Všetko alebo nič

Nakouknutí pod pokličku několika chudým rodinám působí sice tísnivě a smutně, no na druhou stranu také pravdivě a reálně. Věřím, že každodenní povinnosti, práce, rodina, děti se při nedostatečném finančním zázemí promění v neúprosné galeje. A když se k tomu nabalí vzájemné odcizení, netečnost a téměř nulová komunikace, pořádný malér je na dohled... Psychologické drama jako řemen, výborně zpracované, natočené i zahrané. "Když jsme se poznali, neměli jsme moc, ale měli jsme jeden druhého..." (25.01.2019)

Všechno nebo nic je spíše než film slepenec několika epizod ze života jedné obyčejné rodiny, která se nedá zrovna označit za funkční. Otec a matka jsou spíše dva různí lidé, kteří sice žijí pod jednou střechou, ale navzájem se spíše nevnímají nebo navazují pouze nucené rozhovory. Nejsou zrovna bohatí, ale přežívají a mají několik přátel, což označují za nejdůležitější. Jenže po tragické události, kdy jej jejich syn převezen do nemocnice, jsou nuceni svůj život značně přehodnotit a vyříkat si do očí to o čem přemýšlí již dlouhou dobu, ''takhle se přeci nedá žít''... Kromě zde jmenované rodiny sledujeme osud ještě dvou dalších, který ovšem není až tak zajímavý a ustupuje nuceně do pozadí, což je v tomto případě celkem škoda, protože se všechny příběhy mohli zajímavě rozvinout a propojit. Ještě bych se rád vyjádřil k filmu jako nefungujícímu celku. Nezávislý film většinou jako celek funguje velice dobře, vlastně by se dalo říci, že příběh funguje právě až poté co je celý dovyprávěn, neboť záleží na každé částečce; nezávislý britský film se vyznačuje kritikou jistých věcí nebo událostí, upozorňuje na nějaké jevy a snaží se upozornit na ně, většinou příběh sledujeme skrz postavy, které jsou naprosto obyčejné a to co nám film chce sdělit se neodehrává v jejich životech, ale v místě kde žijí... Všechno nebo nic se to ovšem netýká, ve snímku není žádné dramatické pozadí, ale je plně soustředěn na životy rodin žijících z životního minima, jak už jsem se zmínil, jedná se spíše o slepenec epizod a z toho plyne jistá nesoudržnost. Ve filmu jsou jak světlé, pro diváka zajímavé momenty, tak i ty tmavé, které spíše nudí a právě ty druhé - a hlavně ke konci - převládají, což kazí celkový zážitek... Jedná se o film nevýtazný, který nemá čím oslnit, ke konci, kdy má přijít dramatický zvrat, dochází tvůrcům nápady a příběhy začínají nudit, přesto jej však zachraňuje poměrně slušný začátek, který mi dovoluje ohodnotit film průměrem... (11.03.2006)

Životní pasivita - citová prázdnota - duševní bída - bytostná marnost ... Takový můžete mít od počátku pocit z této syrové sondy do života jedné rodiny, která přežívá ze dne na den v boji o holou existenci, takový můžete mít pocit z pohledu do světa lidí ubitých životem v sociálním usazení těch, kteří zkrátka nepatří ke šťastným úspěšným... I prostředí a jejich sousedé a přátelé působí depresivně a krutě bezcitně, v zakletém kruhu života bez šance na změnu a smysluplnou budoucnost... Přesto však daří se jim kdesi v skrytu uchovat si potlačovanou lásku a potřebu rodinné sounáležitosti, která projeví se spásně ve chvíli krizového stavu a nakonec snad je tu i naděje... Výborný, velmi komorně snímaný a civilně hraný film, který svou výpovědí o lidech, kterých jsou vlastně spousty kolem nás, zanechá v divákovi vskutku hluboký i nadějný zážitek... Čtyři a půl hvězdičky, i přes tu naději však raději tentokráte zaokrouhlené dolů. - - - P.S. Marně zde přemýšlím nad tím, proč v žánrovém zařazení filmu je uvedeno komedie! Toť vskutku směšné... :-( (10.03.2006)

Viem, veľa toho nemáme, ale máme jeden druhého. Ale ak ma už nechceš, tak nemáme nič... Toto je jedna nádherná sociálna dráma na pozadí uhrančivej atmosféry a stiesnených sociálnych pomerov, takto nejako má vyzerať civilné natočenie. Životom a rutinou ubitá nižšia stredná vrstva kráča po tŕnistej ceste za poznaním tých pravých vzťahových hodnôt. O vzájomnom odcudzení sa a hľadaní cesty k sebe samému aj jeden k druhému. To všetko na hranici biedy a odriekania... No musím povedať, zasiahlo ma to. Už od začiatku ma príbeh vtiahol a nepustil až do konca. A nebolo to len obsahovou stránkou, v tomto smere má veľa čo povedať aj perfektný casting, hlavne Timothy Spall bol úžasný. No ale to veruže nie je žiadne prekvapenie, hviezda jeho hereckej veľkosti žiari rovnako ako povedzme pri ďalšej britskej hereckej legende Alanovi Rickmanovi. K tomu samozrejme plno myšlienok na zamyslenie, ktoré Phil sypal ako z rukáva. Jasný plný zásah, úžasný zážitok. (24.01.2019)

Další nášup nechutný autenticity, která je přesvědčivější než život sám. Leigh nemilosrdně pitvá své tuctové postavy v tuctových zápletkách a vyžívá se v analýze jejich pocitů, v celé jejich škále, kde najdeme ty základní životní (negativní především)pocity, který každý moc dobře zná, Leigh jen všechny tyto pocity zesiluje na hranici snesitelnosti, takže sledovat jeho filmy je pro diváka pěkná masáž, a Leigh diváka nešetří a pěkně ho v těch nepříjemných situacích vykoupe, Leigh si navíc ve svých filmech vybírá postavy, které jsou naprosto průměrné, obyčejné až primitivní, zde tuto roli hraje tupý přítel těhotné ženské postavy, když člověk sleduje jejich hádky, je mu trapně, že musí sledovat zrovna takové postavy. V Leighově filmovém mikrokosmu ale není místo pro nějaké intelektuály, v tom je dokonalým protikladem Woodyho Allena. Leigh nic nelakuje narůžovo, jako to občas dělává Allen, když už lakuje, tak spíš na černo. (16.07.2011)