Malé ženy

Malé ženy majú v sebe náboj energie, vytrvalosti, odhodlania, vzájomnosti a dokazujú, že aj rozdielny ľudia dokážu prekonať čokoľvek. Pre mňa sú večnou posilou a každé spracovanie ma teší. Myslím, že každá rodina má svoj kríž a nič nie je také idylické, ale bolo povedané - napíš, že si bola aj šťastná, aj že to bolelo. Napíš pravdu. A ona do nej dala celé svoje srdce. Jo! (20.04.2018)

Malé ženy zase trochu jinak, komornější, méně výpravné, s poněkud zrychleným zakončením (klidně bych ještě dva díly přidala). Hereckému obsazení vévodí příjemně civilní a uvěřitelná Emily Watson jako maminka Marchová. Jediným zklamáním je postava Amy, ztvárněná jedinou představitelkou, která tu přeměnu dítěte v ženu prostě nemohla zvládnout. Tohle dokáže jedině Florence Pugh. (10.08.2022)

3/3 Tetralogii Malé ženy / Dobré manželky / Malí muži / Chlapci Jo psala Louisa May Alcott v letech 1868-1886. Žánrově předcházela Svéhlavičce Krásnohorské, Klaudině Colette nebo Rodenově Irče. Tyto ženské ságy pojednávají v celé paletě emocí a drobných příběhů o proměně dívek v ženy, ženy v manželky, matky a babičky. Alcottová si zvlášť dává záležet na vztazích dívek s matkou a dynamice sesterské lásky. Téma je tedy důležité a srozumitelné, co je tedy takovým zklamáním na této adapci? Předně mezi klasiku patří soustředění se pouze na první knihu a neuvěřitelně rychlý konec. Jakoby široký záběr a serialita vyprávění měly být mínus a nikoli plus. Herecké výkony jsou slabé, jediné výrazné jméno je Angela Lansbury. Vhodně uchopit tvrdohlavou Jo je častá výzva a kdysi zklamala i taková Katherine Hepburn, později se ideálem nicméně stala Wynona Rider. Od BBC často čekáme pečlivou a věrnou adaptaci, bohužel odbýt Malé ženy jen třemi epizodami s levnou výpravou nebyl zkrátka dobrý nápad. Je to námět na ságu. Důležité jsou reálie z občanské války, rozdíl mezi městem a venkovem a tady nic takového není. I ta cesta Amy po Evropě jakoby se odehrávala v obýváku, stejně tak zůstala nevyužita cesta Beth k moři. Ale už nyní se chystá mnoho dalších adaptací, tak budu doufat v kvalitní celovečerní podívanou, když seriál zklamal. (05.05.2019)

Ačkoliv jsem si říkala, že už nebudu ztrácet čas s hate watchingem, tak tady jsem udělala výjimku, neboť už jsem viděla dost dalších adaptací na to, abych chtěla mít úplnou "sbírku". Navíc/bohužel jsem teď přečetla předlohu a tak jsem čerstvě naplněna tím pocitem, že bohatosti a osobitosti knihy se nic nemůže rovnat. Hned od úvodní scény mi bylo jasné, že tahle adaptace mi vůbec nesedne. Ačkoliv to má delší stopáž než většina ostatních filmových verzí, což by teoreticky slibovalo možnost jíti do hlubších fajnšmejkrovských detailů, tak příběh moc nedrží pohromadě. Emocionálně to taky nedává smysl. Sestry jsou prapodivné obsazené. Všechny působí stejně staře a jejich osobnosti nejsou nijak zvlášť rozpracované. Zejména Meg a Beth mi splývají dohromady. Amy vypadá jako dvacetiletá žena a tak její chování dvanáctiletého spratka otvírá všechny kudly ve všech kapsách v okruhu alespoň dvaceti kilometrů. A co se týče Jo - inu, dospěla jsem k závěru, že Maya není ani trochu přesvědčivá herečka. Ve všech rolích působí na jedno brdo, ať už zmateně blábolí u Tarantina, ve Stranger Things nebo tady, nevidím v ní nic než nepo baby, které možná zdědilo vzhled svých rodičů, ale už ne schopnost vyjadřovat různé emoce výrazem očí nebo tak. Teddy je taky zoufale nevýrazný a nezajímavý. Dokonce i matka děvčat je tady pojatá jako spíš odtažitá, chladná a zamlklá. Jako by ve své snaze příběh zmodernizovat a odlišit od ostatních verzí tvůrci zapomněli, že ve své podstatě je/má být příběh Malých žen feel good utopie, a že bez té pohádkové idealizace a vřelých vztahů to nedává smysl, a tak vytvořili něco, kde se lidé sice jmenují stejně, ale v čem se duch předlohy neodráží skoro vůbec. P.S.: Ale s odstupem a trochu paradoxně musím říct, že zdejší teta Marchová Angela Lansbury je asi nejlepší filmová teta Marchová ze všech. (14.04.2023)

Mám tak ráda kostýmní dramata, ale tady došlo jen na ty kostýmy. Nevím, jestli je chyba už v předloze, ale tenhle adorovaný americký příběh je pouhou skládankou nepříliš uvěřitelných charakterů a dost nezáživných historek o dospívání dívek v místě, kde se vůbec nic neděje. Tedy většinou. Hrozné je, že všechny – s jednou drobnou výjimkou – jsou vždy tak děsivě vzorné, až máte chuť vycpat je a postavit do muzea, aby se dávaly za příklad školním výpravám. Jejich vztahy a kontakty kvůli tomu nepůsobí živě, ale jen teatrálně, jako předstírání, že „takhle se tedy má hodná a bohabojná dívka chovat“. SHRNUTÍ: Elizabeth Bennetová by vás prohnala, holky jedny nepřesvědčivý! (05.11.2021)