Darebák a pretekárka

„Kudy chodil, tudy lhal, světlé zítřky sliboval. Jen co mě pustí z lochu, užiješ života trochu!“ Vždy se rád nechám překvapit tím, že (filmový) svět je vesnice a život se točí v kruzích. Adèle Exarchopoulos mě poprvé zaujala v Mouše v kufru, kde její momentálně postižená Agnès hulákala jak strýček Pepin z Postřižin. A pozor, byla v podezření že jí psy! V Le Fidèle místo ní řvaly motory a její závodnice Bibi si lehla pod obejdu, který měl... kynofobii! Bohužel scénář si vysloužil „POCHVALNÉ“ OKÉNKO: [][] Je sice pravda, že to unylé a fádní až běda, ale aspoň že je to natočeno nepřehledně, bez ladu a skladu a děj mezi etapami toxického vztahu přeskakuje sem tam, jak elektrická jiskra na skratovaném kabelu. A „láska“ Bibi k macho hochštaplerovi s jednociferným IQ? Neoddůvodněná, ba ani aspoň lehce načrtnutá, naprosto nevěrohodná. [][] Navíc já bloud Faustce sliboval druhé Grand Prix... a ono prd, v Le Fidèle se ani moc nejezdilo. (15.07.2024)

Rozhodně vítám milostný příběh, kde s auty jezdí ona a ne on, to je příjemná změna. Navíc volba atraktivních a výborných herců, u nichž díky němu není poznat propastný věkový rozdíl, získává další body navíc. Vlastně první půlka pádí dobrým tempem, avšak v druhé půli a zvláště závěru se film promění v mix všeho možného a zbytečně si uškodí. Dalo se to vyřešit klasickými způsoby, které známe z jiných snímků anebo vytvořit něco neotřelého a zajímavého, nepovedlo se však ani jedno a potenciál zůstává nevyužit. O Velikonocích jsem neměl příliš šťastnou ruku ve volbě francouzských filmů, které mám přitom nejraději. (01.04.2024)

Ono se to tváří jako klasická romance mezi sociálně nesourodou dvojicí a do určité míry tomu tak i je. Ale způsob podání působí docela neokoukaně. Primární zásluhu na tom mají především oba hlavní představitelé. Mezi Adéle Exarchopoulos a Schoenaertsem fungovala neskutečná chemie a poutavým způsobem byl popsán i vývoj jejich vztahu věnující se optikám obou zúčastněných. Určitou devízou je i fakt, že se jedná o přesně ten typ páru, u kterého víte, že nemůže dobře dopadnout, ale přejete si pravý opak. Solidně zvládnuta byla i ta trocha akce. Co mě trochu zklamalo byl melodramatický závěr, který mi v kontextu s předchozím dějem přišel trochu laciný a příliš vykalkulovaný. Ale to je možná dáno tím, že jsem si představoval hlavní hrdiny ujíždějící do západu slunce. 80% (01.12.2018)

Láska si nevybírá. 1)  Zamlouval se mi sice přeskakující, ale i tak přehledný děj, který mě vždycky nakopl od pospávání, když jsem musel řešit, co se to děje a proč najednou postavy dělají to, co dělají._____ 2)  Auta mě neberou, pytle plné bankovek se mi zamlouvají, i když si nejsem jistý, jestli způsob jejich získávání, jak je zobrazen ve filmu, by byl pro mne. Kdo mě ale fakt bral, byl pěkný klukovský 40letý (!) Matthias Schoenaerts (Gino zvaný Gigi), vlámská verze našeho Petra Stacha._____ 3)  Hloupý český název navozuje představu nějaké krimikomedie. Ve skutečnosti jde o lehce psychologizující film s vážným námětem._____ 4)  Dobrý koment (ale plný spoilerů): Vodny***. (20.06.2021)

Zase filmařina, která skrývá výborné herecké výkony v podání Matthiase a Adéle, ale mohla by být klidně o půl hodinu kratší a vůbec nic by se nestalo. Záběry na auta a závody jsou super, taky je tu trošku akce, což je taky fajn, jenže celé je to vlastně o dvou lidech, kteří se mají rádi, ale jsou z úplně rozdílných světů…a ani jeden ze světů tomu vztahu úplně nefandí. Přitom námět se tváří fakt dobře, ale střídají se tu scény lepší, horší a v celkovém kontextu jsem si říkal, že ač jsem vlastně koukal na docela fajn film, tak víc jak tři hvězdy mu prostě dát nemůžu. (16.06.2021)