Svätojánsky venček

Bella idea. Nová vánoční pohádka Jirky Stracha má kupu velice pěkných momentů. Za prvé je to přehršel originálních nápadů: princezna rozumějící matematice, tatínek král vynálezce a z toho pramenící všemožné vtípky a narážky (plesnicivin, pohyblivé obrázky, parní stroj), výborná kamera (krásné přelety kamery nad vory a řekou), dobrá hudba a sympatičtí herci. Teda Jirka Mádl je kapitola sama o sobě. Né že by nebyl sympatický, i hrát si myslím, že umí, ale ruku na srdce milé princezny, je fakt tak přitažlivý, okouzlující a neodolatelný? A navíc, proč ho ta princezna vůbec chtěla - lempl, který sekl s kuchařinou, duchem prostý a když se teda má předvést jako plavec či vorař, tak se zabije... To takový Trojan charisma vyzařuje daleko za hranice daného království a zde vystřihl další ze svých nezapomenutelných rolí. Je rozhodně nejvýraznější postavou celého filmu a klidně mohl být v záběru častěji. Mám v podstatě pouze dvě věci, které mi ne zcela pasovaly. První je příběh, který se odehrává v podstatě na jednom fleku a který mi nepřipadá až zas tak košatý, aby diváka neustále držel v napětí a obavě o hlavní postavy. A druhá je podle mě zbytečná karikatura nápadníků. Proč Rus, Němec, Angličan a k tomu Jack Sparrow (jinak výborný a ovládající se Pavel Liška)? Své charaktery mohli nápadníci předvést i jiným způsobem, než oblečením a přízvukem, přestože děj pohádky a příběh jako takový jejich postavy až na Lišku celkem nikam neposouvaly. Naštěstí tady máme pana Režiséra, který celý Svatojánský věneček svázal pevně dohromady, takže se nerozpadá, příjemně voní a tu a tam na něm jde najít nejedno krásné kvítečko, kvůli kterému si pohádku příště zase nenechám ujít. (28.12.2015)

Hezké! V den televizní premiéry 44 hodnocení ještě před půlkou!! Nebylo tu dobrý zvykem hodnocení uzamkout a otevřít až po skončení? Zhruba prvních 100 hodnocení můžete v klidu vymazat, hodnotící neviděli celý film. Teď k pohádce samotné: Jiřího Strachovi se zdařilo vedení herců - dokonce i naturščik Jiří Mádl působil pod jeho vedením přirozeně, Pavel Liška mluvil zřetelně a bylo mu rozumět. Osobně dávám přednost decentnímu humoru před přílišným šaškováním, to bylo pro mě v případě Ivana Trojana tak akorát únosné. Příběh byl pravda malinko kostrbatý, ale v dnešní době je velice těžké napsat pohádku, která by byla originální a v ničem nepřípomínala ty předchozí. (25.12.2015)

Pohádka, ve které nefunguje chemie. Ambiciózní televizní projekt, který měl zjevně všechny trumfy na své straně - vynikajícího režiséra, to nejlepší z hereckého ansámblu Dejvického divadla, rozpočet česko-slovenské koprodukce, věhlasného a rutinérského scénáristu - a přesto zůstal tak nějak na půli cesty, herci totiž doslova nemají co hrát, Marek Epstein si vybral slabší chvilku a neodvedl svůj dřívější obvyklý standard, má sice nápady, ale nedovede je prodat. Škoda nevyužitého potenciálu. Ve fázi psaní scénáře evidentně chybělo to, co jako diváci známe z Tatínka otce a syna Svěrákových, Jiří Strach měl nechat Marka Epsteina scénář cizelovat a cizelovat a nenechat ho takhle nedotažený. Všechno tak musí zachraňovat skvostný Ivan Trojan a jeho roztomilá paraitalština... (25.12.2015)

Pravděpodobnost, že věneček vyloví hezký profesor, je možná větší než nula, ale pravděpodobnost, že tato autorská dvojice někdy vytvoří obstojnou pohádku, nikoli. Hvězdičku ještě dám, ale fakt naposled. Šmíru z dávno vyvařených motivů, kterou Epstein napsal, Strach realizuje pokud možno kýčovitě a nezáživně. Proč např. jedinou charakteristikou neschopného krále je, že pořád vynalézá nějaké hovadiny? Máte kluci pocit, že jsme něco podobného viděli v posledních letech málokrát? Jenomže ještě horší je, když se epstein snaží být originální. Konstrukce s Morenou a Živěnou překonává veškerá wtf se Štěstěnou ve Šťastném smolaři. Tehdy jsem napsal, že by si Epstein měl dát za každý nový nápad facku a pak teprve se nad ním zamyslet. Evidentně můj komentář četl a řekl si, že mi to pořádně nandá, což se mu tedy povedlo. Moje nová rada je, podívat se s psychoterapeutem důkladně na vztah s matkou, protože už to opravdu začíná smrdět. Ale ještě k dílu: Závěr pohádky je peklo, ale v průběhu aspoň něco sem tam potěšilo, některé dílčí spoje nejsou špatné, takže se to dalo sledovat bez větší morální újmy. Princezna šprtka, netradičně poctivý komoří a samozřejmě démonický markýz Liška byli fajn, částečně i Trojanův Pastelini (až na tu nevkusnou přestylizovanost; pořád ale ještě dobrý ve srovnání s Liškovými konkurenty nápadníky - prostě Epstein má nápady, ale nedává si ty facky). Mádl vypadá, že točení pohádek mu už opravdu nestojí za nějakou námahu a tu trosku Polívku mohli z piety za jeho dřívější zásluhy aspoň oholit a vykoupat. (25.12.2015)

Takže i Strach s Epsteinem nakonec sázejí na "strašnou" legraci. Jediným důvodem, proč bych se na tuto matematicko-fyzikálně laděnou pohádku podíval znovu, by mohl být jen vynikající Trojanův talijánský komoří a slibný herecký potenciál Elišky Jansové. Zbytečně velkolepá režie v stokrát omílaném příběhu princezny, urozených ženichů a chuďase, jehož představiteli je zřejmě naprosto fuk, jestli hraje rafťáka či kuchaře, srdcem plavce. Jirka si prostě jede svoje a prý nás to má rozesmát nebo co. I podobně laděné dialogy, ubohé fóry (Ondra v převleku služky dávající facku strážnému za plácnutí po zadku už skoro vypovídá o jisté scenáristické zoufalosti) a chvílemi až troškovské pitvoření zúčastněných herců. Jiří Strach chtěl zřejmě ukázat představitele v jiných podobách, ovšem Ondra, moravský král na soustavném dojezdu a nasraný diblík, byly velmi špatné volby. (26.12.2015)