Frankensteinův syn

Chybí tu sice Whaleovo vizionářství a osobitost, přebývá možná trocha stopáže, nicméně jinak jde rozhodně o velmi dobrý klasicky hollowoodský horor s lahůdkovou trojkou Rathbone - Lugosi - Karloff. Krásné německy expresionistické interiéry a vytříbená kamera jsou ale možná na Frankensteinově synovi tím úplně nejlepším. (16.11.2008)

Značný kvalitatívny posun k horšiemu. Atmosféra zapadnutej stredoeurópskej dedinky, fascinujúca hra s tieňami a expresionistické kulisy sú trademarky verne prenesené z predošlých dielov. Dokonca aj dejová línia je zaujímavá. Bohužiaľ monštrum sa stáva chladnokrvnou kulisou a po charizmatickom emotívnom netvorovi niet ani stopy. Boris Karloff je skvelý ako vždy a Bela Lugosi je zamaskovaný na nepoznanie. Hlavným kameňom úrazu je prehnaná stopáž, ktorá je o polovicu dlhšia ako pri predošlých častiach. (26.08.2010)

Poněkud rozvláčnější příběh, kde Karloffovo monstrum dostává daleko méně prostoru než pološílený magor Bely Lugosiho, sluha Igor. A právě pod jeho vlivem se z netvora stává pouhý nemyslící nástroj zkázy, téměř bez špetky lidskosti, snad jen v samotném finále, kdy zaváhá při pohledu do nevinné dětské tváře, je to zase ten starý Frankenstein (ano, ve filmu je i zmíněno, že se tak začalo říkat samotnému netvorovi). Formálně však Frankensteinův syn rozhodně nabízí nadšení vyvolávající podívanou, vliv expresionismu je tu hodně znát. A třeba i obyčejná snídaně hradních pánů tak nabývá zcela jiných perspektiv. O fous horší než předchozí perly, čtyři jizvy na těle... (02.05.2020)

Opět variace na stejné téma jako v předchozích filmech o "vědeckých" experimentech rodiny Frankensteinů, vědec postupně propadající posedlostí s oživováním dávno mrtvých těl, "nelidské" monstrum a výrazná postava vědcova poskoka. A asi německým expresionismem nejvíce ovlivněný film studia Universal. Architektura staveb je přiměřeně pokřivená, stíny postav jsou patřičně zdůrazněny na bílých stěnách gotického sídla, ale tyhle vyšperkované záběry přicházejí už trochu pozdě. Basil Rathbone v roli pološíleného vědce není zdaleka tak přesvědčivý jako Colin Clive ve Frankensteinovi a už vůbec ne jako Ernest Thesiger v Bride of Frankenstein. A tak naprosto všechnu pozornost si v tomto případě krade Bela Lugosi v roli kriplíka Ygora a samozřejmě monstrózní Boris Karloff, ale u něj už je to jen zmíněná variace na stejné téma. (20.12.2006)

Tento snímek je oproti ostatní hororovým dílům z produkce Universalu netradičně dlouhý, a le vůbec to nevadí, člověk se nenudí, ba naopak. Herci jsou výborní - sympaťák Basil Rathbone v roli Wolfa Frankensteina, Bela Lugosi coby Ygor, zloděj těl se zlomeným vazem, který nemůže zemřít a protože byl prohlášen za mrtvého, tak nemůže být znova popraven (mimochodem podle vzpomínek Bely jr. byla tohle nejmilejší Lugosiho role, neboť chtěl hrát vždycky v komediích a Ygor byl s vým způsobem komická postava), no a samozřejmě Boris karloff, který se zde naposled na filmovém plátně představuje ve své nejslavnější roli. V roli jednorukého policisty se zde objeví Lionel Atwill, který se poté objeví v různých rolích ve všech následujících pokračováních Frankensteinské série. Jediné co bych filmu vytknul je špatná návaznost na Frankensteinovu nevěstu. Pokud si vzpomínáte, tak v Bride stála Frankensteinova laboratoř ve strašidelné věži zcela mimo sídlo Frankensteinů a výbuchem byla srovnána se zemí a v ní skončilo pohřbeno i monstrum. Teď však laboratoř bezprostředně sousedí se zámkem, stojí nepoškozená (až na díru ve stropě) a navíc daleko lépe vybavená a obohacená o různé tajné chodby a místnosti. Přítomnost monstra, které očividně nebylo zničeno je zdůvodněna Ygorem, podle kterého monstrum nemůže být zničeno. Tato nesrovnalost s předchozími díly však na film jako takový nemá vůbec žádný vliv a proto jste ochotni snadno to odpustit, neboť se tak stalo pro účely příběhu. (Koneckonců musím uznat, že lepší je takovéto řešení, než aby Basil Rathbone strávil celý film tím, že bude běhat do nějaké vzdálené rozbořené věže) (23.07.2008)