V pasti

"Zrakové" Tiché místo, naštěstí však s naprosto odlišnou dějovou stavbou (dvě paralelně probíhající časové linie, mnohem více postav, rozmanitější situace, přirozeněji působící závěr), takže si i přes prvoplánově podobnou zápletku a prorodinné poselství (k němuž však Bird Box dochází jinou, mně osobně o něco bližší cestou) nijak zásadně nekonkurují/nepřekážejí, naopak se hezky "doplňují" (bylo by to skvělé kombo na nějaký tematický sci-fi hororový večer). Za mě je BB možná ještě o procento nebo dvě lepší, protože mi připadá soudržnější jako celek (TM je holt velmi očividně "rozpůlené"), není v něm tolik zjevných nelogičností, má zajímavější postavy (Sandra, sympaťák Trevante Rhodes a hlavně výborná cynická svině Johna Malkoviche), a navíc nabídne minimálně jedno poměrně odvážné autorské rozhodnutí, které je v přímém rozporu právě s TM (a jež bude určitě nemálo divákům vadit), ale podle mě je zcela legitimní a smysluplné... Velké přesahy bych v BB asi radši moc nehledal, bohatě mi totiž stačí, že jako relativně komorní apokalyptický survival nadprůměrně splňuje vše potřebné - je permanentně napínavý, příběhově poutavě uchopený, dobře graduje a má pár hodně silných scén, které ústřední nápad rozvíjejí a/nebo solidně vytěžují. 80 % (21.01.2019)

Tady se něco rozdává za to, když sem napíšeš "Tiché místo"? Jinak netuším, co je tohle za obsesi, zaklínat se vždycky jednou mantrou jak blázen furt dokola... Na Zuzku Bierovou si musím dát pozor, moji pozornost poslední dobou dostává do pasti celkem hravě. Nepotřebuju bubáka pokaždý vidět, konečně to taky někdo pochopil, ono to totiž častokrát končí průserem. Rozhodně je pro mě jako pro diváka lepší bát se něčeho, co nevidím, než to ´něco´ uvidět a sprásknout ruce zděšením... Kašlu na hovadiny, zábava je hravě strčila do kapsy. Bavila mě hlavně Sandra, která se tenkrát Gravitací jakoby odpoutala od svýho hereckýho stínu, no a Jan Malkovič je tady lepší než státní svátek kterej vyjde na pondělí. Tak a teď jsem zvědavej, co mně přijde odměnou za to "Tiché místo"... (21.09.2022)

Podobně koncipovaná atmosferická group survival jako například A Quiet Place, či o trochu pompéznější, hlučnější World War Z. Pro všechny jmenované platí indikace faktoru světové apokalypsy a z počátku neschopnost lokalizovat proč, potažmo jak se bránit. Bird Box narozdíl od souputníků nejde cestou okázalých killů, ani masivních záběrů na tuny mrtvol. Rozehrává zajímavou partii mezi skupinkou lidí, vedenou názorově z počátku mírně kontroverzní mámou Sanrou Bullock a neviditelným zlem. Film, který překvapivě není o tom venku a jako hlavní marker tohoto faktu je ten, že se velmi pomalu a těžko dozvídáme co se tam venku vlastně děje. Namísto toho rozehrává Sussane Bier vcelku sofistikovanou a zábavnou hru o tom, že naprosto klíčová indicie k vítězství je rodinná soudržnost, sny a vůle jít dál ať se děje cokoli. To vše nepatetickou, lehkou a snad i "zábavnou" formou, která vyloženě nebije do očí. Neřešil bych experty kteří budou hořekovat nad tím, že nedostali potřebné vysvětlení. Je ho tam přehršel, lze brát každou chvíli. Jen je potřeba pozorně sledovat, protože občas platí to, že největší nebezpečí nemusí být na první pohled vůbec videt. (17.02.2019)

Líbilo se mi to o něco víc než Tiché místo, protože tenhle film komorní depresivní atmosférou začínal, pokračoval i končil a nikdy neuhnul směrem k akčním scénám za každou cenu. Navíc zlo, které to vše způsobovalo, bylo ještě záhadnější, po celou dobu neznámé a tím zajímavější. Super. A scéna s jízdou autem do supermarketu byla přímo vynikající. (05.01.2019)

Žiadny dobrý skutok nezostane nepotrestaný. Mix Udalosti (samovraždy), Tichého miesta (len sa sluch vymenil za zrak) a Hmly (skupina ľudí v budove a vonku zlo, ale nečíha azda aj medzi nimi?). Výstižná, miestami riadne znepokojivá a mrazivá štúdia ľudí, ktorí sa ocitli vo vyhrotenej situácii. Ako to už býva, katastrofa odhalí ich pravý charakter. Ľudí hlúpych a skazených, ktorých baví ubližovať nevinným, avšak i ľudí statočných, rozvážnych, chladnokrvných a múdrych. Určite so mnou mnohí budú súhlasiť, že zďaleka najdesivejšia pasáž je tá s Garym. Fuj. Malermanova kniha je takisto fantastická, ale dejovo prekvapivo o dosť iná. Mne vo filme chýbali psy. Oproti románu sú niektoré veci, postavy, scény a nápady inak, ale nedá sa povedať, že horšie; skôr by som tvrdil, že sa film a román pekne navzájom dopĺňajú. Film má dve hodiny, ale tempo upadá len zriedka. Už úvod je strhujúci, taký komornejší Úsvit mŕtvych od Snydera. Postavy sú fajn a hrané sympatickými hercami. Sandra Bullock je fantastická, ale to aj Malkovich; škoda, že dostal taký malý priestor. I tak sa ale mohlo ísť postavám hlbšie pod kožu, keď už bola k dispozícii taká štedrá minutáž. Pritom to nepotrebovalo venovať 25 minút každej, stačila by možno jedna dlhá scéna spoločnej večere. Vďaka hercom sa každopádne v obyvateľoch nehnuteľnosti zorientujeme lepšie, než v knihe, kde niektorí splývali a odlišoval som ich len vďaka menám. Niekomu určite bude vadiť, že tvorcovia nevysvetlili pôvod „zla“, ale to je samozrejme zámer. Nikto nič nevie, zlo na náš svet vtrhlo bez ohlásenia, bezpečnostné a iné štátne zložky zjavne nemali šanci situáciu vyriešiť (naopak, pravdepodobne padli ako prvé), média nefungujú a preživší sa môžu len domnievať, predpokladať a síce logicky uvažovať, to ale ešte neznamená, že sa nemýlia, že nezaplatia cenu najvyššiu, lebo človek človeku vlkom. Hoci snímka nie je krvavá (až na pár nezabudnuteľných pársekundových okamihov), aj tak vami otrasie a je drsná, depresívna, beznádejná a smutná, lebo viete, že toto sa proste dobre skončiť nemôže (takže poteší očistná koncovka). Posledné dobro zo sveta postupne mizne a zostávajú len hlupáci, ktorí svoje pomýlené a zvrátené názory vydávajú za božiu pravdu, netrápi ich, koľkým nevinným pri tom ublížia, ešte sa na tom dobre zabávajú. Občas niektoré veci rušia (rýchle zmierenia so smrťami najbližších), prípadne boli vyložene odfláknuté (nedostatočné zakrytie okien, schválne si to všimnite) a palce dole aj za nevysvetlené univerzum. To, že pôvod zla nie je vysvetlený, sa mi pravdaže síce páčilo a oceňujem, že tvorcovia ušetrili tým, že nám neukázali trápne digitálne monštrá. Pritom to atmosfére len a len pomohlo. Naopak, počítačové príšerky by film stiahli ku dnu. Lež vadilo mi, že univerzum nedáva zmysel. Z niektorých, ktorí „to“ videli, sa stanú vrahovia, z iných samovrahovia. Chcelo to doklepnúť, takto je to na môj vkus príliš otvorené. Čiže svetlo prenikajúce cez žalúzie nevadí? (24.12.2018)