Léto 84

„Všechno to může působit normálně a stereotypně, ale pravda je, že na předměstí se dějí ty nejšílenější věci. Nikdy nevíte, co může přijít zpoza rohu.“ Bavilo mě to. Ty neustálé nadržené rozpravy puberťáků člověk tak nějak bral, přece jen to patřilo k jejich věku a sem tam se dalo i nějaké té uhozené průpovídce s klidem zasmát. Ale hlavně, díky chlapci s velkou fantazií, paranoií a oblibou v záhadách/konspiračních teoriích čím dál víc přicházelo na řadu napětí (v pořádných dávkách a místy solidně gradované), protože hlavním hrdinům neustále hrozilo odhalení (nechybělo i pár zdařilých náznaků lekaček). Díky nedůvěře okolí divák Daveymu o to víc v jeho posedlosti fandil a čekal, zda konečně najde důkaz. A přesně jak jsem se bál, posledních cca 15 minut se moc ukočírovat nepodařilo (vlastně bych ani neměl problém s tím, co se dělo po „probuzení“, ale JAK na to vzhledem k okolnostem vůbec mohlo dojít? No, těžko, milá Anežko). A to je fakt škoda, protože jinak to silně zlověstné vyznění konce bylo fajn. Takhle dávám „jen“ slušné 4*. (05.05.2019)

Osmdesátková atmosféra je parádní (tvůrci mají asi hodně nakoukané nové "To" a "Stranger Things") ale bohužel si tvůrci s látkou neví rady a přestože slušně pracují s mladým hereckým osazenstvem, se scénářem už to je slabší. Filmu se po celou dobu nedaří diváka vtáhnout do děje a ani ve chvíli, kdy se má příběh opravdu rozjet, nic zásadního, ani napínavého se nestane a film tak nepříjemně vyšumí do prázdna. V tomto případě docela škoda, protože potenciál zde byl. (07.11.2018)

Rekvizitní sázka na osmdesátkové retro, která atmosféru udržuje elektronickou hudbou a pozornost honibrckým hecováním, ale abych šel s hodnocením výše, museli by autoři část svého fanboyství vyměnit za schopnost vyprávět a taky přijít s lepším koncem. Buď operaci Mack Attack ukončit zcela optimisticky, a nebo ponechat závěr s tím, že se vynechá scéna odhalení na policejní stanici, která z následného počínání Cape May Slayera udělala už cosi téměř nadpřirozeného (třeba nechápu, jak se za dané situace dostal k policejnímu autu, když ipswichtí cajti měli evidentně jen jedno s číslem 010). Stejně tak mi hlava nebere, proč si Randy Disher nezavolal k rozlousknutí případu pana Monka. Sanfranciská sbírka fobií by to měla za pár minut a ještě by Eatsovi roztřídila pornočasáky podle čísel.. (13.09.2018)

Hodně povedený filmík, ve kterém se dobře mísí trochu z filmu Disturbia a atmosféra a vizuál Stranger things. Záporák hodně působivý, o to více, jak se v poslední čtvrtině filmu změní na surového vraha dětí, který se s nima nesere. Dojde i dost na krev a hnusnější scénu, konec dobře udělaný s “ponaučením” neserte se do sousedů, nebo vás zabijou. (18.09.2018)

„Aj sérioví vrahovia sú niekoho susedmi.“ Spoilery. Na tomto filme je úžasná jedna vec. Nie herecké výkony (sú fajn). Nie hlášky (sú dobré – „Keby som tam bol s ňou, už je tehotná.“). Nie retro atmosféra (cítiť z nej výrazným spôsobom Stranger Things, To a osemdesiatkového Spielberga a jeho učňov Joea Danteho a Tobea Hoopera). Nie. Viete v čom? V tom, že od samého začiatku je daný hlavný podozrivý, je tam následne plno miest, ktoré divákovi jasne hovoria, že v skutočnosti to celé bude inak a na konci sa dočkáme šokujúceho twistu... a ono nie, ničoho nečakaného sa na konci nedočkáme, skončí sa to plus mínus presne tak, ako budete čakať a vrahom je skutočne hlavný podozrivý. Fakt neviem, či je to nejaký pokus o vtip alebo čo, ale je to proste úžasné (len neviem, či kladným, alebo záporným spôsobom). Jeden z tých týpkov sa podobal na Joža Greža z Banky pri Piešťanoch, tak ak ho poznáte, pozdravujte ho. (12.09.2018)