Všetko alebo nič

Opravdový, spíše sociálně popisný než sociálně kritický příběh ze života těch nejobyčejnějších Angličanů dnešních dnů, kteří se musí potýkat s životními překážkami i vlastními zmařenými nadějemi a představami. Vedle mnoha zajímavých vedlejších figurek je nosným prvkem filmu velmi silný příběh rodiny Phila a Penny, jejichž vztah musí projít těžkou zkouškou, aby mohl nabrat druhý dech. Kvalitně natočeno, avšak formální stránka, ač je často víc než pěkná, tvoří jen pozadí ústřednímu příběhu. (30.08.2006)

Viem, veľa toho nemáme, ale máme jeden druhého. Ale ak ma už nechceš, tak nemáme nič... Toto je jedna nádherná sociálna dráma na pozadí uhrančivej atmosféry a stiesnených sociálnych pomerov, takto nejako má vyzerať civilné natočenie. Životom a rutinou ubitá nižšia stredná vrstva kráča po tŕnistej ceste za poznaním tých pravých vzťahových hodnôt. O vzájomnom odcudzení sa a hľadaní cesty k sebe samému aj jeden k druhému. To všetko na hranici biedy a odriekania... No musím povedať, zasiahlo ma to. Už od začiatku ma príbeh vtiahol a nepustil až do konca. A nebolo to len obsahovou stránkou, v tomto smere má veľa čo povedať aj perfektný casting, hlavne Timothy Spall bol úžasný. No ale to veruže nie je žiadne prekvapenie, hviezda jeho hereckej veľkosti žiari rovnako ako povedzme pri ďalšej britskej hereckej legende Alanovi Rickmanovi. K tomu samozrejme plno myšlienok na zamyslenie, ktoré Phil sypal ako z rukáva. Jasný plný zásah, úžasný zážitok. (24.01.2019)

Označení komedie moc nechápu. Já jsem tady žádný komediální prvky jaksi nenašel. Teda vlastně mě pobavilo, že v UK členové rodiny spolu doma komunikujou tak, že po sobě akorát vyřvávaj dokola "fuck you, fuck off, shut up" a podobně. Jako drama to funguje mnohem líp. Životní problémy všech postav jsou uvěřitelný, herci vypadaj jako nejhorší asociálové z pořadu Výměna manželek, ale jako celek je to dost o ničem a nekončí to vlastně nijak. Ten film kolem mě jenom tak proplul a nic ve mně nezanechal. Zajímavý pro mě bylo snad akorát zjištění, že Sally Hawkins, na kterou mám alergii, byla před dvaceti lety docela roztomilá. (07.03.2021)

Všechno nebo nic je spíše než film slepenec několika epizod ze života jedné obyčejné rodiny, která se nedá zrovna označit za funkční. Otec a matka jsou spíše dva různí lidé, kteří sice žijí pod jednou střechou, ale navzájem se spíše nevnímají nebo navazují pouze nucené rozhovory. Nejsou zrovna bohatí, ale přežívají a mají několik přátel, což označují za nejdůležitější. Jenže po tragické události, kdy jej jejich syn převezen do nemocnice, jsou nuceni svůj život značně přehodnotit a vyříkat si do očí to o čem přemýšlí již dlouhou dobu, ''takhle se přeci nedá žít''... Kromě zde jmenované rodiny sledujeme osud ještě dvou dalších, který ovšem není až tak zajímavý a ustupuje nuceně do pozadí, což je v tomto případě celkem škoda, protože se všechny příběhy mohli zajímavě rozvinout a propojit. Ještě bych se rád vyjádřil k filmu jako nefungujícímu celku. Nezávislý film většinou jako celek funguje velice dobře, vlastně by se dalo říci, že příběh funguje právě až poté co je celý dovyprávěn, neboť záleží na každé částečce; nezávislý britský film se vyznačuje kritikou jistých věcí nebo událostí, upozorňuje na nějaké jevy a snaží se upozornit na ně, většinou příběh sledujeme skrz postavy, které jsou naprosto obyčejné a to co nám film chce sdělit se neodehrává v jejich životech, ale v místě kde žijí... Všechno nebo nic se to ovšem netýká, ve snímku není žádné dramatické pozadí, ale je plně soustředěn na životy rodin žijících z životního minima, jak už jsem se zmínil, jedná se spíše o slepenec epizod a z toho plyne jistá nesoudržnost. Ve filmu jsou jak světlé, pro diváka zajímavé momenty, tak i ty tmavé, které spíše nudí a právě ty druhé - a hlavně ke konci - převládají, což kazí celkový zážitek... Jedná se o film nevýtazný, který nemá čím oslnit, ke konci, kdy má přijít dramatický zvrat, dochází tvůrcům nápady a příběhy začínají nudit, přesto jej však zachraňuje poměrně slušný začátek, který mi dovoluje ohodnotit film průměrem... (11.03.2006)

Romský hrdina seriálu Most! si v jedné scéně postěžuje, jak si zkazil život vykrádáním aut. Jeho společník ho utne s tím, že je pouhá oběť. Ještě neví, čeho nebo koho, ale ať se nebojí, vždycky se něco najde. Světová kinematografie má tendenci nahlížet na outsidery optikou sympatií a přiřazením do kategorie obětí systému. Mike Leigh se na své postavy dívá bez iluzí a spíš, než aby za něco bojoval nebo proti něčemu protestoval, ukazuje poněkud nihilistický obrázek lidí nižší třídy, kteří se potácejí od jedné krize ke druhé a nejsou schopni překonat limity dané vlastní pasivitou a nekázní. Pohybují se v kruhu a ani u mladé generace divák nenalézá důvod k optimismu. Jako sociální výpověď je to silné a pravdivé, tomuhle pohledu na britské white trash věřím. Snad jen mám občas pocit, že Leigh moc tlačí na pilu a svého Phila staví do postavení jednorozměrného mouly. Takhle se nechová nerozhodný muž, ale vůl. Jinak nemám proti obsazení výhrady, zúčastnění herci zaslouží palec nahoru. Celkový dojem: 75 %. (22.12.2019)