Konaj správne

Začínám si zvykat na to, že filmy Spikea Leeho jsou viditelně zaměřeny na rasový problém ameriky. Největší srovnání, které můžu udělat je s Malcolmem X. Malcom je mnohem více kontroverzní, mnohem delší a roztahanější a pro mě osobně se slabším poselstvím. Jednej správně je naopak možná trochu nevýrazným zapadlým filmem, neprávem. Atmosféru buduje současně ve dvou odlišných táborech a jen epizodně je staví proti sobě, aby ten největší konflikt přišel na samém konci. Problémy lidí nejlépe ukážete na problémech lidí, Do the Right Thing je toho důkazem oproti například Malcolmovi X, který se zabývá ve své podstatě příběhem jediného člověka a jednoho hnutí... mimochodem hezká zajímavost, že tohle viděl obama na prvním rande s mišelínem. (27.08.2013)

Film, ve kterém Spike Lee dává otevřený kartáč jedné menšině tím, že ji vyobrazuje jako poflakující se nemakačenka, který si dělají samy problémy svou ubečeností a zaostalostí. To pak když na ně jeden odpáše opasek, hned se ohání diskriminací a rasismem. Povědomý, že? Ne, nemluvím o té naší menšině. On by to byl opravdu znepokojivě rasistický a tendenční film, jen kdyby Spike Lee nebyl černochem pálícím nemilosrdně do svých řad. U Do the Right Thing se dá výborně pobavit díky pohodové a humorné první polovině, zamyslet nad lidskou blbostí pak ve finále. Spokojenost. 85% (17.09.2014)

Nevím, jestli lze považovat Jednej správně za vrcholný film raného období Leeovy tvorby, ale každopádně představuje typický obrázek jeho zájmů a motivů, které tehdy hrály v jeho filmografii prim. Fascinace barvou pleti a etnicitou, emancipace černých a inspirace radikálními organizacemi typu Černých panterů a především snaha pozvednout stav a sebevědomí černošské komunity v USA. Spike Lee přesně ví, co chce sdělit, a je v tom i maximálně přesvědčivý. Narozdíl od salónních intelektuálů a politiků s jejich tezemi o multikulturalismu a bezproblémovém soužití různých etnik zná důvěrně všední realitu barevných čtvrtí a chudobu periferie a ví, jak snadno může přeskočit jiskra a zapálit sud prachu. Ulice rozpálené sluncem, přebytek adrenalinu, který je třeba nějak vybít, velká nezaměstnanost a z ní vyplývající pocit frustrace a nudy a pak stačí roznětka v podobě jednoho agresivního hlupáka a zdánlivá idyla se během chvilky promění v peklo. Jen před několika málo lety došlo v lidnatých čtvrtích Los Angeles nebo Paříže po drobném konfliktu k bouřím, které vedly k vypálení rozsáhlých městských okrsků. Právě před tím Lee varuje a kdyby se vyvaroval aktivismu a průhledné snahy školit své bližní (viz název), bylo by to za poctivých 5*. Jednej správně je mnohem víc drama než komedie, ale Lee dokáže tradičně sílící napětí odlehčovat tak, aby to dramatickou složku nepoškodilo. Celkový dojem: 85 %. (21.02.2013)

Naordinoval jsem si Leeovu chválenou klasiku, utáhl ji bez mrknutí oka až do konce, sem tam se u toho usmíval (věčně rozvášněný mladík s tváří Johna Turturra), jindy nad tím kroutil hlavou (trochu přepálený závěrečný brajgl)… takhle, jako jistý druh mediální demonstrace s poselstvím cílícím na neuvědomělé masy to možná funguje, ale jako film to na několika frontách již předem selhává, bo ten cílený přesah je až příliš často patrný. And that's the truth, Ruth! (09.08.2019)

velice nadhodnocený kousek. černí vs. bílí znovu a jinak (tentokrát více z té "černé" strany) - celek zadrhává a moc nefunguje. několik málo slušných věcí (pár postav + docela rozumný rozjezd filmu) nezachrání to klišovité a křečovité "vyvrcholení" děje - pro mě jednoznačné zklamání - 6/10 (29.07.2006)