Všetko alebo nič

Nakouknutí pod pokličku několika chudým rodinám působí sice tísnivě a smutně, no na druhou stranu také pravdivě a reálně. Věřím, že každodenní povinnosti, práce, rodina, děti se při nedostatečném finančním zázemí promění v neúprosné galeje. A když se k tomu nabalí vzájemné odcizení, netečnost a téměř nulová komunikace, pořádný malér je na dohled... Psychologické drama jako řemen, výborně zpracované, natočené i zahrané. "Když jsme se poznali, neměli jsme moc, ale měli jsme jeden druhého..." (25.01.2019)

Příběh se v určitou chvíli přelomí a z vykreslování životního příběhu jednotlivých postav a koplikovanosti vztahů v rámci určitého sociálního prostředí, se snaží stát filozofickým (prozření blba) - zde se mi už mírně přestává libit. Výkony herců jsou tak skvělé, až jsou místy přehnané a vybičované do pitvoření. Nicméně film hodnotím kladně za sondu do určitého sociálního prostředí a vytknutí některých problémů. (18.08.2007)

Další nášup nechutný autenticity, která je přesvědčivější než život sám. Leigh nemilosrdně pitvá své tuctové postavy v tuctových zápletkách a vyžívá se v analýze jejich pocitů, v celé jejich škále, kde najdeme ty základní životní (negativní především)pocity, který každý moc dobře zná, Leigh jen všechny tyto pocity zesiluje na hranici snesitelnosti, takže sledovat jeho filmy je pro diváka pěkná masáž, a Leigh diváka nešetří a pěkně ho v těch nepříjemných situacích vykoupe, Leigh si navíc ve svých filmech vybírá postavy, které jsou naprosto průměrné, obyčejné až primitivní, zde tuto roli hraje tupý přítel těhotné ženské postavy, když člověk sleduje jejich hádky, je mu trapně, že musí sledovat zrovna takové postavy. V Leighově filmovém mikrokosmu ale není místo pro nějaké intelektuály, v tom je dokonalým protikladem Woodyho Allena. Leigh nic nelakuje narůžovo, jako to občas dělává Allen, když už lakuje, tak spíš na černo. (16.07.2011)

Leighova metoda spočívá v tom, že vyjede s loďkou na rybník a spustí dolů kameru. Vidíme obrazy a jsme přesvědčeni: zrovna tak to v rybníku vypadá. V tomto případě u dna rybníku. Leigh nevypráví příběhy, on sonduje. Budiž, tentokrát se v závěru jakási dynamika dostaví. Dramatická událost lidi probere z jejich otupělosti, plamínek lidství zabliká. A je konec filmu. Všichni víme, že za pár dní se vše vrátí do starých beznadějných kolejí. --- Mně se zdá, že Leigh je do té míry objektivní, až je neosobní. V důsledku toho já coby divák rovněž jen neosobně pozoruji. Což je u dramatu málo, ne? (28.04.2014)

Opravdový, spíše sociálně popisný než sociálně kritický příběh ze života těch nejobyčejnějších Angličanů dnešních dnů, kteří se musí potýkat s životními překážkami i vlastními zmařenými nadějemi a představami. Vedle mnoha zajímavých vedlejších figurek je nosným prvkem filmu velmi silný příběh rodiny Phila a Penny, jejichž vztah musí projít těžkou zkouškou, aby mohl nabrat druhý dech. Kvalitně natočeno, avšak formální stránka, ač je často víc než pěkná, tvoří jen pozadí ústřednímu příběhu. (30.08.2006)