Svätojánsky venček

Vždycky, když nastanou vánoční pohádkové idy, sesypou se diváci na nebohé pohádky i jejich tvůrce jako roj sršňů a předhánějí se v tom, kdo je dokáže hlouběji potopit a zároveň při tom co nejvýrazněji předvést vlastní vtipnost. Vzdychá se při tom po zpívajícím poupátku, třech oříšcích, princezně s dermatologickým defektem v podobě hvězdy na čele.... Prý, kde jsou ti tehdejší geniální tvůrci, proč se nenatočí něco podobného? - Nenatočí. Už nikdy! Není to ani v lidských silách a nejspíš ani v božských. Když pominu, že tehdy měla národní kinematografie víc peněz a času (ale také povinnost ideologizovat mládež komunismem, což třeba z Pyšné princezny přímo trčí a je to dost patrné i z Princezny ze zlatou hvězdou a dalších), nikdy už nebudeme dětmi, které se dívají poprvé na pohádku okouzlenýma očima. A ta magie zůstává, i když vyrosteme jako vzpomínka na tehdejší omámení. V dospělosti už prostě každou nově viděnou pohádku posuzujeme dospělýma skeptickýma očima. Proto je marné tesknit po nemožném. Tímhle postojem diváci zas a znovu zpátky zahánějí filmaře do už vyčichlých vod a málokdo se pokusí natočit pohádku jinak. Autoři stejně vědí, že to od staromilských diváků schytají, ale nechtějí dostat přes tlamu tak moc, jako loni uvedené Kdyby byly ryby, podle mě vtipná, originální, lehce dada pohádka. ____ Svatojánský věneček není vůbec špatná pohádka. První dvě třetiny je hravá, civilní a vtipná. Mádl jako chasník z dědiny a princezna vědkyně se k sobě hodí, oba jsou příjemně obyčejného, ale sympatického, vzhledu i projevu. Pohádce tu hodně uživatelů vytýká pitvoření, já nic takového nezaznamenala. Postavy čtyř nápadníků jsou prostě karikatury našich českých představ o jiných národnostech. Ostatně ten samý princip nadsázky použili autoři pro postavu italského učitele v podání I. Trojana, kterého tady kde kdo naopak chválí. Přitom třeba Myšičkův výkon coby ruského šlechtice si s tím Trojanovým v ničem nezadá. ___ Kamera je krásně filmová (až snad na nadužívané záběry z plavení řeky). Lokace příhodné - zámek zchudlého krále se opravdu rozpadá nad hlavou (tam by mělo komando z Národního památkového ústavu vlítnout hned po svátcích). ___ Kuchtík a princezna se spolu sbližují čtverácky.____ Co podle mě selhalo, je dramaturgie, jak se naplno projevilo v poslední třetině filmu. Náznaky kolapsu jsou ale patrné už od začátku. Třeba tolikrát zde kritizovaná kuchtíkova srdeční slabost, která je několikrát zmíněna, která mu zabrání stát se plavcem, po čemž tolik touží, a která se nikdy neprojeví. Podle mě totiž není skutečná. Je to záminka jeho rodičů, aby svého benjamínka, který je ve srovnání s bratry menší postavy, udrželi od riskantního povolání. Tady je kuchtík spřízněný s hlavním záporákem markýzem, kterému jeho matka nepřestává říkat: "diblíku", zatímco on už je dospělý muž. Sice trapný a ubohý, ale chce si jít vlastní cestou. Stejně jako kuchtík. Oba je přitom jejich rodiče srážejí a drží zpátky. Tenhle motiv si zasloužil rozvedení, mohl být nosnou linkou celého příběhu, protože i princeznu Verunku její otec nutí do něčeho, co nechce, totiž do bohatého sňatku k záchraně chudého království. Velká škoda téhle promarněné šance. ____ Místo jejího prokreslení nahazuje scénář další a další motivy, aniž by byl čas je pořádně využít. Ke všemu se v poslední části násilně láme zatím více méně sluneční nálada snímku do nezvládnutého dramatu. K pohádce, která dosud byla vtipná, se nehodí morová epidemie (která se ostatně jen zmíní, pak neukáže a nakonec beze stopy zmizí). Pokud chcete točit pohádku o moru, tak musíte temně už začít (v tomhle ohledu vřele doporučuji Pohádku o putování, ale bacha, je to fakt síla). Nesmyslně násilné je také odhalení, co vlastně jsou ve skutečnosti matky markýze a princezny. To bylo jak rána z čistého nebe a v ději to vůbec nemělo žádný význam, jen další zašmodrchání už tak zamotaného konce. _____ Nevysvětlené je sjíždění vodopádu, který by nedokázala sjet ani Africká královna. I pohádky se musí řídit logikou, děti nejsou pitomé, tak kdyby aspoň řekli, že tenhle vodopád se normálně nesjíždí, a že ty vory, co před ním parkují, vždycky rozeberou, přes nebezpečnou část přenesou a dole zase složí. Takhle to působilo, že všichni statní vodáci vodopád normálně dají a jen ten nezkušený chabý plavec Mádl na to nemá. _____ Neoslnil ani princeznin úkol, který byl opravdu hloupý a ani jeho splnění v podání nápadníků. Fakt mě vytočila levitující švestka i zázračná nábojnice-píšťala, když jejich autoři nebyli kouzelníci, takže neměli kde k takovým zázračným předmětům přijít. ____ Zbytečně otravné taky bylo, že některé promluvy nápadníků ve zkomolených jazycích a s přízvukem byly nesrozumitelné. _____Tahle pohádka si zasloužila, aby její tvorbu někdo chytil pevně do rukou, vyhodil nepotřebný balast a pevně ji ukočíroval až do konce. Což se, bohužel, nestalo. Ale i tak větší část cesty jela s parádou. (26.12.2015) (menej) (viac)