Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Děj se točí okolo roznašeče pizzy Mookieho (Spike Lee), který si v převážně černošské čtvrti paradoxně našel práci u Italoameričana Sala (Danny Aiello). Celkem poklidný průběh všedních letních dní plný pohodové muziky a nezávazného klábosení začne zprvu sotva postřehnutelně, postupně však stále patrněji, narušovat jeden ze Salových synků - rasistický Pino (John Turturo). Vše neodvratně směřuje k nepříjemnému střetu dvou odlišných kultur. (Matty)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (185)

MajklCZsk 

všetky recenzie používateľa

Naprosto sebekritická výpověď o americkém rasismu. A nejen o bílých k černým, nýbrž i naopak, a že všichni ve výsledku stejně nenávidí Asiaty. Ve zjednodušeném měřítku je zde zcela přesně vyobrazená fanatická demagogie, která obstojí i proti Tomiu Okamurovi. Zcela kriticky rozebírá chápání výroků velkých černých autorit (Luthera Kinga a Malcolma X) jejich učenci. Ve výsledku jsme všichni pro okolní život nebezpeční. A může za to jen a jen naše ego. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Afroameričan Spike Lee patří mezi nejvyhlášenější americké režiséry. Kromě své samotné tvorby především i kvůli jeho častým kritickým komentářům o postavení Afroameričanů nejen ve filmovém byznysu, ale celkově ve společnosti. Několikrát se kriticky ohradil proti filmovému průmyslu a dal by se díky tomu do jisté míry označit za aktivistu. Už jeden z jeho prvních filmů Jednej správně je sám o sobě velkým komentářem k rasismu a nastavení americké společnosti.     Děj Jednej správně pomalu graduje k nevyhnutelnému souboji dvou odlišných kultur. Osobitý film Spikea Lee, který se točí kolem rasového napětí a i díky tomu se zapsal do historie jako důležitý film kinematografie. Byl to dost možná právě až Spike Lee, který se tolik nebál přijít s filmem, který se skutečně točí kolem rasové problematiky. V jeho scénáři se navíc objevují postavy s různými názory a pohledy na pohled a jde díky tomu nejen o obraz tehdejší Ameriky, ale do jisté míry se dá tehdejší pohled na Ameriku přetavit i do dnešního světa. Uběhlo sice 32 let, některé věci se ovšem nadále nemění. Už události minulého roku můžou mluvit za své.   Dvouhodinová procházka jednou čtvrtí, kde se dá napětí čím dál tím více krájet a kde je brutální vyhrocení nevyhnutelné. Lee natočil film, který jasně bojuje proti rasismu a zároveň si přitom rozhodně nebere servítky se svými bratry. Je naprosto ideálním komentářem k nastavení Ameriky, rasových konfliktů a má výpovědní hodnotu. Má přitom neskutečnou energii a to i přesto, že zhruba do poloviny jen klidně plyne. Právě v půli ovšem pomalu dochází k nevyhnutelnému, přičemž se Lee inspiroval skutečnými událostmi a dodal osobitě zpracovanou ukázku toho, že žít v Americe v rasově napjaté čtvrti rozhodně není sranda.   Děj Jednej správně se ovšem točí kolem hrdinů, kteří si vlastně do jisté míry o své problémy říkají. A to nejen kvůli své barvě kůže. Lee se tak snaží o protirasistický film, přitom všem se mu do jisté míry ovšem daří opak. Na jednu stranu tedy sice autentické zpracování a snaživé poselství, na druhou stranu dost možná právě ve snaze o autentické zpracování trošku Lee bojuje se sebou samým. Skrze různé kapitolky o různých obyvatelích čtvrti se spousta z nich podaří vytvarovat se jako lidi, kteří by si nejspíš koledovali i kdyby náhodou byli bílé pleti. Je to ovšem čistě o subjektivním pohledu na právě onu skupinu postav a především se alespoň ukazuje, že si Lee nebere servítky a nesnaží se přehnaně všechny Afroameričany vykreslit jako andílky.   Dá se vlastně absolutně pochopit, proč se v té čtvrti navzájem všichni štvou. Přitom všem má Lee štěstí na obsazení (a to ani ne na sebe v hlavní roli). Především Giancarlo Esposito, Bill Nunn, John Torturro, fenomenální Samuel L. Jackson nebo na Oscara za tento film nominovaný Danny Eillo jsou castingovými trefami. Ať už je to právě Esposito se směšným sestřihem, Samuel L. Jackson jako místní DJ nebo Danny Aiello, jehož zeď v restauraci plná fotek bílých celebrit hlavní kolotoč událostí rozjede.   Důležitost Jednej správně nejde zpochybňovat. Lee dost možná mohl svůj film zkrátit, v jistých momentech je jeho snaha lehce zpochybnitelná, to hlavní se mu ovšem podařilo. Jednej správně je především nekompromisním obrazem americké společnosti, který by se ignorovat neměl. I díky faktu, že za těch 30 let se vlastně toho změnilo pramálo. Komentáře Spikea Lee se sice od té doby stali tak trošku otravným kolovrátkem a z Leeho se časem skutečně spíše stává člověk, kolem kterého člověk radši musí chodit po špičkách, významnost jeho Jednej správně ovšem rozhodně nezpochybnil..... () (menej) (viac)

Reklama

betelgeuse 

všetky recenzie používateľa

Nejslavnější a zřejmě i nejlepší film Spikea Leeho. Odehrává se v Brooklynu, v místě, kde se střetává několik různých komunit (černá, italská, asijská atd.), a podává hodně působivý obraz jejich vzájemných předsudků a nenávisti (v nejlepší scéně filmu nechává Lee zástupce těhle komunit vyřvat svůj vztek přímo do kamery). Klasika navzdory tomu, že Lee svým černým bratrům trošku straní. ()

C0r0ner 

všetky recenzie používateľa

Vedro, Amerika, nenávist vřící pod povrchem. Spike Lee ukázal americkou společnost v dost drsném světle, kde si člověk nejdřív nevšimne ničeho špatného, ale s přibývajícím časem roste v divákovi znepokojení, které někde po půlce začne přerůstat do drsné atmosféry vrcholící brutálním závěrem. Zlatá Česká republika. 85% ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Musím se přiznat, že mě brzo přestalo bavit se koukat na nepracující černochy, jak všechno jen negujou a mluvěj a chovaj se jak jedna nejmonovaná menšina u nás, ovšem to co nastalo v posledních 15 minutách bylo fakt nekompromisní, drsný, ale zákonitý, ale já problém rasismu nevidím ani tak v černejch, hnědejch, bílejch, žlutejch nebo třeba zelenejch, ale ve státních institucích. To co tady předváděla policie je typický, liknavá k prevenci, agilní pokud jde o nasílí a to už vůbec nemluvím o odpovědných, který o těhle problémech ví až tehdy, stane-li se něco podobnýho co tady na konci filmu, pak, ale hned otevíraj svoje držky a mluví jako ti nejzasvěcenější odoborníci na téma rasismus. Sala mě bylo na konci jak tam seděl fakt líto. Vysírá mě, že kolikrát stačí jeden krypl a my ostatní mu na to skočíme a je jedno jestli je ten krypl černej, bílej nebo bleděmodrej. ()

Galéria (52)

Zaujímavosti (34)

  • Ve scéně, kdy se Sal (Danny Aiello) a Buggin Out (Giancarlo Esposito) hádají ohledně obrázků na zdi, že tam visí jen samí Italo-Američané a žádní Afro-Američané, jde o ironii, protože Giancarlo Esposito je napůl Italo-Američan. (CliffLee)
  • Danny Aiello byl za svou roli Salvatoreho nominován na Oscara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. (CliffLee)
  • Filmovalo sa na viacerých miestach v New Yorku. Začalo sa 18. júla a skončilo 14. septembra 1988. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama