Dobrý, zlý a škaredý

"Bůh při nás není, protože nesnáší idioty." Hodný Blonďák je pěkná svině, Zlý Krásnoočko sympaticky dodržuje smlouvy a ošklivý Tuco je prostě dokonalý. Od jeho skoku oknem na plátno jsem mu nepokrytě fandil a doufal jsem, že dodrží své slovo o tom, že bude vždycky naživu. Tahle trojka byla prostě někdy rychlá, jindy pomalá a vždycky zábavná. Navíc jí do rytmu koltů hrála skvělá hudba. A nyní mne omluvte, jdu vyhodit do povětří most, abych tím někomu udělal radost. (29.05.2018)

"Ve světle nedávných hodnocení jsem se začal obávat, že ve mně někdo snědl všechen popcorn. Skutečnost však byla jiná, stačilo jen trochu horkého pouštního slunce a nerozvinutá kukuřičná zrna začala pukat jako když se střílí z koltů a kanónů. Když Hodný, která není zase až tak hodný, Zlý, který má své zásady, a Ošklivý, kterému nechybí charisma, spojí své síly, dokážou domněnku, že tvořit filmy jen proto, aby bavily, je ostudné, rozstřílet napadrť, porklít jí a plivnout na její mrtvolu," chtělo se mi napsat. Jenže poslední třetina můj názor lehce pozměnila. Přece jen jde o film, který v sobě má víc než jen prostou zábavu. Scéna Tucova příchodu na hřbitov pak definitivně rozhodla, že pět hvězd tentokrát dát musím, i kdyby byl závěr sebezprzněnější. Což nebyl, naopak. Nejsem znalec westernu, nicméně i tak se bojím, že lepšího zástupce tohoto žánru už asi v životě neuvidím. Budu doufat aspoň v rovného. A kdyby měl podobně chytlavou ústřední melodii, byl bych šťastný dvojnásob. (09.12.2008)

Spolu s Tenkrát na západě nejlepší Western co jsem kdy viděl. Všichni tři hlavní přestavitelé jsou fakt skvělý a do toho suprová muzika. Je to sice šíleně dlouhý, ale Sergio Leone to dokázal tak skvěle natočit, že to uběhne jako voda a ani vám nepřijde že to tak dlouhý vůbec bylo. Sice se ve filmu najde pár nelogičností, ale všechno to jede tak rychle, že na to za chvilku zase zapomenete. Je to klasika mezi westerny a nejlepší film Clinta Eastwooda (28.03.2005)

Motivy z předchozích dílů Leone stupňuje, nadsazuje, přidává humor i sentiment a staví tak tenhle film ještě více mimo žánrové koleje. To samé lze říci i o Morriconeho hudbě, který z podbarvující jedničky a organické dvojky přetavuje vše doslova do The Extasy of Emotions. Zcela jiné než "Tenkrát na západě", zcela své a nenapodobitelné. (14.06.2005)

Typicky bezbřehá Leoneho westernová genialita prodchnutá jedinečnou kompozicí záběrů, fenomenálním soundtrackem a naprosto filigránskou prací s dynamikou a napětí, která vrcholí závěrečným troj-duelem. Hodný zlý a ošklivý má všechny podstatné rysy spaghetti westernu, včetně občasné táhlosti a epické šíře, která hraničí s šílenstvím. Jenže ona tahle zlatokopecká road movie okouzluje i tím, v jak pomalém tempu se nese, s jakou labužnickou pečlivostí lpí na detailu a jemné mozaice. Podle mého jeden z nejlépe zrežírovaných a zhudebněných filmů všech dob. Kouzelná záležitost. (04.06.2007)