Malcolm X

Presvedčivo zahraná a srdcom spracovaná biografia. Výkon Denzela je skvostný a až tak podmanivý, že bez neho by sa na ten film nemalo cenu pozerať. Ťažko sa film hodnotí bez (ne)sympatií k tejto otázke. Jednostranné stanovisko Spikea Leeho je jednoznačné od začiatku, našťastie ho nedáva počas filmu až tak najavo a tak dostávajú biografické črty filmu reálne historické ladenie. S dĺžkou filmu som nemal až taký veľký problém, ako som myslel po úvodných minútach, v pozore ma držali aj skvelo napísané dialógy, či neklesajúca porcia dramatickej atmosféry. A navyše som o osobe Malcolma X vedel len toľko, že niekedy niekto taký existoval, takže toto bolo aj príjemné a zmysluplné doplnenie si pár vedomostí. 80%. (25.05.2009)

"Byla to ta nejlepší organizace, jakou kdy černoši měli, a negři ji zničili.." Bůh je černej ?? Jistě, a jmenuje se Spike Lee.. Zvláštní, jak jeho filmy téměř nestárnou, mnohdy se naopak stejně jako v případě Malcolma X stávají časem v nových souvislostech velmi aktuálními.. (14.09.2016)

“Prvý človek na zemi bol čierny“...Film pre všetkých negrov, ktorí sa nimi už necítia byť – odteraz sú Afroameričania...Ak čítaš tieto riadky a si biely (vedel som, že si...) si bez výnimky zlý, zákerný a hotový biely diabol...Je ťažké napísať niečo k filmu tak , aby to nevyznelo rasisticky. My sme biely a je to o nás. Spike Lee belochom riadne naložil vyťahuje všetky hriechy páchané na čiernych za posledných 400 rokov. Prvé dve tretiny filmu volajú po „bielej krvi“ , no záver je už zmierlivejší. Takmer 5 minútová tanečná scéna v úvode mi jasne naznačila, prečo má film 200 minút. Zostrihaním o 30 minút by film iba získal. Malcom X si servítku pred ústa nedával a vyjadrenie k smrti JFK bolo poslednou kvapkou. A nech je Ježiš, či Boh farby akej chce, aj tak nám nepomôže. Salam alejkum...80%. (02.02.2012)

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)

Předně Malcolma X jsem pro jeho podněcování k rasové nenávisti jako historickou postavu nikdy moc nemusel. Je mi daleko bližší politika Martina Luthera Kinga o vzájemné toleranci. Film po řemeslné stránce není špatně natočený, Denzel hraje jako o život. Přesto se nijak zvlášť neliší od jiných životopisných dramatů a pro znalé historie nebude příběh ničím překvapující. Taktéž více než tříhodinová stopáž mi přišla poněkud přemrštěná. Zkrátit to přinejmenším o půl hodiny by vůbec neuškodilo. (26.06.2012)