Reklama

Reklama

Když mladé černošce Hortense zemře adoptivní matka, rozhodne se vyhledat tu skutečnou. V adopční agentuře ji čeká překvapenmí - v kolonce barva pleti stojí jasně napsáno - bílá. Zmatená dívka se rozhodne matku najít. Cynthia Purleyová žije v řadovém domku v dělnické čtvrti se svou další nemanželskou dcerou Roxanne. Setkání s prvním dítětem, jež po porodu ani neviděla, je pro ni šokem. Přesto mezi matkou, která tráví dny v osamění, a nově nalezenou dcerou, vznikne hezký intimní vztah. Cynthia nakonec představí Hortense své rodině. Toto setkání přinese pro všechny očištění od tajností a lží, jimiž téměř každý z hrdinů přehlušoval svou bolest či psychické trauma. Film vypovídá o nedostatcích ve vzájemné komunikaci člověka s člověkem, o neporozumění, jež často zbytečně způsobuje těžkosti ve vztahu i mezi nejbližšími. Mike Leigh pozvolna odkrývá charakter každé ze svých postav a naznačuje příčiny jejich chování. Činí tak svým typicky vyhraněným stylem, k němuž patří zájem o běžné lidské problémy, cit pro prostředí a zvláštně nenápadný, jemný humor. Pozitivní vyznění "bergmanovského" příběhu stojí především na velmi kvalitních hereckých výkonech. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (78)

Eddard 

všetky recenzie používateľa

Za mlhou přízvuků silných tak, že by se daly krájet, leží snímek, jenž má k portrétu životní reality blíž než cokoliv, co zrovna nenatočila paní Třeštíková a spol. O tvorbě Mike Leigha jsem se doslechl až relativně nedávno a teprve včera jsem prokoukl jeho Tajnosti a lži - a jsem za to zpoždění skutečně rád. V patnácti bych se u filmu upřímně nudil, ve dvaceti bych opatrně uznal, že je skvěle napsaný, ale těžko bych s jeho obyčejnými postavami, jejich přízemními osudy a poselstvím o bolesti, vlídnosti a odpuštění, souzněl tak, jako ve svých pozdních osmadvaceti. Ultimátní konverzační film, pyšně kráčející v tradici nejlepšího evropského artu. 90% ()

Carthorias 

všetky recenzie používateľa

LFŠ 2018, Film 18: Film se klidně mohl jmenovat adoptovaní a neplodní. Hlavní hrdinka, adoptovaná černá optometrička, zjistí že její matkou je brit trash ženská pracující v továrně na krabice. Rasový úhel je přitom sympaticky neakcentován, to že Hortensie je černoška je spíše náhoda. Kromě téhle dějové linie se filmem vinou další dvě až tři zápletky, například fotograf Timothy Spall s manželkou, které všechny vybuchnou v epické závěrečné scéně, ne nepodobné např. Vinterbergovým Festen. ()

Reklama

kolemjdouc 

všetky recenzie používateľa

škoda že že hodnocení je limitováno jen pěti+ .Film jeden z mála kde jsou zobrazeny v reálu všechny emoce světa.Scéna kdy se matka s dcerou setkají aby si vypověděly co mají na srdci ta vás fakt dostane.Cynthie odvedla famózní výkon.A vůbec ,všechny ostatní postavy měly svoji stěžejní roli.Nic nebylo zbytečné.Některé filmy jsou po čase jak když na ně usedna patina.Tenhle je stále svěží.Dopotučuji ()

italka63 

všetky recenzie používateľa

Výborný film a skvělá Brenda Blethyn, která mě snad nejvíce zaujala ve filmu Bílá vdova. Je neuvěřitelné, co tahle dáma dokáže předvést. Tu obyčejnou ženskou s nevycválanou dcerou, kterou najde její dcera, kterou dala v šestnácti k adopci, aniž by na ni pohlédla.Černá dcera. Film o velmi křehkých vztazích, kdy už pravda o všech musí vyjít najevo. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Dobre si pamätám, ako boli za socializmu politicky žiaduce filmy o robotníkoch, družstevníkoch, priateľoch Sovietskeho zväzu a pod. Dnes sú asi spoločensky žiaduce filmy o prisťahovalcoch, deviantoch, homosexuáloch a pod. Aj tento film s nepochopiteľne vysokým ohodnotením ponúka pohľad na mladú černošku hľadajúcu svoje korene a neskôr aj pohľad na ich odpudzujúcu podobu. Nemám výhrady voči filmom bez kladných postáv, ale voči filmom bez posolstva áno. Niekto sa čudoval žánrovému zaradeniu filmu aj medzi komédie. Ja som ako komickú vnímal scénu s kolektívnym plačom, priznaním a odpustením v záverečnom happy ende. Táto scéna a príšerný dabing zrážajú tento film ešte nižšie, než je moje hodnotenie. ()

Galéria (32)

Zaujímavosti (2)

  • Herci neměli k dispozici téměř žádný scénář, postavy a příběh vznikal převážně improvizací. Aby jejich výkonům dodal Mike Leigh větší autenticitu, tak byli herci před natáčením obeznámeni pouze s informacemi, které by věděly jejich postavy. V průběhu filmování se tak dozvídali vše postupně. (makimarketa)

Reklama

Reklama