Horečka džungle

Farby tu našťastie nie sú až také podstatné (i keď výrazné) a práve tento odstup robí z Jungle Fever jeden z najlepších filmov tohto nie vždy si práve odstup zachovávajúceho režiséra. Nenútené a predsa strhujúce od začiatku až do strhujúceho a predsa nenúteného konca. Ozdobené nečakaným výkonom Wesleyho Snipesa! (16.09.2011)

Zajímavý film o rasové segregaci z obou stran. Černoši jsou emancipovaní a případnou nevěru s bílou dívkou berou jako zradu vlastní rasy. Bílý neuznávají černé z principu, neboť nejsou bílým rovni. Nevěra a sex mezi černochem a běloškou, která má destruktivní dopad na oba své protagonisty. Jejich nucené společné soužití je však pro naprosté rozdíly odsouzeno k neúspěchu. Už sám rasový základ je tak významným rozdělujícím prvkem, přes který se společně nedokážou přenést. Úspěšný projektant Flipper Purify (Wesley Snipes) se díky zvědavosti a chtíči dopustí manželské nevěry. A i když je novou ženou přitahován, tak se přes rozdílnosti není schopen přenést. Navíc je tu skutečnost dítěte s manželkou a rodinné problémy. Sekretářka italského původu Angie Tucci (Annabella Sciorra) se díky jejímu novému vztahu dostává do velké rozepře se svojí rodinou, z jejichž dosahu předsudků, lenosti a neschopnosti se víceméně vždy snažila dostat. Z dalších rolí: drbna Cyrus (sám režisér Spike Lee), Flipperův kamarád, jehož neschopnost udržet tajemství dává věcem rychlý spád v jejich destruktivnosti, reverend Purify (Ossie Davis), Flipperův otec a muž pevných morálních zásad, který je nesnášenlivý při podstatě jejich neplnění, Flipperova matka Lucinda (Ruby Dee), milující ustaraná matka a manželka, Flipperův bratr Gator (dobrý Samuel L. Jackson), propadlý crackovému uspokojení beznaděje a koloběhu shánění peněz na svého koníčka, Flipperova manželka Drew (Lonette McKee), ponížená manželovou zradou rasy, Angieinin přítel Paulie Carbone (dobrý John Turturro), oáza ve světě nesnášenlivosti, Mike Tucci (Frank Vincent), despotický otec Angie, a Lou Carbone (Anthony Quinn), nesnášenlivý a poslušnost vyžadující otec Paulieho. Zajímavý film. I když naivně patetický ve své černošské emancipaci. Přesto ale podává zajímavý portrét rasové vzájemné segregace New Yorku konce 80. a počátku 90. let 20. století, jejichž prolamování přinášelo jejich protagonistům velké psychické i fyzické obtíže. Rasismus jako problém a hluboce zakořeněná přirozenost, jehož překračování je zradou na členech stejné rasy, ze které jedinec pochází. Rasové rozdíly jako předsudek, za který se ukrývají vlastní komplexy a nespokojenosti jedinců, jejichž spojováním se nasbírá primitivní síla bezmyšlenkovitého násilí a vydírání, dodávající trochu hřejivé náplasti na vlastní frustrace. (04.06.2012)

Příkře provokativní dílo z multietnického prostředí v newyorské čtvrti Harlem, strohý, nekomplikovaný děj se opírá především o břitce ostré dialogy naplněné vulgarismy a narážkami, nahlížíme převážně na osobní rasistické a sexuální postoje zde žijící promísené komunity, předsudky, nesnášenlivost, zavilá nesmiřitelnost, takové jsou ve filmovém zobrazení charakteristické rysy obyvatel, jednoduchou úvodní zápletkou jsme uvedeni do námětu odhalujícího nám velmi složité a veskrze konfliktní soužití jednotlivých etnik, na událostech kolem manželské nevěry ženatého Afroameričana, vzdělaného, úspěšně sociálně usazeného muže, profesí architekta a jen ve volném svazku žijící Italoameričanky, výpomocné kancelářské pracovnice, sledujeme a spíše s kritickým náhledem poznáváme chování lidí z jejich okolí, převažující až agresivně netolerantní reakce k jejich milostnému vztahu jako k jakému si neodpustitelnému přečinu proti všeobecně uznávaným pravidlům, bohužel nemohu posoudit do jaké míry je vše jen pro nás diváky se záměrem nadsazeno nebo naopak velmi blízké skutečnosti, i jakým vývojem za více jak dvě desetiletí mohlo prostředí projít a je v zobrazení ještě nějaká věrohodná propojenost se současností, přesto jde nepřehlédnutelně o významné dílo té doby, sarkasticky jitřivé, hořce úsměvné, s vážným apelem. (15.05.2013)

Protože nám Spike Lee aktivisticky ignoruje Oskary (angažované ignorování mám ze všeho nejraději :) ), připomněl mi, že jsem nehodnotil jeho pravděpodobně nejznámější aktivistický film. Navzdory angažovanosti a hloupým gestům musím přiznat, že v tomto filmu se pokouší o jakous takous objektivitu, takže kromě ofiko raženého modelu bílá žena-černý muž (kdy žena je "jen zvědavá na černocha") můžeme vidět i opačný pár, kdy bledá tvář je za toho hodného. Celkově myslím, že tento film stojí za vidění, i když osobně ho dokážu brát spíš jako osobní drama než vyjádření se k otázce bílí-černí, takže třeba Snipesova nevěra pro mě znamená, že bezpáteřně zrazuje nikoli svou rasu, ale svojí manželku. Slušné tři hvězdy. (19.01.2016)

Na výsledku bylo znát, že film režíroval černošský režisér. Těžko ale říct, jestli takový důraz na fyzickou stránku vztahů nebyl jen důsledek toho, že to režíroval chlap. Možná si režisér taky sám podkopal nohy tím, že jeho černý hrdina převzal (nebo to tak cítil) postoj okolí, že v případě jeho náklonnosti k bílé ženě se jednalo jen o zvědavost. Takhle mi spíš připadalo, že téma rasismu je lépe vyjádřeno v odmítnutí bílých společníků udělat partnera z černocha, jakkoli byl pro firmu přínosem. Nebo fakt, že společensky výše postavená rodina (aspoň muž byl architekt) bydlela na horší adrese (Harlem) než bílá dělnická rodina. Podle mě nebylo ani vysvětlením, že černoch pocházel z rodiny, kterou soustavně ničila... ehm... černá ovce, drogově závislý bratr bez práce (výborný Jackson, kterému - mimochodem - už tehdy zdatně sekundovala Berryová v roli jeho drogové souputnice). Ale přes výše řečené o spíš mělkých milostných vztazích považuju rozchodovou scénu ze strany bílé ženy za jednu z nejsmutnějších a zároveň nejdůstojnějších, jaké jsem kdy viděl. // 75% (04.12.2021)