příběhu. (18.01.2022)

Do okamžiku, než se jejich vztah provalí, jde o tuctovou podívanou plnou žánrových klišé. Pak se ale příběh začne odvíjet jinak. 1) Spoiler. Základní ponaučení vidím v otevřeném poukázání na skutečnost, že i v tak opěvovaných liberálních společnostech, jakými jsou Německo nebo Švýcarsko, kde tolerance kvete bohatými plody a práva menšin jsou ochraňována mnohými pro nás někdy ještě nepředstavitelnými zákony a předpisy, že tedy v podobných společnostech i tak doutná averze vůči gayům v takové míře, že jim ve specifických případech může znemožnit i výkon povolání._____ 2) 58letý spoluscenárista a režisér, otevřený gay Marcel Gisler k tomu říká: Football is the most popular sport globally seen, and it’s a product, and you have to sell it in societies where politics are hostile to homosexuals. And you see the next Royal Championship will be in Qatar where homosexuality is punished by law. They are persecuted. And also, a player is a product. So a player wants to be sold in a country where homosexuals are not accepted. So he will think very long before he comes out. I think the main issue is economic. It’s difficult to be openly gay in these sports._____ 3) V hlavních rolích vystupují 25letý přitažlivý Max Hubacher (blonďatý Mario) s putinovskou tváří i chováním a 23letý rovněž přitažlivý Aaron Altaras (Leon z Hannoveru). Oba herci jsou, zdá se, heterosexuální. Hubacher získal za roli Švýcarskou filmovou cenu za rok 2018, lokální obdobu Oskara._____ 4) Pobavilo mě, že jsem Švýcarům nerozuměl téměř ani slovo, když se bavili mezi sebou. Holt Schwizerdütsch. (26.06.2019)

I když švýcarská kinematografie nepatří mezi evropské filmařské lídry a přesto, že ji mám rád, nad některými nedostatky zkrátka přivřít oko nemůžu, notabene pokud režisér má na kontě už filmů několik. Největší slabinu tohoto dílka vidím v hereckých výkonech, které byly sotva průměrné, ne-li přímo podprůměrné. A to sekvencí, které přímo vybízely k rozehrání hereckého koncertu, bylo požehnaně. Chyběl mi taktéž hudební podkres, bez kterého na mě film působil poněkud hluše. V neposlední řadě se mi vnucovalo nutkání, že to měla být jakási švýcarská odpověď na německý "Volný pád" - bohužel, tato "odpověď" se, dle mého, ´ztratila v překladu´. Švýcarům zkrátka sluší spíše skromnější a komornější dílka zaměřená na klubového diváka, filmařský gay mainstream by měli přenechat svým německým či francouzským kolegům. (19.08.2018)

Popravdě můžu vlastně jen souhlasit co už tu psal uživatel "Disk".Volný pád ve fotbalovém prostředí a díky tomu jsem se cítil jako ryba ve vodě.Pravda druhá je,že Max Hubacher mě nedávno navnadil na notu,že tenhle herec umí.Vše se tu skvělo vyrovnalo.Dramatická část jela na bezchybném volnoběhu až do samého konce.Ústřední duo prostě super,já tu chemii cítil v tom,že byly tak odlišný a o tom ten snímek byl.Když už jsem si říkal,že rodina tu hraje až moc druhé housle a spíše je tím kmetem Mariův agent,tak přišla i ta rodina.Ano,té hudby klidně mohlo být více,ale to je tak z těch nejmenších zádrhelů,protože opět zas vyniklo to,kdy minutu máte záběr jen na tvář herce.Jak jsem psal,fotbalové prostředí mám rád,sám jsem ho zažil a jen tedy ve sprše to mejdlo nepadala tak daleko:)95% (15.10.2018)

Téma homosexuálních sportovců a sportovkyň v kolektivním prostředí je v posledních letech v anglosaském prostředí vedeno velmi rozsáhlou společenskou debatou, které se zevrubně věnuje dokument Out to Win, kde vystupuje mj. i československá rodačka Martina Navrátilová. Zatímco v českém prostředí je téma nadále tabu, už i v západní Evropě přestávají být LGBT sportovci vylučováni z reprezentace, aniž by nutně museli zapřít sebe sama, byť cesta pro ně není stále úplně příznivá. Švýcarský snímek Mario se odehrává ve fotbalovém prostředí, kde bývá toxická maskulinita nejsilnější a "hráči spolu mají hrát, nikoli spát". Nadějná fotbalová hvězda Mario se musí rozhodnout, zda dá přednost zářivé kariéře či vztahu se svým přítelem a spoluhráčem Leonem. Jistě, jde o falešné dilema, protože oboje by v dobrém a tolerantním kolektivu nebylo žádný problém, bohužel tlak spoluhráčů a fanoušků (či lépe "fanoušků") dělá své, o sponzorech a případné medializaci nemluvě. Snímek vyniká především výbornou chemií ústředního páru, přičemž Max Hubacher a Aaron Altaras jsou neuvěřitelně přesvědčiví podobně jako např. Max Riemelt a Hanno Koffler ve Volném pádu. Samotný scénář není úplně předvídatelný a příběh určitě nemá romantický rozměr, jak by napovídal plakát. Tlumená kamera navozuje pocit reality a minimalistický hudební podkres snímku jenom pomáhá. Podobné snímky jako Mario by česká kinematografie potřebovala taktéž. Výborných filmů s touto tematikou nikdy není dost. 9/10 (20.08.2018)