V pasti

Jedna z nejlepších režií Susanne Bier, která ustála nebezpečí filmu, v němž určitě dřímá kus hypersenzitivního kýče. Jenže, lidi, Sandra je skvělá a Trevante Rhodes zase ukazuje, že jeho zvláštní křehkost je stejně ohromující jako jeho muskulatura. Scenárista Erik Heisserer je snaživec a hodlá se specializovat na female alien encounters... což o to, struktura dvou střídavých rovin vyprávění funguje moc dobře, Bird Box má fajn rytmus a nevleče se, navíc se vyhne absurdní gradaci, jež poškodila podobně laděné Tiché místo. Trochu zamrzí, že samotná pointa vyzní malinko do ztracena a hlavní postava přes snahu problematizovat její vztah k nechtěnému mateřství nikdy tak úplně nejde do hloubky. Ale brblání stranou, velmi solidní žánrová práce na všech postech, i proto, že tvůrci nakonec sebrali odvahu a zlo vůbec neukážou. Kéž by si z nich vzali příklad hollywoodští kolegové. Jeden z nejlepších Netflix originals a důstojný reparát za ultimátní zlo v podobě Shyamalanova Stalo se. (18.01.2019)

Tady se něco rozdává za to, když sem napíšeš "Tiché místo"? Jinak netuším, co je tohle za obsesi, zaklínat se vždycky jednou mantrou jak blázen furt dokola... Na Zuzku Bierovou si musím dát pozor, moji pozornost poslední dobou dostává do pasti celkem hravě. Nepotřebuju bubáka pokaždý vidět, konečně to taky někdo pochopil, ono to totiž častokrát končí průserem. Rozhodně je pro mě jako pro diváka lepší bát se něčeho, co nevidím, než to ´něco´ uvidět a sprásknout ruce zděšením... Kašlu na hovadiny, zábava je hravě strčila do kapsy. Bavila mě hlavně Sandra, která se tenkrát Gravitací jakoby odpoutala od svýho hereckýho stínu, no a Jan Malkovič je tady lepší než státní svátek kterej vyjde na pondělí. Tak a teď jsem zvědavej, co mně přijde odměnou za to "Tiché místo"... (21.09.2022)

Namiesto tichého miesta prichádza slepé miesto. Ale to predbežné porovnávanie je aj celkom odôvodnené. Iba mi to prišlo o triedu slabšie (na druhej strane však určite lepšie ako priemerný THE HAPPENING, kde som paralelu taktiež vycítil). Lenže zatiaľ čo je Tiché miesto hororové, ľakačkové, s parádnou príšerou, tuto sa jedná skôr o čisté sci-fi, kde nás čakajú maximálne hojdajúce stromy a poletujúce listy, a kto bude čakať akčný spektábl, tak sa asi nedočká. Možno som to čakal strašidelnejšie, možno komornejšie a depresívnejšie (námet si to pýtal), ale nepochybne sa jedná o kvalitu s dobrou myšlienkou skvelými hercami. Chválim najmä dejovú líniu z prítomnosti, pretože najmä pri lesnej koncovke som už nejaké napätie konečne vycítil, zatiaľ čo dej z minulosti sa podľa mňa až nadmieru venoval postavám a ich vzťahom, kvôli čomu to trochu haprovalo. Keďže mi tie dve hodinky ubehli bez potreby pravidelných cigaretových prestávok, tak sa pridám k doterajším "štvorkárom", aj keď možno hodnotili len trailer :-) (16.12.2018)

Rozhodně nehodlám propadnout místnímu trendu a srovnávat s Tichým místem, ne a ne a ne. Vůbec, nikdy a ani omylem. Budu oryžinelní. Buldoková místo toho, aby si v případě potřeby vyndavala ptáky z krabice a za pomoci dildace ukájela své předdůchodové choutky, nechala jakéhosi okolojdoucího naflusat do gramesu, což ji rozhodilo podstatně více, než následná invaze neviditelného něčeho odněkud, co dělá něco. Někdy. Ok. Absence úmorné snahy o vytváření celistvého příběhu se stává jaksi normou, je snazší točit akci, než podumat, chápu. Interrasové či mezigenerační párování a vůdčí role neohrožené ženy již také nás, barevně vyblité šovinisty, neděsí, byli jsme vychováni. Jenže Tiché místo je lepší! (14.01.2019)

A zase mně jednou tvůrci dostali. Né však kvalitou jak by se mohlo zdát. Ačkoliv mám postapo filmy ve velké oblibě, tady jsem chvilkami zíval a pokukoval po display přehrávače. Měl jsem totiž pocit, že sleduji něco co jsem už viděl. Bylo to v loňském roce a tehdy jsem byl nadšen. Film byl prakticky navlas stejný jen se jmenoval A Quiet Place. A jelikož Tiché místo i tento snímek vznikly v roce 2018, nevím kdo koho vlastně vykradl. Každopádně Tiché místo jsem viděl jako první, tak Bird Box je halt v nevýhodě. Navlas stejné vlastně snímky nejsou. V tichém místu jde spíše o sluch resp. o zvuky které vydáváte. Stačí sebemenší kravál a žlababa si vás nepěkně podá. Tady je to pro změnu zrak. Kravál si dělejte třeba mlácením do hrnců, ale žlababě se nemíte podívat do očí. Také si vás pak nepěkně podá způsobem velmi originálním. Takže teď už zbývá jen natočit na závěr emzácké trilogie sci-fi /drama/ horor kde se nebude smět čichat (nebo smrdět) - vyberte si. A pokud se někdo popere s tématem, že se nesmíte emzáků dotýkat, pak nás čeká možná i čtvrtý díl této ,,smyslové série''. Na jednu stranu musím uznat celkově genialitu scénáře, kdy si díky ní tvůrci vystačili s minimem prostředků... Nečekejte žádná na pécéčkách digitálně renderovaná hořící města, padající mrakodrapy, kolony vyrabovaných aut na dálnicích vedoucích z velkých metropolí... Tady stačilo pár baráků, les, tři kanáři a několik šátků na oči, jo a ještě balík starých novin. To je celé! Vysavač listí s přepínačem na ofuk měl rejža určitě doma v garáži, stejně tak člun. Zprvu mne film zaujal, ale pak to začala být nuda. A to zhruba od řeky až do konce... No konce... Divák si na konci říká a co to jako bylo??? Takže za mně je to za ty tři promoklý kanáry a to jim pár pírek tedy sakra chybělo ! * * * (04.01.2019)