Všetko alebo nič

Romský hrdina seriálu Most! si v jedné scéně postěžuje, jak si zkazil život vykrádáním aut. Jeho společník ho utne s tím, že je pouhá oběť. Ještě neví, čeho nebo koho, ale ať se nebojí, vždycky se něco najde. Světová kinematografie má tendenci nahlížet na outsidery optikou sympatií a přiřazením do kategorie obětí systému. Mike Leigh se na své postavy dívá bez iluzí a spíš, než aby za něco bojoval nebo proti něčemu protestoval, ukazuje poněkud nihilistický obrázek lidí nižší třídy, kteří se potácejí od jedné krize ke druhé a nejsou schopni překonat limity dané vlastní pasivitou a nekázní. Pohybují se v kruhu a ani u mladé generace divák nenalézá důvod k optimismu. Jako sociální výpověď je to silné a pravdivé, tomuhle pohledu na britské white trash věřím. Snad jen mám občas pocit, že Leigh moc tlačí na pilu a svého Phila staví do postavení jednorozměrného mouly. Takhle se nechová nerozhodný muž, ale vůl. Jinak nemám proti obsazení výhrady, zúčastnění herci zaslouží palec nahoru. Celkový dojem: 75 %. (22.12.2019)

Je mi ľúto, ale nechápem, na čo a pre koho sa nakrúcajú takéto filmy. Plné škaredých, tlstých, lenivých, agresívnych ľudí neschopných okrem vyvaľovania sa, žrania, chlastu a sexu nič iné podniknúť. A ešte nejaký vtipálek pridá do žánru komédiu, ako jedinú vtipnosť v spojitosti s týmto filmom. Ostal vo mne iba pocit hnusu a zbytočne stráveného času, aj keď som nedopozeral. (18.09.2022)

Ďalšie depresárium bežného života od Mikea Leigha (Naked, Secrets a lies, Career Girls a . ...). Jeho typická sociálna dráma (vymyká sa z jeho tvorby snáď len Topsy-turvy) zasadená do prostredia obyčajných ľudí oprostená od akejkoĺvek americkej vyumelkovanej estetickosti. Práve vďaka tomu sú Leighovy filmy tak pôsobivé - bežní ľudia z bežnými starosťami a radosťami (tými pomenej) v úprimnom podaní akoby priamo z obývačky (ale zase nie ako reality show). Čo sa týka All or nothing výtku mám akurát k presentimentalizovanému finále inak by to tie 4* boli zase. Tak možno nabudúce. (12.04.2005)

Všechno nebo nic je spíše než film slepenec několika epizod ze života jedné obyčejné rodiny, která se nedá zrovna označit za funkční. Otec a matka jsou spíše dva různí lidé, kteří sice žijí pod jednou střechou, ale navzájem se spíše nevnímají nebo navazují pouze nucené rozhovory. Nejsou zrovna bohatí, ale přežívají a mají několik přátel, což označují za nejdůležitější. Jenže po tragické události, kdy jej jejich syn převezen do nemocnice, jsou nuceni svůj život značně přehodnotit a vyříkat si do očí to o čem přemýšlí již dlouhou dobu, ''takhle se přeci nedá žít''... Kromě zde jmenované rodiny sledujeme osud ještě dvou dalších, který ovšem není až tak zajímavý a ustupuje nuceně do pozadí, což je v tomto případě celkem škoda, protože se všechny příběhy mohli zajímavě rozvinout a propojit. Ještě bych se rád vyjádřil k filmu jako nefungujícímu celku. Nezávislý film většinou jako celek funguje velice dobře, vlastně by se dalo říci, že příběh funguje právě až poté co je celý dovyprávěn, neboť záleží na každé částečce; nezávislý britský film se vyznačuje kritikou jistých věcí nebo událostí, upozorňuje na nějaké jevy a snaží se upozornit na ně, většinou příběh sledujeme skrz postavy, které jsou naprosto obyčejné a to co nám film chce sdělit se neodehrává v jejich životech, ale v místě kde žijí... Všechno nebo nic se to ovšem netýká, ve snímku není žádné dramatické pozadí, ale je plně soustředěn na životy rodin žijících z životního minima, jak už jsem se zmínil, jedná se spíše o slepenec epizod a z toho plyne jistá nesoudržnost. Ve filmu jsou jak světlé, pro diváka zajímavé momenty, tak i ty tmavé, které spíše nudí a právě ty druhé - a hlavně ke konci - převládají, což kazí celkový zážitek... Jedná se o film nevýtazný, který nemá čím oslnit, ke konci, kdy má přijít dramatický zvrat, dochází tvůrcům nápady a příběhy začínají nudit, přesto jej však zachraňuje poměrně slušný začátek, který mi dovoluje ohodnotit film průměrem... (11.03.2006)

Tak to je další film, kde se Mike Leighovi podařilo navodit dokonale depresivní atmosféru i když ve filmu Naked byla o dost syrovější a studenější. Téměř nervydrásající pohled do života několika rodin z nižší sociální vrstvy mě zaujala svými bezútěšnými postavičkami, ale hlavně rodinkou Phila a Penny. Mimo jiné tam zazněla jedna věta : "Tam, kde chybí láska, je to, jako kdyby něco umřelo." A láska opravdu nemůže být nikdy tam, kde neexistuje téměř žádná komunikace. Jejich vnitřní vyprahlost byla až hmatatelná a hrozně smutná. Najít sílu něco s tím udělat v těch jejich podmínkách se může zdát být až nadlidským výkonem. Tentokrát jsem za závěr All or Nothing byla vděčná. 80% (30.12.2014)