Léto 84

V Summer of 84 jsou natolik klasické typy postav, že dokonce i někteří herci připomínají jiné herce v podobných rolí. Celkově ale film rozhodně není jen nějaká laciná kopírka, ale velmi slušné, svébytné dílko. Léto 1984 samozřejmě láká na pohodové nostalgické retro, ale nakonec ty osmdesátky slouží spíše jako kulisy. Jasně, hudba mi připomněla Carpenterův Halloween a možná to díky té partě kluků připomene i nějaké jiné starší snímky, ale jinak by se ten příběh mohl klidně odehrávat s menšími rozdíly i dnes. Zpracování příběhu je taky spíš moderní než nějaká klasická filmařina. Parta různých nerdů a outsiderů to neúspěšně zkouší na holky a do toho hlavní hrdina tuší, že by jeho soused mohl být sériový vrah. A nejen vrah s dětmi, ale i film si s divákem velmi dobře hraje... I když je film zábavný a nabízí spoustu skvělých momentů, působí často předvídatelně. Jenže pak přijde finále a to ten filmek vyhoupne na úplně jiný level. Nejde o to, že by ten závěr měl tak nečekaný zvrat, spíš jsem nepředpokládal, že budou mít autoři snímku odvahu pojmout konec takhle zajímavě. Závěr je temný, jde proti klišé a je realistický. Kvalitní horor. (8/10) (15.05.2021)

Osmdesátková atmosféra je parádní (tvůrci mají asi hodně nakoukané nové "To" a "Stranger Things") ale bohužel si tvůrci s látkou neví rady a přestože slušně pracují s mladým hereckým osazenstvem, se scénářem už to je slabší. Filmu se po celou dobu nedaří diváka vtáhnout do děje a ani ve chvíli, kdy se má příběh opravdu rozjet, nic zásadního, ani napínavého se nestane a film tak nepříjemně vyšumí do prázdna. V tomto případě docela škoda, protože potenciál zde byl. (07.11.2018)

Ten konec... sráží u mě film dost dolů. Devadesát procent filmu sledujete relativně oddechové retro, aby vám pak tvůrci podrazili nohy něčím drsným a nepříjemným. Drsné konce nejsou samozřejmě nic špatného, ale musí sedět k ději. Tady to tvůrci neodhadli a někomu může konec připadat až skoro jako parodie nebo nějaký sarkastický komentář na současnou retro vlnu zaměřenou na osmdesátá léta. Kdo si film nechce zkazit, ať film vypne o dvacet minut dřív. (09.08.2019)

Tady se děje veliká magie! Vyjmenovávat Stranger Things, amblinovky, Disturbii, osmdesátky nebo It je sice super, ale Léto 84 je daleko víc než obyčejnej pastiš. Samozřejmě se veze na – už trošku otravný – 80s fetišizaci, jenže ta reflexe žánrových souvislostí je až nečekaně hluboká. Jde tak trochu o tři do sebe zapuštěné filmy sledující odlišné tradice, zatímco každý z nich se inspiruje v odlišných žánrových pravidlech. Ty pak doprovází ještě posuny tonální a dohromady dělají z Léta jeden z mých nejoblíbenějších teen-hororů všech dob. // Na prvním místě frčí všude skloňovaná Disturbia, ke které má Léto 84 podle všeho nejblíž. Jenže nesmíme zapomínat, že D. J. Caruso v té době dost ujížděl na Hitchcockovi. Takže bych šel klidně i dál, k Oknu do dvora. Patnáctiletý Davey přesvědčí své tři kamarády, že milý policista Mackey by mohl být hledaný sériový vrah. V chlapcově ložnici začíná hitchcockovsky voyeurská rovina šmírování okolí – dalekohledem pozoruje nejen dívku od naproti, ale především “sériového vraha”. První třetina funguje jako kriminálka o dopívajících a tonálně poměrně rozjuchaná zábava. Hromadí se důkazy, sepisují Mackeyho denní režimy a řídí ji otázka po jeho pravé identitě. // Druhá třetina je stále poměrně odlehčená, ale přituhuje, protože se proměňuje perspektiva kladení otázek. Všechen ten detektivní stalking se z neškodné hry mění v mrazivou obsesi. Odhalují se souvislosti spojené s hlavní postavou a z kriminálky se stává podvratný konspirační thriller. Mackey se zdá nevinný a Davey působí jako nekontrolovatelný maniak. Léto 84 velmi chytře skrývá některé souvislosti a skrze omezený rozsah vědění vytváří nepříjemnou informační nejednoznačnost. Příkladem budiž moment, kdy slyšíme vraha nastartovat auto, střihem s elipsou skočíme ke druhému dni, kdy do svého policejního Chrysleru nastupuje Mackey, ale zvuk startu díky chytře umístěné výpustce neslyšíme. Je Mackey vrah? Zbláznil se Davey? // A pak přijde to smrtící finále. Doslova! To přepne do podvratného slasheru. A už tradičně mimo posun žánrový – kriminálka -> konspirační thriller -> horror – dojde k posunu tonálnímu: odlehčené vyšetřování -> temnější vyšetřování -> nekompromisně hrůzný horor. Celé finále je neuvěřitelně odporné. Nemůže za to krev s brutalitou, ale finální vyznění s hrůzně neuspokojivým zakončením. Veliká, ale veliká nádhera. (20.03.2020)

Dobrý, ale nedotažený. Osmdesátkovej feel samozřejmě super, to já rád a byť je to trochu vykrádačka Disturbie, tak mi to vůbec nevadilo a nadšenecký vyšetřování prostě bylo fajn, ale bohužel snaha o napínavou atmosféru začínala a končila s dobrým hlavním hudebním motivem, scéna většinou končila tam, kde se teprve mělo začínat a z tohohle pohledu film působí hrozně nedotaženě a rozkouskovaně. A závěrečný finále bylo vyloženě hrozný a zkazí celkovej dojem fakt ukázkově. (03.01.2020)