Pepík

Pár hlášek mě tedy pobavilo, ale je to tvar na úrovni rozhlasové četby, hrdina v jinak ukázněném podání Michala Suchánka celou svou trudnou pouť celoživotního outsidera vypravěčsky komentuje v úmorně nekonečném monologu, aniž by mu text dovolil smělejší myšlenky než „neviditelnost mi nedovolila snít“ nebo „pořád žiju jenom napůl“.Z druhé vady, která využívá obnošeného modelu zpětného líčení od početí až k prahu smrti, pak plyne, že skoro celý film vypadá jako prolog. A jestliže dojemně trpný mimoň uvažující, kdy začne opravdový život – po narození, po maturitě, prvním sexu, svatbě, dětech či až po smrti, není schopen činu, natož vzpoury dříve než ve finále, ztrácí nutně divákův zájem i sympatie. Pepa je osamělý vyděděnec, nechtěné dítě bezstarostné éry hippies, jehož ilustrovanou kronikou plachého otloukánka film listuje přes několikero obsazení: školka, škola, vojenské odvody, úřednický post. Leckteré motivy přitom opakuje z jiných děl, třeba kakao coby pokoutní cestu k získání modré knížky včetně Plíhalovy slavné písně nebo voyerské slídění s dalekohledem na sídlišti, jen aby zjistil, že „všichni lidi to mají těžký“. Vždy je využit a zneužit, za totality i svobody, v práci i v citech, od smutné komedie míří k melodramatu a v závěrečném odhalení až k Cimrmanovi. Nicméně nejde o případ podívané, jaká naplňuje studem. Navíc Petra Špalková coby Pepova manželka si vychutnává sólo semetriky ve společenských trapasech typu „Pepo, čuchni si k Tondovi“, prostředí včetně hotelového zapadáku hraje tesknou ošuntělostí a ve vzácné chvilce se zdá, že by se z Pepy mohla vyloupnout taková malá česká Americká krása. Jen to umět. Ale nakonec musí stačit, že se nekoná další prvoplánová řachanda (12.04.2020)

Pepa je celoživotní smolař. Ve školce i škole ho šikanovali a byl za otloukánka, na vojnu ho nevzali, protože má plochý nohy, práci má nezajímavou, s ženskýma to neumí atd., atd. A já si říkám, proč bych se na to vlastně měl dívat?! Resp. kdyby to byla nějaká střelená komedie, možná to bude fajn, ale tady vtip není vtipem, drama je zase málo dramatický. Nějak si nejsem jistej, jestli J. Novák věděl, co chce natočit. Celý to zůstalo na půl cesty a já jsem se nebavil. Znovu to vidět určitě nemusím. (19.01.2020)

Hvězdička jen za kameru. Jinak naprostý blábol. Úspěch chlapa je posuzován podle toho, jestli zasune a jak se mu daří v práci. A všechno se řeší sexem, včetně konce. Jenže takhle to v životě, holenkové, nefunguje. Koneckonců, každý svého štěstí strůjcem. A že by jako fakt celou dobu nevěděl, co dělá a jak vypadá jeho dcera? Na kterou musel nota bene platit? Ale no tak. Dělejte blbce z někoho jiného. Docela se divím, kolik filmových nýmandů dostane v České republice peníze na to, aby natočili naprosto zbytečný a hloupý film, a ještě jim to pak běží i v televizi, a nikdo se ani za tu trapárnu nestydí. (01.09.2024)

Očekával jsem od toho asi něco mnohem horšího, takže musim napsat, že ve finále se mi film vlastně docela líbil. Jako celek to až tak dobře nefunguje, ale rozpadá se to na jednotlivý části, který samy o sobě nebyly špatný. Lepší mi přišly spíš ty části z mládí, když hlavní postava třeba kvůli získání modrý knížky šňupe kakao, nebo když se snaží sbalit spolužačku. Epizodky z dospělosti byly o něco slabší, ale dokoukal jsem to celkem bez problémů. Nenadchne, neurazí - průměrnej film. (13.08.2020)

Sračková česká slátanina. Snažím se v každém českém filmu najít aspoň tu jednu hvězdu. Vyškrábnout ji... kdekoliv. A musím říct, že tady to nešlo, prostě není kde brát. Nudný film o nudném člověku s nudným životem. Pořád čekáte, až se něco stane a ono se pořád nic nestane. Sice role věčných smolařů šly Suchošovi vždy zahrát perfektně, tak tento film je velký krok vedle. Aspoň ty kozy Aleny Dolákové stály za něco. Totální ztráta času. (21.04.2019)