Frankensteinův syn

Poněkud rozvláčnější příběh, kde Karloffovo monstrum dostává daleko méně prostoru než pološílený magor Bely Lugosiho, sluha Igor. A právě pod jeho vlivem se z netvora stává pouhý nemyslící nástroj zkázy, téměř bez špetky lidskosti, snad jen v samotném finále, kdy zaváhá při pohledu do nevinné dětské tváře, je to zase ten starý Frankenstein (ano, ve filmu je i zmíněno, že se tak začalo říkat samotnému netvorovi). Formálně však Frankensteinův syn rozhodně nabízí nadšení vyvolávající podívanou, vliv expresionismu je tu hodně znát. A třeba i obyčejná snídaně hradních pánů tak nabývá zcela jiných perspektiv. O fous horší než předchozí perly, čtyři jizvy na těle... (02.05.2020)

Tento díl se od předchůdců neliší pouze délkou (konečne to má příběh na opravdovou celovečerní stopáž), ale taky pojetím příběhu. Monstrum tu je využíváno ďábelským Ygorem k vraždění lidí. Mě osobně byl Ygor sympatický a určitě na tom má podíl fakt dobrý Bela Lugosi. Ale opravdové herecké eso v rukávu je Basil Rathbone. Tenhle chlápek nepřehrává jak bylo tenkrát zvykem, ale prostě vyfiknul barona, že jsem čuměl. Další upgrade v sérii jsou expresionistické interiéry hradu (možná se mi to jen zdá) ale hodně to přidává na atmosféře. "Frankensteinův syn" je zatím moje nejoblíbenější frankensteinovka, akorát mě štve že monstrum (Karloff) to vždycky na konci odsere. (30.12.2006)

Začátek je zbytečně vlažný. Rozhodně více než by se slušelo a na to co se stane v úvodní půlhodině by klidně stačilo obětovat sotva deset minut stopáže. A to vlastně platí o celém filmu. Tentokrát to totiž už je spíše béčko vařící z vody a narozdíl od minulých dílů se tu objevuje i pár vyloženě směšných scén. Nejvíce zamrzí naprosté upozadění Borise Karloffa. Když už na scéně je, tak pouze v roli vražedného nástroje a ne zlidštěného monstra jako ve Frankensteinově nevěstě. Dokonce opět ani nemluví. Má v celém filmu jedinou pořádnou scénu - tu se zrcadlem. Navíc Basil Rathbone v roli dalšího vědce rozhodně nepodědil charisma "svého otce" Colina Clivea, natož že by byl měl tak ďábelský projev jako Ernest Thesinger. Co naopak potěší je expresionistická architektura dekorací, výborný Lugosi a několik vymazlených záběrů skvěle pracujících s kontrastem černá/bílá. Špatný film to rozhodně není, jen se krčí hluboko ve stínů svých předchůdců. (09.03.2008)

Značný kvalitatívny posun k horšiemu. Atmosféra zapadnutej stredoeurópskej dedinky, fascinujúca hra s tieňami a expresionistické kulisy sú trademarky verne prenesené z predošlých dielov. Dokonca aj dejová línia je zaujímavá. Bohužiaľ monštrum sa stáva chladnokrvnou kulisou a po charizmatickom emotívnom netvorovi niet ani stopy. Boris Karloff je skvelý ako vždy a Bela Lugosi je zamaskovaný na nepoznanie. Hlavným kameňom úrazu je prehnaná stopáž, ktorá je o polovicu dlhšia ako pri predošlých častiach. (26.08.2010)

Tak nějak musí vypadat filmařský orgasmus. Film je dokonalý snad v každém směru: předčí Frankensteinovu nevěstu a vyrovná se i legendárnímu prvnímu dílu. Přestože to později nebylo neobvyklé, jde o první film, kde se sešla všechna hororová all-stars třicátých let - nejen Bela Lugosi a Boris Karloff, to už tu bylo, ale spolu s nimi i Lionel Atwill a ještě navíc Basil Rathbone. Napínavý příběh, uchvacující, expresionismem říznuté kulisy, neiritující herecké projevy, a to i u dítěte, skvělá atmosféra, vynikající záběry hrající si se světlem a stínem... Ne, není co vytknout. Ani drobné nesrovnalosti s předchozími díly, to je zcela zanedbatelné. Velkolepý film, jeden z nejlepších hororů 30. let. (11.10.2013)